Schlick 2000 aktuální report z 11.03.2019

Sjezdovky:

Podle skimapy je sjezdovek celkem hodně, nicméně těch pravých, delších, širších, pořádných, je tam jen jedna.
Z vrcholu Kreuzjoch vede jako hlavní modrá cesta k sedačkové lanovce na vrchol Sennjoch, je to spíš úzká cesta.
Z vrcholu Sennjoch si můžete vybrat různé varianty doprava či doleva, červené či modré, dokonce i černé - opět mi to přišlo zas jen spíše úzké cesty dolů k lanovce a modré spíš místy do červena. Hlavně krátké, spíš takové jednohubky. V mlze toho ani nebylo moc vidět, přišlo mi to jako změť značek, ale nakonec člověk stejně dojel k té samé modré cestě vedoucí z Kreuzjochu. Je značena číslem 1 a vede až do mezistanice kabinkovky Froneben.
Až pod zatáčkou, nad kterou je sedačka na Sennjoch, se začíná jednat o opravdovou plnohodnotnou sjezdovku, sice opravdu mírnou modrou, ale hezky širokou.
V její polovině se pak nachází nalevo kratší kotva a napravo sedačka na vedlejší vrchol Sennjochu - nazývá se to tu Schlickeralm. Kousek pod tímto místem je rovinka, kde se musí pár metrů šlapat, ale nějak to moc nevadilo. My jezdili až do mezistanice kabinky a zas nahoru, byla to ta nejlepší varianta v tomto ošklivém počasí.
Z mezistanice se dá sjet až úplně dolů ke kabince, ale nezkoušeli jsme, z kabinky ten dojezd vypadal už dost bídně, co se týče sněhu. Pod mezistanicí kabinky je ještě kratší kopeček s vlekem pro začátečníky, u kabinky pak malý parčík s pojízdným pásem. Sjezdovka na mapě označená červeně jako 5 byla zavřená. Myslím, že i kdyby bylo hezké počasí, tak si stejně nejvíc užíváme jen tu modrou 1, ostatní pro nás celkem zklamání...

Sněhové podmínky:

Sněhu všude dost. Ráno na webkách nalákalo sluníčko, než jsme dojeli na vrchol, zatáhlo se, byla mlha a začalo sněžit, odpoledne i dost foukat. Mrzlo. Sníh byl celkem hutný a na nenamazaný lyže dost přilnavý. Stalo se nám po vystoupení z lanovky na Kreuzjoch, že jsme museli k restauraci došlapat a tam si z lyží i snb seškrábat nános zmrzlého sněhu. Po výměně mých těžkých lyží za lehké, širší a hlavně namazané už to bylo ok, taky odpoledne se už spíš jednalo o lehčí prašánek. Dole v údolí již sníh není, byly už uzavřeny i všechny sáňkařské dráhy v tomto údolí.

Komfort – lanovky, vleky a zázemí:

Ke kabince se od parkoviště šlape do kopečka. Pokladna se nachází v dalším patře budovy, kam zajíždí i autobusy. Můžete buď obejít kolem, nebo si vystoupat schody.
Od pokladny jsou pak další schody ke kabince. Kabinka je menší a hlavně nízká, pozor na hlavu při nastupování.
Moderní vyhřívaná sedačka je jen na vrchol Sennjoch, ostatní dvě jsou starší a pomalé. V mezistanici kraťoučké pojízdné pásy, dvě kotvy a jeden talířkový.
Dole u kabinky vedle pokladny půjčovna a úschovna lyží a toalety. Na vrcholu Kreuzjoch větší restaurace v patře, dolejšek zavřený.
Je tu sáňkařská dráha, bohužel v našem týdnu už uzavřená pro nedostatek sněhu na dojezdu.

Zalidněnost:

Ráno v devět hodin půlhodinová fronta u pokladny na skipas. Pak další mačkanice na schodech ke kabince. Nahoře u lanovek už žádné fronty nebyli, ale na sjezdovkách, hlavně těch modrých, šíleně moc lidí a kurzů, bylo to spíš jen vyhýbání se, než se člověk za tou zatáčkou dostal už na širokou sjezdovku.

Občerstvení a aprés-ski:

Na Kreuzjochu otevřená restaurace, kde jsme si dali pořádnou porci dobré gulášovky - jinak ostatní jídla klasika, hranolky, špagety, řízek, klobásy, sladké knedlíky, dortíky. V mezistanici kabinky pak klasická horská restauračka, asi je tam toho více, ale vícero jsme nepátrali, ani po barech.

Doprava do střediska a parkování:

Při vjezdu do údolí Stubai se platí dálniční poplatek 3 eura. Parkoviště celkem velké, bez poplatku, ale do kopečka ke kabince.