Sjezdovky:
Prakticky se jedná o dvě vesničky, které mají nad sebou spoustu terénů
všech náročností, jejichž vzájemná kombinace a propojenost sjezdovek je
velmi zajímavá. I když pořád brázdíte stejnou sjezdovku, takřka kdykoliv
se dá odbočit někam jinam, a tak to nikdy není jednotvárná jízda stejnou
tratí.
Sněhové podmínky:
Bohužel, letos je sněhu nedostatek asi všude a jiné to nebylo ani tady. V
podstatě v dolních částech (nadmořská výška cca 1 300 m n. m.) byly
sjezdovku vcelku zledovatělé, i když dobře upravené. Horní část byla
mnohem lepší, ale i tak byly některé sjezdovky uzavřeny.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Lanovky nepatří k nejnovějším, ale vyslovené staré a rozhrkané tam
taky nebyly. Občas nezaškodí si zajet pomou, protože se vám to vrátí
prázdnou sjezdovkou.
Zalidněnost:
Lidí bylo poměrně málo. Jen lyžařské školy občas zaplnily
sjezdovku.
Občerstvení a aprés-ski:
Byl jsem v restauraci v městečku La Joue du Loup, jmenovala se Snack Rapido
(ceny). Je přímo pod sjezdovkou a dali jsme si ve dvou
Sandwich Americain za 6 euro. S námahou jsme to snědli. Byla to klasická
dlouhá bageta s hranolky a masem pro hamburgery s oblohou. Moc dobré. Taky
čokoládu měli skvělou. A k tomu velice sympatická obsluha. Bohužel jen
jeden záchod - byla občas fronta.
Doprava do střediska a parkování:
Příjezd vedl po celkem úzkých cestách, ale provoz minimální a sníh
žádný. Jsou cestou krásné výhledy a projíždíte malebnými vesničkami,
kde bydlí asi jen pár lidí.