Sjezdovky:
Sjezdovek bylo v našem termínu otevřeno velmi málo. Jednalo se o dolní
část závodní sjezdovky A Deborah Compagnoni od horní stanice vleku Plaghera
di Fuori, na sebe navazující sjezdovky P Del Sole a Q Cameraccia v Sunny
Valley, dlouhá "vyhlídková" sjezdovka I Dell’alpe, dolní část sjezdovky
N Cevedale od mezistanice Plaghera a krátká spojka D La Fonte. Sjezdovka
Cevedale se v dolní části dělí, jedna část pokračuje zpět ke kabince a
druhá část sjíždí k nedostavěné sedačce Nuova Paradiso. Tato druhá
část byla vysněžena a upravena, ale po dojezdu bylo potřeba zpět ke
kabince pokračovat skibusem.
Před 2 lety jsme po 2 upravených variantách sjížděli až ke dveřím
lyžárny hotelu. I teď jsme k hotelu dojeli na lyžích, ale po neupraveném
zledovatělém přírodním sněhu. I na některých dalších neotevřených
sjezdovkách bylo vyrobeno hodně technického sněhu, ale sjezdovky připraveny
nebyly, což bylo škoda.
Špatná situace byla hlavně od pondělí 15. do středy 17. 12., kdy na
závodní sjezdovce Deborah Compagnoni probíhaly mezinárodní závody
paralyžařů a nabídka tratí byla dále omezena. Naštěstí odpoledne vždy
uvolnili závodní sjezdovku pro veřejnost a jeden z těchto dnů jsme
lyžovali v Bormiu.
Až ve čtvrtek v poledne otevřeli horní úsek sjezdovky Deborah Compagnoni
a my si mohli užít hlavně celý pátek tuto nádhernou trať.
Za pátek bych dal v hodnocení reportu 4 hvězdičky, ale vzhledem k
omezením a chybějící nové sedačce dávám jen hvězdičky tři.
Sněhové podmínky:
Santa Caterina je vyhlášenou "mrazničkou" italských Alp ve výšce 1 750
m n.m. Je totiž ze všech stran obestoupena vrcholy vyššími než 3 000 m
n.m. (nejvyšší hora má dokonce výšku 3 769 m n.m.) a pouze úzké údolí
ho spojuje s níže položeným Bormiem. Díky tomu se nacházel i dole ve
vesnici přírodní sníh, i když ho moc nebylo, a jen o trochu více
přírodního sněhu bylo v nejvyšších patrech střediska. Sníh na
otevřených sjezdovkách byl ve velmi dobré kvalitě a to hlavně na severní
stinné části střediska. Sníh byl přemrzlý, ale ne ledový.
Pouze ve slunečném kotli Sunny Valley se v důsledku slunečného počasí
rozjížděl a mírně firnovatěl.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Ve středisku byla v provozu kabinková lanovka Santa Caterina – Plaghera -
Vallalpe, sedačková lanovka Vallalpe v Sunny Valley a lyžařský vlek
Plaghera di Fuori. A to bylo vše. Avizovaná nová lanovka Nuova Paradiso
nebyla ještě v provozu, což byla škoda.
Kabinková lanovka má 2 nezávislé úseky, kde v mezistanici Plaghera je
potřeba přestoupit na horní úsek, který má v nejvyšším bodě, resp.
horském sedle, výstupní stanici, kde vystupuje většina lyžařů. Lanovka
pak sjíždí do koncové stanice Vallalpe v Sunny Valley.
Sedačková lanovka Vallalpe je expresní 4sedačka s bublinou. Oběma
lanovkám je již 20 let, jsou ale stále v dobrém stavu. Totéž platí i o
lyžařském vleku Plaghera di Fuori.
Na novou 4sedačku Nuova Paradiso jsme se moc těšili, ale bohužel nejen
že již nebyla v provozu, ale nebyla ještě ani zkolaudovaná. Zato se na ní
ještě pilně pracovalo, a to každý den do pozdního večera. I když se
jedná už o použitou lanovku, tak vypadala velmi dobře. Dříve sloužila v
italském středisku Madonna di Campiglio.
Od spodní stanice nehotové sedačky jezdil v intervalu cca 15 minut
skibus ke kabinkové lanovce (kromě polední přestávky). Co se týče
zázemí tak zde nemám připomínky, ve středisku je dostatek WC, u dolní
stanice se nachází půjčovna lyžařského vybavení s příznivými
cenami.
Zalidněnost:
Zalidněnost nebyla příliš velká, občas se na kabinku a sedačku chvíli
čekalo, ale vždy to bylo maximálně 2-3 minuty. Sjezdovky byly nárazově
plnější, to se týkalo hlavně sjezdovky v Sunny Valley a červené sjezdovky
Dell’alpe ze Sunny Valley do mezistanice Plaghera. Mohly za to hlavně
"vláčky" lyžařských kurzů. Návštěvníci byli odhadem z 80 % Češi a
Slováci. V pátek 19. 12. byla návštěvnost již malá, protože většina
česky mluvících lyžařů již odjela domů.
Občerstvení a aprés-ski:
Ve středisku je dostatek možnosti občerstvení. Nahoře v Sunny Valley se
nachází prostorná moderní restaurace a nabídku doplňují další horské
chaty na severním svahu střediska. My jsme využívali chatu Rifugio Sci 2000
s velmi příznivými cenami na alpské poměry. Velká pizza stála 10-14 Eur,
láhev 0,5 l vody 2 Eura a sklenice Prosecca 5 Eur.
Doprava do střediska a parkování:
Doprava do Santa Cateriny je z ČR poměrně dlouhá. Cesta do střediska v
sobotu 13. 12. byla naprosto bez problémů a trvala nám něco přes 12 hodin i
s přestávkami. Jeli jsme přes Mikulov, Salzburg, Innsbruck, Zernez, Livigno a
Bormio. V bezcelní zóně Livigno je výhodné natankovat, my čerpali Natural
95 za 1,298 Eur/litr. Tunel ze Švýcarska je zpoplatněn, za sobotní
jednosměrný průjezd jsme platili 29 švýcarských franků. Parkování v
Santa Caterině je zpoplatněné, my parkovali zdarma u našeho hotelu. Pro
cestu zpět 20.12. byl problematický průjezd tunelem, protože je v sobotu v
čase 09:00 - 12:00 otevřen jen směrem ze Švýcarska do Livigna a nikoliv
opačně. Proto jsme zvolili trasu objížďkou přes Bormio, Tirano, průsmyk
Bernina a Samedan. Cesta přes průsmyk Bernina je za pěkného počasí
opravdovým zážitkem. V Zernez jsme se napojili na příjezdovou trasu. Při
průjezdu Německem jsme před Salzburgem bohužel narazili na kolony a protože
na A1 byly za Linzem hlášeny další kolony, tak jsme v Linzi odbočili na
Dolní Dvořiště a pokračovali v ČR po D3, Pelhřimov a D1 domů.