Lienz aktuální report z 24.02.2020

Sjezdovky:

Hochstein překvapí velmi sportovními sjezdovkami, ať už se jedná o černé Reiterfeichte (3) a Weltcupstrecke (7) nebo o červené Familienabfahrt (4), Gams (2) a Hochalm (1). Vypíchl bych nejvýše položenou Gams (2), skutečně uhrančivou trať či spíše takový lesní tobogán, jenž se v divokém tempu kroutí po úbočí kopce a nešetří četnými zákrutami a "hupy". Hochalm (1) i Reiterfeichte (3) jsou příjemně široké, jen Reiterfeichte (3) je o něco prudší a v době mé návštěvy byla otevřena pouze po horní přejezdovou cestu (Oberer Schiweg (3a)). Familienabfahrt (4) v jednu chvíli překonává úzkou silničku - chválím za umístění koberce, který umožnil její hladké překonání.
Na úplný závěr dne jsem se vyvezl kotvou Hochstein 3 (H3) do nejvyššího bodu areálu a po tratích č. 2, 3, 3a a 4 jsem si v kulise odpoledním sluncem ozářených hor sjel celý šestikilometrový sešup z vrcholu střediska (1 980 m n. m.) do města (673 m n. m.). Nádherný zážitek!

Sněhové podmínky:

Nepřekvapivě se sněhové podmínky lepšily s přibývající nadmořskou výškou. V Lienzu (673 m) nebylo po sněhu mimo sjezdovky ani památky a obzvláště pisty Familienabfahrt (4) a Reiterfeichte (3) se potýkaly s nedostatkem sněhu či dokonce s loužemi a hnědými místy. Naopak Gams (2) a Hochalm (1) a oproti očekávání též Weltcupstrecke (7) měly sněhu většinou dostatek, byť na Gamsu (2) se již místy také projevovala jarní únava. Číselně: nahoře kolem metru, dole odhadem 30 cm. Ranní úprava slušná, muld odpoledne vzhledem k zalidněnosti tolik nebylo.

Komfort – lanovky, vleky a zázemí:

V prvním patře rychlá a pohodlná kombinovaná lanovka (osmimístná kabinka/šesti­sedačka) Schlossbergbahn Hochstein 1 (H1), dále pokračuje stará dvousedačka Doppelsesselbahn Hochstein 2 (H2; táhne jí na padesát - zážitek pro technické nadšence ) s velmi dlouhou jízdní dobou. Nejvýše položeným přepravním zařízením areálu je velice rychlá kotva Schlepplift Hochstein 3 (H3).

Zalidněnost:

Lienz jsem si vybral s jasným cílem: zašít se ve frekventovaném prázdninovém termínu v nějakém komornějším středisku - a nebyl jsem zklamán. Sjezdovky byly prázdné, u lanovek se nečekalo.

Občerstvení a aprés-ski:

Na oběd jsem se zastavil v restauraci Moosalm na horní stanici kombinované lanovky Schlossbergbahn Hochstein (H1). Velký výběr klasických jídel za rozumné ceny - polévky kolem pěti eur, hlavní jídla kolem deseti.

Doprava do střediska a parkování:

Cesta z Prahy přes Rozvadov, Mnichov, Kiefersfelden, Kufstein, St. Johann in Tirol, Kitzbühel, Mittersill, Felbertauerntunnel a Matrei in Osttirol zabrala (i s přestávkami) sedm hodin. Rakouské dálniční známky netřeba (při sjezdu na posledním německém exitu Kiefersfelden), Felbertauerntunnel stojí 11 € za jeden průjezd. Nevelké parkoviště u Schlossbergbahn Hochstein 1 (H1) se za celý den nezaplnilo.