Sjezdovky:
Podobně jako většímu sousednímu středisku Sölden dělá reklamu
úvodní závod sezóny Světového poháru v alpském lyžování v říjnu,
tak i středisko Obergurgl Hochgurgl se zaskvělo na výsluní závody ve
slalomu v listopadu. Oproti Söldenu mám dojem, že tu je povícero modrých
pist a jedna část střediska je asi přímo navržena pro výuku
začátečníků.
Sněhové podmínky:
Sníh byl pevný, v dolní části zpočátku dosti tvrdý. Pro nevelké
přírodní srážky ještě nebyly otevřeny některé okrajové pisty, i tak
ale nebyl problém si vybrat z jakékoliv náročnosti. Od černých,
značících výzvu, po široké a prázdné červené, včetně oné
"svěťákové", až po ještě širší modré. Některé pisty snad úplně
opomíjené - např. č. 12 podél Festkoglbahn nebo červená č. 7.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Lanovky oproti Söldenu menší a starší, ale zcela dostačující.
Spojovací kabinka Top-Express mezi Hochgurgl a Obergurgl trochu pomalá, ale
zase s šancí na nepřeberná panoramata. Ubytování podle vaší peněženky.
Od hotelu, kde ze šatny nastupujete na kabinku, až po penzióny a apartmány
pro těch prvních 100 tisíc za horními 10 tisíci. 
Zalidněnost:
Na sjezdovkách a lanovkách minimální. V občerstvovnách větší.
Občerstvení a aprés-ski:
Od táckové jídelny pro davy přes alpský alm s terasou na vrcholu hory
až po málem bufet na stojáka.
Doprava do střediska a parkování:
Pravidelně jedoucí skibusy. Trochu nejasné pro prvonávštěvníka, na
kterou linku nasednout a kdy už možno vysednout. Někdy je trochu výzva
vystoupit na méně frekventovaných zastávkách a udržet sebe a vybavení v
klesání a serpentinách před Zwieselsteinem.