Ratschings aktuální report z 18.03.2017

Sjezdovky:

Nedostatek v podobě nějakých prudších černých tratí je vynahrazen nabídkou idálního terénu pro carvingové vyžití. Na první pohled se zdá, že středisko není příliš velké, kombinací tras však lze dosáhnout obdivuhodné pestrosti. Pro zajímavost jsem tentokrát zkusil projet postupně za sebou všechny varianty sjezdů vedoucích z horních stanic tří sedačkových lanovek horního patra areálu. Včetně jednoho sjezdu k dolní stanici čtvrté sedačky Wasserfalleralm se jednalo o 15 svižných jízd za dvě a půl hodiny. Ani jedna trasa se neopakovala, k nějaké nudě ze stereotypu tady dojít nemusí.

Sněhové podmínky:

Méně sněhových srážek tuto zimu a poměrně teplé počasí se zatím ve středisku nijak nepříznivě neprojevilo. Teploty přes den dosáhly až 13 stupňů ve výšce přes 1 500 m, přitom slunce se obtížně dralo přes mraky jen časně dopoledne a později spolu s oblačností spadlo i pár kapek. Sníh sice ztěžknul, ale stav tratí za daných podmínek dovoloval bezproblémovou rychlou jízdu. Samozřejmě se během dne někde vytvořily shrnuté vlny, ale k oraništím, které jsme museli zdolávat v minulých dnech jinde, se to zdaleka nepřibližovalo. Celkově za daných povětrnostních podmínek maximální spokojenost.

Komfort – lanovky, vleky a zázemí:

Od mé poslední návštěvy střediska v roce 2015 se opět značně zmodernizoval lanovkový park. Starší 4sedačka Enzian, která často nedokázala dostatečně rychle pojmout nápory lyžařů, byla nahrazena moderní 8sedačkou, údajně první takovou v Itálii. V boční části střediska Kalcheralm došlo také k zásadní inovaci, místo staré a pomalé trojsedačky nyní krouží na laně skoro dvojnásobnou rychlostí čtyřmístné sedačky s modrými bublinami. Proti nepřízni počasí jsou tak nyní ochránění lyžaři na všech lanovkách.
Ostatní vybavení střediska je rovněž velmi moderní a je řešeno velkoryse. Platí to i například pro WC.
V areálu je vytyčeno pro veřejnost i několik měřených tratí pro slalom i sjezd. Všem je k dispozici i velký snowpark a fun slope s malým tunelem, což je atrakce zejména pro děti.

Zalidněnost:

Vzhledem k sobotě jsme měli obavy z většího víkendového náporu. Návštěvníků bylo skutečně hodně, i když možná méně, než jsme čekali, dostatečná kapacita lanovek i sjezdových tratí a více variant sjezdů usnadnila jejich rozptýlení do širšího prostoru. Po poledni, i vzhledem ke zhoršujícímu se počasí, se lanovky i sjezdovky značně uprázdnily a nastal tak čas pro pilování oblouků po celé šíři tratí.

Občerstvení a aprés-ski:

Návštěvníky uspokojí řada restaurací na svazích i v údolí u parkoviště. Největším stravovacím zařízením je asi samoobsužná restaurace Rinneralm hned pod konečnou kabinkové lanovky. Pozoruhodné je, že se zřejmě příliš nezvýšily ceny za jídlo, na fotkách v reportu z roku 2013 jsou dokonce stejné ceny za stejné jídlo jako dnes.
K dokonalému závěru celého dne přispěla přispěla i aprés-ski muzika a tanec u parkoviště.

Doprava do střediska a parkování:

Sjezd z brennerské dálnice na Sterzing/Vipiteno, pak po naprosto suché silnici 11 km na bezplatné parkoviště hned pod sjezdovkou. Parkoviště v sobotu téměř zcela zaplněna, ale zřejmě bez problému postačovala optimálně všem návštěvníkům.