Carezza (Karersee) aktuální report z 19.01.2022

Sjezdovky:

Sjezdovky jsou zde různých náročností. Kdo má rád spíše černější sjezdovky, tak si na své přijde právě v oblasti Carezza, kde se hezky svezete na černé Pra di Tori. Anebo ještě hezká je Paolina a Masare, která se nachází na protějším kopci. Každopádně doporučuji ráno začít na prvně zmíněné, kde ještě dopadá sluníčko, protože kolem poledne již je sjezdovka ve stínu a tudíž v danou dobu jsou vhodnější protilehlé svahy podél lanovky Paolina. Pro děti bych doporučil modré sjezdovky podél lanovky Tschein, kde se také nachází funpark s různými skoky - můžete si zaboxovat či zahrát na xylofon a nebo oznámit průjezd úderem do gongu. Zbytek tvoří červené sjezdovky, které jsou velmi příjemné svým sklonem.

Sněhové podmínky:

Sněhové podmínky jsou ideální a sjezdovky vydrží v perfektním stavu až do odpoledne. Je to dáno taky především návštěvností, která je tady opravdu minimální.

Komfort – lanovky, vleky a zázemí:

Toto středisko se v poslední době stává velmi moderním. Bohužel při naší návštěvě ještě nebyla v provozu nová kabinová lanovka o délce 3,8 km v provedení cabrio. Pokud se rozhodnete pro cestu kabinovou lanovkou Hubertus, tak zde najdete jméno naší skvělé lyžařky Ester Ledecké, a to na kabince č. 17 a 19. Další kabinky najdete v oblasti pojmenované král Laurin (König Laurin). Zbytek jsou vetšinou příjemné sedačky a občas se jedná o propojovací pomu, která se nachází při cestě zpět od krále Laurina do centra Carezza.

Zalidněnost:

Zalidněnost je tu velmi nízká. Dalo by se říci, že tu skoro nikdo nebyl, což mělo výhodu, že si člověk nemusel na ústa nic nasazovat, a tak se vrátil do normálního světa ber respirátorů a roušek. Žádné fronty, prázdné sjezdovky.

Občerstvení a aprés-ski:

Restaurací je tu velký dostatek. Velice zajímavou je restaurace Rifugio Fronza alle Coronelle, kam se přímo z lanovky König Laurin dostanete po jezdících schodech. Trošku jsem zdejší systém nechápal, že si člověk musí říci, pokud chce nahoru nebo dolu, protože tu jsou jedny jezdící schody a obsluha lanovky zde mění směr jízdy. Druhou restauraci, kterou jsem zde navštívil, byla Obertierscher Alm. Zde je velmi příjemná obsluha a upřednostňují tady spíše němčinu než angličtinu. Ceny tu jsou standardní a jídlo, které jsem si dal, a to polévku s knedlíky, je výborné.

Doprava do střediska a parkování:

Vzhledem k ubytování v Moeně je to do střediska necelých 13 km. Silnice jsou suché. Parkovali jsme přímo v centru Welschnofen, kde je parkování zdarma. Na parkovišti ležely zbytky sněhu, jinak se jedná o štěrkové parkoviště.