Sjezdovky:
I když je sněhu málo, tak se podařilo vše téměř dokonale upravit
včetně sjezdů do údolí, kde jsou jen holé louky. Navíc je navezený i
pás podél cesty pro běžkaře. Náročnost je různá, sjezdovky leckdy
příjemně dlouhé. Zlatým hřebem je černá Franze Klammera, která
zůstává příjemně sjízdná po celou dobu, bez větších očekávaných
ploten.
Sněhové podmínky:
Při té bídě a teplém počasí smekám, že se daří udržet ty bílé
pruhy až dolů. Nahoře je sněhu relativně dostatek i slušné kvality.
Občas však nějaký ten kamínek ční, zejména v lesních přejezdech.
Výjezd na St. Oswald je již ryze jarní, jižní slunce udělá své,
Sonnwiesabfahrt je skutečně jen pruh a odpoledne rozbředlý. Dojezdy
odpoledne všude měkké.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Tak zde těžké retro. Zastaralé kabinky a 2- až 4 sedačky, kotvy,
návrat ze St. Oswaldu znamená vyčkání fronty na pomalý pidivlek, to
raději lyže na ramena a dojít si.
Jinak komfort weltcupového střediska. Termály takové trochu na efekt, pro
skutečný relax bych uvítal i teplejší vodu a více vodních relaxačních
procedúr (bublinky, trysky).
Zalidněnost:
První jízdy zcela bez front, postupně se hlavní sjezdovky trochu
zaplňují, zejména začátečníci se nakumulují na Maibrunnbahn, naopak
černá Franze Klammera zůstává většinou prázdná, i když je dobře
sjízdná a bez ledu. St. Oswald je odpoledne bez front, lidí spíše
méně.
Občerstvení a aprés-ski:
Jak jsme v Rakousku zvyklí, takže všude standardně Gulasch- a
Knodelsuppe, Germknodel atd. ve zde běžných cenových relacích.
Doprava do střediska a parkování:
Na pohodu, parkoviště hned u Kaiserburgbahn volné.