Sjezdovky:
Sjezdovky byly již otevřené prakticky všechny (vyjma několika málo). V
celém areálu se nachází spíše sportovnější tratě, méně zkušeným
či klidnějším lyžařům lze doporučit jen široké a přehledné svahy nad
Gerlosem, v okolí Arena Center.
Ke sklonu sjezdovek míří i má první výtka - nešťastným řešením je
rozhodně černá sjezdovka č. 36, která je jedinou možností, jak se dostat
z jedné poloviny areálu do druhé. Myslím, že ledové plotny a muldy se na
ní kvůli tomu (a kvůli méně zkušeným lyžařům) tvoří pokaždé.
Podobné je to se sjezdovkou č. 10, tam lze ale do údolí cestovat i
pohodlnější kabinkovou lanovkou.
Jinak lehce nadprůměrná šířka všech svahů a dobrá rozmanitost.
Osobně se mi nejlépe lyžovalo na sjezdovce č. 20, naprosto bez lidí a sníh
v super kvalitě celý den.
Sněhové podmínky:
Sněhové podmínky v areálu nebyly špatné. Dojem ale tentokrát kazilo
umělé zasněžování, které bylo na některých místech po celý den
zapnuté, bohužel často i na hojně využívaných svazích. Lze pochopit
snahu nasněžit co nejvíce do zásoby a pokrýt tak teplejší dny, ale vybrat
si na to den v týdnu s nejvyšší návštěvností se nemusí vyplatit.
Se sněhovými podmínkami jsem tak nebyl moc spokojen, na mnoha místech se
tvořily od rána ledové plotny a opodál zas hromady nahrnutého sněhu
(sypký technický sníh).
I mimo sjezdovky jinak ležel sněhu relativně dostatek, někde bylo prašanu
dost i na hrátky ve volném terénu.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Co se týče lanovek, panují u mě opět rozporuplné pocity. Samozřejmě
se tak obrovský a prestižní areál pyšní moderními a velkokapacitními
sedačkami a kabinkami, kupříkladu supermoderní šestisedačkou Larmach s
pohodlnými křesly. Na druhé straně ale bohužel několik páteřních
lanovek tvoří staré (a hlavně nepolstrované a nekryté) čtyřsedačky.
Jedná se o soustavu tří lanovek spojující vrcholy Isskogel a
Übergangsjoch, bez kterých není možné transfer mezi dvěma částmi areálu
zvládnout. Problém je jak v jejich rychlosti, tak malé kapacitě. Tato
soustava se navíc nachází za hřebenem a tak na ni v odpoledních hodinách
nesvítí slunce. Několik desítek minut trvající transfer proložený jen
krátkými rovnými úseky na lyžích působil mnoha lyžařům problémy. Sám
jsem podobně vymrzlý už dlouho nebyl a zimou se klepala i většina lyžařů
v okolí.
Zalidněnost:
Až na problémy u předem jmenovaných lanovek se fronty netvořily, ale na
svahu bylo občas nutné počkat na volnější chvíli. Nic strašného to ale
ještě nebylo, díky velikosti areálu se lidé rozprostřeli.
Horší to bylo u parkovišť, kde už nával byl znát. Sám jsem před 11.
hod. parkoval v Zellu až za mostem na parkovišti č. 4, takže pěšky cca 500
metrů k lanovce. V ostatních areálech v údolí jsem další dny ve stejnou
hodinu stál většinou pár (desítek) metrů od lanovek.
Občerstvení a aprés-ski:
Neměl jsem čas vyzkoušet, ale chat a restaurací je v areálu dostatek.
Apres-ski v Zellu se konalo v několika podnicích, vypadalo celkem živě.
Doprava do střediska a parkování:
Doprava bez problémů, v první půlce prosince ještě není Zillertal
ucpaný auty. Na parkovišti ale situace horší, zřejmě i kvůli tomu, že
byla sobota. Všechna parkoviště jsou zdarma, pouze první a druhé jsou však
v rozumné vzdálenosti od lanovky.