Sjezdovky:
Středisko je vhodné pro zkušenější lyžaře, protože středisko
disponuje pouze červenými sjezdovkami. Pro zkušené lyžaře je to ráj s
velkým výběrem různých červených sjezdovek, pohodlnými lanovkami a
úžasnými výhledy připomínající italské Dolomity. Středisko je
dostatečně velké, aby vás týden bavilo, ale zároveň velmi kompaktní,
takže z jedné strany na druhou se dostanete rychle.
Středisko nedoporučuji pro začátečníky. Modré sjezdovky na mapě jsou
buď spojovací cesty, nebo to jsou krátké sjezdovky obsluhované pouze kotvou
či pomou, kde uděláte čtyři oblouky a jste dole. Navíc i tyto modré mi
přišly spíše jako prudší modré. Na několika místech v areálu jsou
také loučky s pojízdnými pásy pro úplné začátečníky.
Obecně platí, že napravo od kabinky Millennium express jsou prudší
červené až s nádechem černých sjezdovek, nalevo naopak mírnější
červené.
Vzhledem k tomu, že veškeré sjezdovky byly velmi ledovaté, tak mi tu
chybělo pár pohodových, dlouhých modrých sjezdovek, kde by si člověk
zajezdil na pohodu. Takhle to byla dost makačka.
V období návštěvy bylo málo sněhu. Na začátku pobytu jezdilo 72 km ze
110 km. V provozu byly téměř všechny hlavní sjezdovky. Mimo byly pouze
kratší "alternativní" úseky hlavních sjezdovek, takže člověk ani
žádné omezení nepoznal.
Většina sjezdovek je většinu dne ve stínu, není tu žádná sjezdovka
otočená na jih. Vzhledem k oteplování to považuji spíše za výhodu,
protože to zaručuje vyšší jistotu sněhu. Na druhou stranu pokud mrzne, tak
je tu opravdu zima.
Sněhové podmínky:
V době návštěvy bylo málo sněhu. Jižní svahy byly až do výšky 2
500 metrů bez sněhu, na severních svazích leželo 10 - 30 cm sněhu.
Všechny sjezdovky až na jednu byly perfektně vysněžené, nikde žádná
slabá místa.
Jediný problém byla sjezdovka č. 80, která se vždy nahoře vydřela až
na led a z podloží koukalo několik špiček skal. Totálně jsem zde zničila
lyže (špička skály, pevně držící v zemi, mi zničila skluznici tak, že
to nešlo opravit). Když jsem to řešila se střediskem, tak mi řekli, že
nejsem zdaleka první, ale že se to místo snaží zlepšit. I v další
částech sjezdovky č. 80 ležely na sjezdovce kamínky, ale to už byly jen
drobnější kamínky ležící volně na povrchu sněhu.
Vzhledem k tomu, že se jezdilo na "čerstvém" umělém sněhu, tak byly
všechny sjezdovky hrozně ledovaté. Bez čerstvé úpravy hran lyží se to
děsně klouzalo. Nicméně na konci týdne se ten led trochu ošoupal a aspoň
někde se vytvořil měkčí sníh a bylo to lepší. (U vrcholové stanice
Millennium expres si můžete nechat udělat 10minutový servis lyží za 10
euro. Bylo tam celý den narváno.)
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Středisko nabízí skvělý komfort. Kromě čtyř lanovek najdete ve
středisku jenom moderní, pohodlné šestisedačky nebo kabinky. Z těch čtyř
lanovek je jedna stará "podsekávačka", která obsluhuje krátký spojovací
úsek a využijete ji výjimečně. Pak tam jsou dvě šestisedačky bez krytu,
ale jejich dráha není tak dlouhá a sjezdovky nejsou tak zásadní, takže to
tolik nevadí. Pak je tam čtyřsedačka bez krytu. Ta by zasloužila výměnu,
protože obsluhuje parádní dlouhé sjezdovky. Nicméně trasa lanovky je velmi
dlouhá a za cestu tak vymrznete, že tu moc jízd nezvládnete.
Zalidněnost:
Byla jsem tu v době vánočních prázdnin, navíc v době, kdy nebyl sníh
a všechna menší střediska byla mimo provoz, takže zalidněnost byla opravdu
velká. Už po osmé hodině se tvořila 4 km dlouhá fronta aut na
parkoviště, následně jste si vystáli minimálně 30 minut ve frontě na
jedinou přístupovou lanovku do střediska.
Fronty byly i na ostatních vlecích, ale tady byla čekací doba maximálně
5 minut, spíše kratší. Už v deset hodin byly ve všech exponovaných
částech sjezdovek boule. Pro dámy to znamenalo fronty i na záchodech, jak u
lanovek, tak v restauracích. Problém byl i najít místo v restauraci, a pak
hlavně ulovit číšníka pro objednávku a zaplacení. Na sjezdovce to bylo ve
vlnách. Někdy se povedlo sjet i půlku sjezdovky s minimem lidí, aby pak
člověk narazil na neprostupné mraveniště. Nicméně, když to srovnám s
lyžováním v Itálii na Sella Rondě v únoru, tak to bylo mnohem lepší a
až na nával u přístupové stanice si člověk mohl lyžování celkem
užít.
Občerstvení a aprés-ski:
Na svahu je několik restaurací. Vaří chutně. Můžete si vybrat od
slovenské přes rakouskou až po italskou kuchyni. Bezmasé hlavní jídlo
kolem 15 euro. Pití kolem 5 euro. Dezert kolem 8 euro. Gulášová polévka,
čaj a germknödel - 21 euro.
Pro ty, co neumí moc dobře cizí jazyky, je u dolní části sjezdovky
50/51 slovenská restaurace, kde všechen personál mluví česky nebo
slovensky. Navíc je zde možnost si udělat rezervaci stolu (jinde jsem si toho
nevšimla). Ale přišli mi proti jiným trošku dražší.
Doprava do střediska a parkování:
Pokud nechcete jet na hory autem nebo busem, tak je Nassfeld skvělá
možnost. Z Prahy přes Pardubice, Českou Třebovou, Brno a Břeclav jezdí
přímý vlak až do Villachu. Odtud je to hodinu regionálním vlakem do
Hermagoru. Ve všech přilehlých údolích střediska Nassfeld, až 40 km na
všechny strany, jezdí autobusy/skibusy zdarma.
Přímo u dolní stanice lanovky Millenium-Express v Tröpolachu je velké
parkoviště. Ale už po osmé hodině se tu tvoří dopravní zácpa až 4 km.
U dolní stanice Millenium-Express je nový velký skidepot. Je také krásně
vytopený, takže i když si zde neuložíte věci, můžete se v teple
převléknout a v teple počkat na váš skibus.