Sjezdovky:
Středisko má spíše sportovní červené sjezdovky. Raději jezdím v
Jochtalu kolem šestisedačky na č. 8 a 9. Parádní je také č. 4, která
vede dolů do údolí k parkovišti, malou nevýhodou je pak zpět nahoru
kabinkovou lanovkou s nutností sundání lyží a nově také se zakrytím nosu
a úst respirátorem FFP2. To obsluha striktně kontrolovala.
Sněhové podmínky:
Sněhu dostatek, sjezdovky bez ploten a vydřených míst. Na neděli napadlo
10 cm bez následné úpravy.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
V obou střediscích jsou hlavně kabinkové.
Zalidněnost:
Lidí na sjezdovkách bylo málo. Odpoledne, kdy už nejezdili ani sportovní
dětské oddíly, jsem na Jochtalu byl sám. Jediné mraveniště dětí bylo na
cvičné sjezdovce nad Valsem, ale tu jsem využil jen jednou při přejezdu
mezi středisky.
Občerstvení a aprés-ski:
Navštívil jsem Gitschhütte a Jochtal Restaurant. V obou před vstupem vám
naskenují Green pass a pak teprve vás pustí dovnitř.
Doprava do střediska a parkování:
Jelikož Rio Pusteria a Meransen byly v době mé návštevy v červené
mikrozóně, musel jsem na hotel v pátek přijet nejpozději do 20:00. Podle
sdělení byl v době od 20:00 do 05:00 pohyb venku zakázán a i provoz
restaurací a obchodů byl omezen. Přes den v pohodě, parkoviště v Meransenu
a i nad Valsem upravená, silnice bez sněhu.