Sjezdovky:
V očekávání ranního zmrzlého firnového manšestru jsem na dopoledne
zvolil v úvodu zmíněné GS Vist. Většinou kupuji lyže použité, nové
méně často, takže to pro mě byla mimořádná událost sezóny. První
jízdu jsem jel Hanu až do Pstruží. Na střední rovince byl znát brzdivý
protivítr. Druhou jízdu jsem jel Milenu. I na ní byl v mírnějším úseku
znát protivítr. Pak jsem jezdil Aidu.
Jedenkrát jsem jel Pavlu. Povrch sjezdovek byl o trochu měkčí, než jsem
předpokládal, i tak jsem si s novými lyžemi užil parádní dopoledne.
Po dvanácté hodině jsem si vzal své širší allmountainy, které nakonec
zůstaly stát ve stánku SNOW tour, kde jsem si půjčil nejširší z
testovacích allmountainů. Na nich jsem nejprve sjel Milenu již s notně
boulovatým začátkem. Pak jsem jezdil Aidu a jedenkrát jsem sjel zavřenou
Jitku.
Přestože mi Jitka ke štěstí na Plešivci nechybí, několikrát jsem ji
jel na prašanu a dnes jednou na povoleném firnu, v celkovém kontextu s jejím
započatým zasněžováním i rolbováním považuji její nezprovoznění za
kaňku střediska. Pochopitelně se jedná o kaňku černou.
Sněhové podmínky:
Ráno přimrzlý firnový manšestr, postupně měknoucí. Sněhu postupně
ubývá, na Aidě nad zlomem v dolní polovině jsem zaznamenal hnědý flek
možná i s pár kamínky.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Dvě rychlé odpojitelné čtyřsedačky a jedna pomalejší fixní s
nástupním pásem. Pěkné zázemí u dolní stanice lanovky ve Pstruží.
Zalidněnost:
Dopolední zalidněnost byla ještě únosná. Nejdelší čekání na LD
Modesgrund bylo asi pětiminutové. Jednou jsem kvůli frontě na
Modesu raději jel po Daniele II do Pstruží. Po poledni lidí ubylo a
i na Modesgrundu se jezdilo téměř bez čekání.
Občerstvení a aprés-ski:
Kromě občerstvení z vlastních zásob jsem ochutnal tyčinky a instantní
čaj ve stánku SNOW tour.
Doprava do střediska a parkování:
Příjezd po suché silnici, jen těsně před Pstružím byla silnce mokrá.
Na parkovišti ve Pstruží byly ještě sem tam zbytky zledovatělého
sněhu.