Sjezdovky:
Na dvouapůltisícovém Gitschbergu se lyžuje na holém panoramatickém
jižním temeni hory, a to zprvu po široké červené pláni a poté neméně
širokém modrém „náměstí“.
Na úrovni horní stanice přístupové kabinky z Meransenu se trať
rozděluje do tří lesních průseků – černě a červeně značená
varianta míří stále na jih, další červená kličkuje lesem k
mezistanici.
Z mezistanice se lze přesunout obousměrnou kabinkou přes hluboké údolí
do sousedního Jochtalu.
K této mezistanici míří z úpatí Gitschbergu ještě přímá a velmi
strmá červená sjezdovka s mírným dojezdem.
V Jochtalu se sjezdovky soustředí do přehledné a řídce porostlé
horské kotliny. Jsou až na krátký černý úsek mírné, tedy modré nebo
„světle“ červené.
Do údolí se z kotliny vine lesem dlouhá červená, z druhé strany od
Gitschbergu přitéká zprvu červená, později výuková modrá trať.
Lyžování má převážně pohodový rozměr, neboť strmé úseky jsou
poměrně krátké a dojezdy převážně mírné.
Sněhové podmínky:
Celý areál je otočen k jihu, východu a západu a je tedy velmi
slunečný. Sníh tak vlivem extrémně teplého prosincového počasí na
většině sjezdovek během dne z tvrdého firnu povolil, místy dokonce do
jarní kaše, ovšem nikterak hluboké a těžké. Povrch byl oproti rannímu
„betonu“ čím dál přívětivější. Lyžovalo se tak téměř v jarních
podmínkách, jen v kulise krátkého zimního dne s dlouhými stíny a teplými
barvami.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Oba areály jsou z údolí přístupné kabinkami a kabinka je také
navzájem spojuje. Mnohé z kabinek nemají držáky na lyže, které je tak
nutné mít opřené o stěny.
Na Gitschbergu kabinka obsluhuje ještě hlavní „náměstí“ s
navazujícími sjezdovkami. Stará pomalá 4sedačka pak zpřístupňuje vrchol
Gitschbergu.
V hlavní kotlině Jochtalu operují dvě moderní 6sedačky s bublinou.
Zalidněnost:
Kromě školních kurzů nebyl v areálech ve všední prosincový den
prakticky nikdo a lyžovat se tak dalo bez omezení a samozřejmě bez
čekání.
Občerstvení a aprés-ski:
Na svazích je zhruba deset převážně menších horských chat s
restauracemi a obsluhou. Servíruje se zejména jihotyrolská kuchyně, tedy
polévky, těstoviny nebo knedlíky, v nabídce jsou ale i řízky nebo
burgry.
Výtečné špenátové a sýrové knedlíky s rozpuštěným máslem a
parmezánem a s čerstvým zelím v chatě Gitschhütte stály 12 eur.
Doprava do střediska a parkování:
V obou areálech se parkuje u nástupních stanic lanovek zdarma – v
Meransenu na štěrku, v Jochtalu na asfaltu.
Příjezd od Brixenu nebo od sjezdu z Brennerské dálnice zabere přes
městečko Mühlbach/Rio di Pusteria, které je branou do údolí Pustertal,
zhruba 20 minut. Silnice údolím Pustertal je však velmi frekventovaná a v
tomto jejím závěrečném úseku se zvláště ve směru k dálnici často
tvoří kolony.