Sjezdovky:
V provozu je cca 500 m asi té nejlepší části monínecké velké
sjezdovky. Šířka svahu je cca 30 m a díky nízké zalidněnosti na
večerním lyžování to bohate na nějaký ten větší oblouk stačí. Škoda
jen, ze kotva konci asi 200 m pod vrcholem. Loni se jezdilo až nahoru a hlavně
kdo měl chuť, mohl jet na lanovku asi 4 m širokým pruhem. Ale jak píšu, na
večerní protáhnuti je to dostačující. Ještě jezdí sjezdovka pod hotelem
ale tu jsme nezkouseli.
Sněhové podmínky:
Sněhu byla dostatečná vrstva odhadem 30 až 40 cm po cele sjezdovce.
Oproti loňsku byla kvalita sněhu nebo spis konzistence jiná, víc podobná
suchému technickému písku. Az poslední hodinu to trochu zmeklo. Do te doby
hodně tvrdý až zledovately tvrdý podklad. Vzhledem k teplotě +5 mě to
překvapilo. Co bych vytknul, byla úprava sjezdovky. Vsude na sjezdovce byly
poměrně velké díry a vjet do nich nebylo nic příjemného.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Fungoval poměrně rychlý a dostačující kotvovy vlek. Pod hotelem pak
ještě poma.
Zalidněnost:
Lidi bylo málo, tipoval bych tak okolo 30 nadšenců.
Občerstvení a aprés-ski:
Pod kotvou je nově postaveny bufet s terasou a stolky. Ceny jsou vyšší,
je vidět že patří areálu. V nabídce je např. parek v rohlíku za 30,-,
burger (byl dobrý) za 55,-, masové kuličky, palačinky a ještě par
dalších jídel. Napoje třeba 0,5 l Pepsi za 40,- plus klasický výběr
teplých nápojů. Hned vedle je pokladna a WC.
Doprava do střediska a parkování:
Příjezd do střediska je klasickou cestou od Votic o cca 10 minut delší
kvůli zavřenému mostu v Sedleci. Mrzi mě, ze to Moninec neuvádí na svých
stránkách, protože pokud jedete na čas a nevíte o tom, zkrátite si čas na
sjezdovce.
Parkování na novém parkovišti pod kotvou je klasicky za úplné tmy,
některá místa hodně nasikmo a s povrchem, jak je na Moninci bohužel zvykem,
štěrk a bahno.