Sjezdovky:
Stihli jsme začátek do 9:30, a tedy perfektně upravené sjezdovky. Nejprve
Hochgurgl, po obligátní vyhlídce u kamzíka (kterého si ale na dlouho
obsadí tradičně ohlední severní bratři) a syslíka pak carvovací
rozježdění na modrých pod Wurmkoglem (26, 27) i s menší funslope, pak asi
nejlepší červená č. 30 (kolem kabinky Schermerbahn) a dále červeno-modré
zcela vlevo (41 až 44). Po dostatečném vytěžení se přesouváme
obousměrným Top-Expressem do Obergurglu. Jinak to na lyžích ani nelze. Zde
rovněž pestrá všehochuť. Strmější části ale odpoledne již ledovatí.
Některé se nám úplně nedaří najít či jsou zavřené (černá č. 13,
nazpátek hledáme č. 21 a 22, ale najdeme jen prázdný vlek). Ani zde sněhu
není přebytek. Horní 2/3 jsou v otevřené, výhledové krajině, dole pak
již sjezdovky padají mezi lesík.
Sněhové podmínky:
Na většině sjezdovek je ho dostatek, kde není, tak ani neotevřeno, jako
některé černé. Byť minulý týden trocha přisněžilo, což láká
freeridisty, ale za cenu občasného škrtnutí. Ráno krásný promrzlý
prašan, odpoledne se již na více místech tvoří ledovější plotny a
trochu muldy. Ale nic dramatického.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Většinou kabinky a moderní odpojitelné 4- a vícesedačky s bublinami. Na
mapách i pár kotev, které ale nejezdily.
Zalidněnost:
Lidí nebylo málo, ale ve srovnání se Söldenem relativní pohoda.
Čekání žádné, jen v užších místech docházelo trochu ke
štosování.
Občerstvení a aprés-ski:
Odpoledne jsme dali pauzu na Hohe Mut Almu s parádními výhledy, při
krásném počasí s posezením venku a přes plnou terasu s poměrně rychlou a
milou obsluhou.
Doprava do střediska a parkování:
Trocha serpentin od Söldenu, pak hned první parkoviště, kde míst bylo
dostatek, pak jen přechod přes cestu na lanovku.