Ratschings aktuální report z 11. - 12.03.2019

Sjezdovky:

Široké, převážně červeně značené ranveje, všude dokonale upravené. Modré jsou v podstatě jen úzké přejezdy mezi jednotlivými částmi areálu. Černá zde není žádná, což ale vůbec nevadí, protože profily prakticky všech červených umožňují dostatečně svižnou a zábavnou jízdu. Většina sjezdovek se nachází v horním patře areálu na volných pláních nad hranicí lesa, vyznačují se častými změnami sklonu včetně výjezdů do protisvahu, takže se lyžař určitě nenudí.
Osobně jsem si nejvíc užil dvě tratě podél lanovky Wasserfalleralm - nejdelší červenou č. 1 vedoucí od Rinneralmu až dolů do údolí a pak zejména č. 14, což byla hotová nirvána - v danou chvíli liduprázdná, s proměnlivým sklonem, krásně čitelná...
Pro zajímavost: středisko udává 25 km sjezdovek, Meran 2000 má údajně 40 km. Rozhodně bych řekl, že Ratschings je minimálně 2x větší než Meran. Je možné, že sjezdovky v horním patře se hodně větví, rozdvojují a zase sbíhají, můžete je jet 5x pokaždé jinudy. Vlastně celé horní patro vypadá, jako by to byla jediná, několik set metrů široká sjezdovka. A vše je upraveno.

Sněhové podmínky:

I v březnu všude stále dostatečné sněhové pokrytí, podle vyfrézovaných silnic v okolí Jaufenpassu ve volném terénu klidně metr i víc.
První den: Vzhledem k nejen nočním, ale i denním záporným teplotám na sjezdovkách sníh tvrdý, přemrzlý, ale žádný led. Dokonalá úprava je zde zřejmě samozřejmostí.
Druhý den: po předchozím (a zřejmě i nočním) sněžení se na sjezdovkách objevilo pár centimetrů čerstvého prašanu, z něhož mráz na některých místech nadělal zmrzlé hrudky.

Komfort – lanovky, vleky a zázemí:

Dopravu z údolí do hlavní části areálu (Rinneralm) obstarává kabinka, vše ostatní pak čtyřmístné až osmimístné poměrně rychlé sedačky, sice nevyhřívané, ale všechny s bublinami, jestli se nepletu.

Zalidněnost:

Na to, že bylo v pondělí poměrně nehezké počasí a všední den, tak lidí bylo poměrně dost, ale vzhledem ke kapacitě lanovek byly čekací doby minimální a na svazích jsme si taky moc nepřekáželi. V úterý díky slunečnu se počet lyžařů zhruba zdvojnásobil, ale pořád to bylo únosné, bez delších čekaček.

Občerstvení a aprés-ski:

Na základě předchozí recenze jsme navštívili Saxen Hütte, ale nedali jsme si koleno, nýbrž grilovaná žebra (asi 8 eur) a byla vynikající. Koleno bylo tuším za 12 eur. Kromě toho měli venku gril, na kterém točili kuřata, kus za 8 eur, to si dávali skoro všichni. Jídelní lístek byl i v češtině.
Dalších možností občerstvení v areálu dostatek, i bombardino proběhlo, dokonce u Rinneralmu jsem viděl stánek s kebabem. Cenově to tu bylo posazeno zhruba o 2 eura níž než v Meran 2000.
Taky neudělá chybu ten, kdo navštíví restauraci Jaufenhaus, která se nachází asi 300 m po silnici od horní stanice lanovky Kalcher Alm (dosažitelná na lyžích) - slovenská servírka nám doporučila Kaiserschmarrn a opékané brambory se špekem a volským okem, vynikající, obří porce za necelých 10 eur.

Doprava do střediska a parkování:

Přijeli jsem autem od jihu od Merana přes Jaufenpass a zaparkovali na parkovišti u silnice u horní stanice lanovky Kalcher Alm (bylo nás tam cca 10 aut, volných míst dostatek), nasadili lyže a jeli... skipas se následně kupuje u dolní stanice lanovky, stojí 47 eur a je bez depozitu, takže odpadá starost s jeho vracením v případě parkování nahoře. A ještě to funguje tak, že je možné koupit si pouze jednu jízdu za 3 eura pro cestu zpět nahoru. Jde to ale jen u některých lanovek v horním patře, konkrétně u Kalcher Almu, Rinneralmu a Enzianu, což ale dělá určitě cca 60 % areálu, takže kdo chce ušetřit... do 15 jízd se to vyplatí.