Sjezdovky:
Největší pecka byly sjezdy podél spodního Wurmkoglu, modré přehledné
dálnice s teréními vlnami obsluhované expresní čtyřsedačkou, která
kapacitně nestačí a tvořily se na ní asi největší fronty. Obdobné
sjezdy jsou podél Hochgurlbahn II.
Sněhové podmínky:
Obdobné jako v Söldenu, vydřená místa tu nikde nenajdete, ledové plotny
taky ne. Odpoledne se na prudších frekventovaných místech tvořily muldy,
ale na těch modrejch to byla pecka celej den.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Hodně na vysoké úrovni. Supermoderní kabinka Kirchenkarbahn a většina
expresních sedaček s polstrováním a plexisklem.
Zalidněnost:
V předchozích reportech bylo psáno, že je tu lidí výrazně méně než
v Söldenu. Ano, bylo jich tu o něco méně, ale že by jich tu bylo výrazně
méně, to ne. Čekalo se hlavně na Wurmkoglu a Kirchenkarbahnu tak 10 minut,
jinak do 5...
Občerstvení a aprés-ski:
Plno hospod hlavně v Hochgurlu a ceny obdobné jako v Söldenu, o chlup
vyšší rakouskej standard..
Doprava do střediska a parkování:
Parkování v Hochgurlu hned u kabinky zdarma, v Obergurlu jsem neviděl
nikde velká kapacitní parkoviště.