Sjezdovky:
Tentokrát jsme se drželi převážně v oblasti mezi La Tania, Le Praz,
Village, Courchevel a vrcholkem Biollay, protože na výše položených
sjezdovkách byla zhoršená viditelnost. Sjezdovky jsou tu z větší části
pod hranicí lesa a tedy před nepříznivým počasím trochu více
chráněné.
Z Col de la Loze do Le Praz vedou dvě na sebe navazující černé sjezdovky
Dou des lanches a L´Eclispe s celkovým převýšením přesahujícím 1 000
metrů. Kvůli horší návaznosti obou sjezdovek ve střední části je
lepší využít L´Eclipse v její plné délce z vrcholku Chenus.
Převýšení 940 metrů je i tak slušné. Výjezd na Chenus je dvěma na sebe
navazujícími sedačkovými lanovkami, takže se sjezdovka dá pohodlně jezdit
i opakovaně. Nicméně my jsme kvůli čerstvě napadlému sněhu a nejezdící
lanovce tento sjezd vynechali...
Z vrcholku Chenus stékají do Chrouchevelu, Village, Le Praz a La Tania
početné červené sjezdovky, jen na dojezdech jsou trochu plošší a
některé (např. Amoureux) hodně úzké.
Do La Tania a Chourchevelu vede i několik modrých a zelených sjezdovek. Do
La Tania modré Arolles a Folyéres a zelená Plan fontaine. Do Courchevelu
modrá Anémones a zelená Loze est.
Za vyzkoušení možná stojí i sjezd s převýšením 1 440 metrů.
Začíná na Saulire, odkud vede po červené Saulire a Combe saulire,
pokračuje plošší částí po zelené Verdons a Plantrey a následně po
červené Brigues a Amoureux až do cíle v Le Praz.
Sněhové podmínky:
Za dva dny došlo k podstatné změně, a tou je čerstvě napadlý sníh.
Zatímco v horních partiích je ho odhadem 20 cm, v těch nejnižších asi
nesněžilo vůbec. Výrazně se to podepsalo i na stavu sjezdovek, pod sněhem
zmizely kamínky. Zatím je to ale jen vizuální efekt, protože po sněžení
byly upraveny jen sjezdovky zelené a modré, zbytek byl ponechán lyžařům v
původním stavu. Červené Saulire a Combe saulire byly bez zledovatělých
částí a tedy pohodově sjízdné.
Totéž se bohužel nedá říct o sjezdovkách níže položených. Brigues
nebo Amoureux jsou jedna velká ledová hora. Totéž platí třeba pro modré
Tovets a Arolles, kde měli začátečníci dost co dělat. Snad se tedy
následnou úpravou sníh technický spojí s přírodním a sjezdovky budou
lépe sjízdné.
Stupeň lavinového nebezpečí: 3.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Jedním z důvodů, proč jsme vyrazili do Courchevelu, je sobotní
střídání turnusů. Jelikož Courchevel nám přišel ve Třech údolích
vždy nejvíce zalidněný, chtěli jsme využít volnějšího dne. Bohužel, s
úbytkem lidí a nově napadlým sněhem se Francouzi vypořádali tak, že
některé lanovky vůbec nespustili - třeba kabinu na Saulire nebo sedačky
Coqs a Foret. Zkomplikovala se tak možnost jezdit opakovaně černou sjezdovku
L´Eclipse a také návrat do Méribelu, kdy jediná zpáteční cesta vedla
přes Col de la Loze. Na ten se dá z Chourchevelu dostat prastarou kabinkou
Chenus a pak sedačkou Dou des Lanches. Během dne navíc došlo k poruše
kabinky Verdons, uvízli jsme v ní skoro na půl hodiny (podle fotek 28 minut).
V důsledku toho se všichni rozhodli využít Chenus, u které se tvořila
fronta asi na 10 minut.
Zalidněnost:
Překvapivě se od minulé návštěvy zas tak moc nezměnilo. V okrajových
částech areálu La Tania, Le Praz a Village bylo v podstatě vylidněno,
nástup na přepravní zařízení okamžitý, bez čekání, i sjezdovky byly
docela prázdné.
O poznání horší byla situace v samotném Courchevelu, kde se sobotní
střídání turnusů projevilo jen nepatrně - třeba menší frontou na
Biollay. Sjezdovky ale byly zalidněné docela slušně.
Menší novinkou jsou protikoronavirová opatření. V samotném Courchevelu
to nikdo moc neřeší, ale při přejezdu přes Méribel nám ráno cestou tam
i odpoledne cestou zpět skenovali QR kód.