Sjezdovky:
Areál je členěn do dvou částí - Herlíkovic a Bubákova. Zatímco
Herlíkovice jsou sportovně orientované a projet si tu můžete krásné
červené sjezdovky s výhledy na Černou horu či Strážné či černou
sjezdovku, která ve slušném stavu vydržela až do odpoledne. V této části
musím zmínit hlavně červenou sjezdovku č. 4 u kotvového vleku, která byla
projížděna jen do poloviny jako propojka směrem k lanovce na Žalý, a tak
na dolní části byl na pár místech i odpoledne manžestr.
Bubákov oproti tomu je zaměřen na rodiny s dětmi. Okolo místní
čtyřsedačkové lanovky stékají široké pláně, na kterých tak i přes
vyšší kumulaci lidí šly krásně dělat carvingové oblouky. Tato pláň se
pak pod stanicí talířového vleku láme a pokračuje jako červená ke
stanici sedačky. Na okraji areálu nalezneme ještě jednu modrou s číslem
12, jež objíždí červený padák a odpoledne i přes mokřejší začátek
byla v dosti dobrém stavu.
Pokud však rádi naháníte kilometry, může se skvěle jevit kombinace
sjezdovek č. 1, 5 a 12, které dávají dohromady až 3,5 kilometru.
Sněhové podmínky:
Na svahu mělo být cca 50 cm, ale ve skutečnosti jich bylo tak 30. Mimo
sjezdovku taky sníh byl, ale moc ho nebylo. Na výuku ježdění v hlubokém
sněhu to je však optimální. Dopoledne byl sníh tvrdší, kolem poledne se
na sjezdovkách začala tvořit menší krupice, která se na pár místech
(prudší část sjezdovky č. 1, dojezd sjezdovky k sedačce Bubákov, dojezd k
sedačce na Žalý) nahrnula v boule, ale oproti jiným střediskům to
nejhorší nebylo.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Areál je tvořen trojicí lanovek, z nichž vyniká sice pomalejší, ale
zato pohodlná sedačka na Žalý, v dolní části doplněná kratší kotvou,
která celý den jezdila téměř prázdná. Na Bubákově pak nalezneme
kabinkovou lanovku vedoucí pouze od parkoviště ke druhé místní lanovce,
fixní čtyřsedačkové lanovce Leitner vedoucí až k hranici lesa. Na
Bubákově pak ještě nalezneme i trojici vleků, jednoho dvojitého od dolní
stanice sedačky až k dolní stanici druhého vleku, opět talířového,
který pak doplňuje na modré pláni sedačkovou lanovku. Na svahu Sever
nalezneme jen kotvový vlek, který je však velice rychlý a je skvělý na
opakované jízdy díky minimální zalidněnosti.
Zalidněnost:
Zatímco parkoviště vypadala, že dnes bude docela plno, kupodivu to bylo
docela v pohodě. Na lanovku na Žalý čekání maximálně 7 minut, na
Bubákově max. 4 až 5 minut a na vlekách většinou prázdno, až na pomu na
Bubákově, kde kvůli často padajícím dětem zastavoval vlek a u turniketu
se tvořil chumel. Na sjezdovkách chvílema plněji (zejména na Bubákově),
ale stačilo počkat a na sjezdovkách bylo volněji.
Občerstvení a aprés-ski:
Oproti mému zvyku, kdy jsem vždy vyzkoušel nějakou restauraci, jsem zde
vyzkoušel jen menší bufet u dolní stanice horní pomy na Bubákově. Ceny
zde stále na krkonošské poměry docela v pohodě - 0,5 l kofola v petce za 35
Kč, párek v rohlíku za 30 Kč. Aprés-ski nevyužito, ale na svahu to
vypadalo, že tam nějaké to aprés-ski určitě probíhá.
Doprava do střediska a parkování:
Cesta autobusem City Ski z Prahy zabrala cca 2 hodiny, parkoviště byla
dopoledne ledovatá, ale odpoledne vzhledem k teplotám nad nulou led roztál a
na parkovištích bylo sucho. Cesta zpět zabrala 2,5 hodiny.