Sjezdovky:
Hlavní sjezdovkou je ledovcová pláň pod vrcholem Grawand, která je
formálně rozdělena na tři tratě, ovšem jedná se o jeden širokánský
celistvě urolbovaný svah, k němuž se najíždí od horní stanice lanovky po
široké cestě. Vršek ledovcové pláně je poměrně prudký (pocitově
černo-červený), ale sklon postupně polevuje až do plochého dojezdu.
Sjezd si lze z ledovce prodloužit po široké červeno-modré trati
Gletschersee, která rovněž končí plochým dojezdem.
Na opačné straně ledovcového svahu je ještě přehledná a svižně
modrá sjezdovka Finail s více méně konstantním sklonem.
Po protilehlém jižním svahu se vlní proměnlivá a točivá
červeno-modrá sjezdovka Hintereis, z níž je zatím v provozu v celé délce
jen hlavní varianta.
V údolí nad hotelovou osadou Kurzras/Maso Corto se zdvihá ještě zčásti
zalesněný dvouapůltisícový vrcholek Lazaun, z něhož stéká modře
značená, místy však i poctivě červená „rodinná“ sjezdovka. Z ní se
v polovině odděluje ještě červeně značený, ale pocitově spíš
načernalý „slalomák“.
Sněhové podmínky:
Na ledovci ležel perfektní utemovaný křupavý prašan, a dokonce i na
Hintereisu byl povrch sjezdovky prachový, i když podklad tvořil technický
sníh. Na Lazaunu byla kvalita technického sněhu proměnlivější – od
vodivého po zmrzlý až zledovatělý. Pár kamínků se objevilo před
výstupem z vleku Finail.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Hlavní přístupová kabinová lanovka z údolí na Grawand je zbrusu nová,
ale stejného typu jako předchůdkyně – 80místná kyvadlová kabina.
Postavena byla nová nástupní stanice, která se stále dokončuje a kde bude
veškeré zázemí a možnost nástupu přímo ze sjezdovky.
Moderní 10místná kabinka obsluhuje lokalitu Lazaun, jinak jsou nahoře v
areálu pomalé a nepříliš pohodlné lanovky – neodpojitelná 4sedačka
Grawand a 3sedačka Gletschersee, kotvový vlek Finail a neodpojitelná
2sedačka Hintereis. Možná i díky tomu je tu však klid, neboť omezená
kapacit alanovek včetně přístupové kabiny neumožňuje vytvořit velký
mumraj.
Zatím není možné sjet z ledovce do údolí, tím pádem není lyžařské
propojení ani s Lazaunem – od hlavní lanovky se musí projít zhruba 200 m
mezi hotely k lávce na protilehlý svah.
Zalidněnost:
Schnalstal je podobně jako jiné ledovce zvláště na podzim oblíbeným
tréninkovým areálem, kromě závodníků tu však bylo naprosté minimum
turistů. Jediné čekání se odehrálo při ranním výjezdu.
Trénující závodníci zabrali ani ne pětinu hlavního svahu Grawand
(během podzimu naopak obvykle tyčemi zaberou většinu), pak jednu variantu
trati Finail a dopoledne ještě „slalomák“ na Lazaunu. Kromě toho mají
zcela vyhrazenou černou sjezdovku Leo Gurschler.
Občerstvení a aprés-ski:
Jediným zázemím na ledovci je v současnosti velká samoobslužná
restaurace v budově lanovky na Grawandu (3 200 m n. m.), která je zároveň
nejvýše položeným hotelem v Evropě s cca 30 pokoji. V samoobslužné
restauraci si můžete dát polévky, těstoviny, řízky, saláty i steak.
Doprava do střediska a parkování:
Z Česka vede aktuálně časově nejkratší příjezdová trasa přes
Brenner a dále Bolzano a Merano (z Prahy cca 750 km a 7 až 8 hodin jízdy
autem). Alternativně lze přijet přes Mnichov, Ga-Pa, Landeck a Reschenpass,
ovšem na této horské silnici se budují ochranné tunely proti padajícímu
kamení a momentálně je uzavřena s objížďkou přes Švýcarsko.
Parkuje se na zpevněných terasovitých parkovištích cca 200 m od stanice
lanovky.