Sjezdovky:
- Většina sjezdovek v Pinzolu je značena červeně, ale každá sjezdovka
má něco svého, čím zaujme.
- V okolí staré dvousedačky Fossadei-Malga Cioca jsou koncentrovány
všechny modré tratě. V některých (asi starších?) mapkách bývá značena
ještě modrá pod kabinou do Pinzola, zřejmě po nějaké lesní cestě.
- Hlavní černá sjezdovka je jen několik let stará, pěkná, pestrá,
široká, jen v dolní části mi přišla spíše červená. Vede do lokality
Tulot a je obsluhovaná kabinkovou lanovkou.
Sněhové podmínky:
Horní části areálu měly dostatek sněhu i mimo sjezdovky, problematické
byly jen dojezdy do údolí, kde byly podmínky hodně jarní – firn a občas
i trochu vydřená místa.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
- Přístup do areálu zajišťují tři pohodlné kabinkové lanovky,
bohužel vlastně jen jedna z nich obsluhuje také sjezdovku, navíc černou,
takže jezdí všechny v podstatě prázdné.
- V horní části se nachází samé sedačkové lanovky, převážně
čtyřsedačkové – na jednom konci pomyslného spektra je čtyřsedačka s
bublinou, na druhém „lavičková“ (laťková, „šprušlová“)
dvousedačka
Zalidněnost:
S ohledem na to, že Pinzolo je od zbytku oblasti Dolomiti di Brenta hodně
izolované, a asi i lyžaři ubytovaní přímo v Pinzolu míří do Madonny di
Campiglio a dále, je Pinzolo zcela volné. Sjezdovky liduprázdné, u lanovek
nikdo.
Občerstvení a aprés-ski:
Centrální restaurací má být asi ta na vrcholu Doss del Sabion, další
restaurace jsem viděla na Pra Rodont a Malga Cioca. U dolní stanice kabinky
Tulot se nachází bar.
Doprava do střediska a parkování:
U dolní stanice kabinky v Pinzolu a Tulotu má být parkoviště, ale my
jsme do Pinzola dorazili kabinkovou lanovkou z Madonny di Campiglio, takže
podrobnosti nevím.