Sjezdovky:
Na straně ze St. Margarethen jsem jezdil kdysi, asi před 10 lety. Proto
jsme jeli nahoru na Katschberghöhe mezi hory Aineck a Tschaneck. A nakonec jsme
projeli skoro všechno. Na Tschanecku jsou pěkné červené a jedna černá, Na
Ainecku sjezd po červené, černá otevřená pouze ve spodní partii. Na St.
Margarethen červená A1. Obě sjezdovky dlouhé, A1 z velké části v
lese.
Sněhové podmínky:
Sníh padal celou středu, takže některé části nebyly upravené a dalo
se jezdit v hlubokém měknoucím původně prašanu. Některé sjezdovky
upravené s manšestrem. Ale protože to byl všechno přírodní sníh a bylo
nad nulou, bylo to měkké a těžké. Pouze v dolní partii A1 u St.
Margarethen byly kusy dosněžené technickým sněhem a tady byl sníh
utažený a tvrdý.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Na Tschanecku odpojitelné šestisedačky, na Aineck prastará trojsedačka.
Ze St. Margarethen zase tři kabinky, takže lyže dolů.
Zalidněnost:
Všední den mimo sezónu, lidí málo. Fronty vůbec, na svahu se dalo
krásně vyhnout všem hloučkům a chumlům.
Občerstvení a aprés-ski:
Na Katschberghöhe jsme byli v restauraci Einkehr na pivu a horké
čokoládě. Ceny přiměřené, pivo dobré, neznámá značka, ale pěkně
hořké.
Doprava do střediska a parkování:
Cesta z Twengu byla prohrnutá, ale stoupání na Katschberghöhe jsme si
mohli odpustit. Tam to sice bylo prohrnuté, ale s ujetým sněhem a klouzalo
to. Je to přeci jen pěkně do kopce. Parkování teď mimo sezónu zdarma, ale
jsou tam připravené automaty a v sezóně se asi platí. Pokud vás něco
nenutí jet nahoru, doporučuji raději parkovat v St. Margarethen, tam to není
tolik do kopce a přejet na lyžích se to dá krásně.