Sjezdovky:
Na pohodový carving pro nás byla vhodná jen modrá v Mühlbachu č. 1 a
č.4, na Abergu nad Maria Almem pak modrá č. 22 a č.10. Zbytek sjezdovek byla
na mě prudší, než bych chtěl. Ne jako Flachau.
Osobně si myslím, že zdejší červené by Italové namalovali černě.
Ale
prudší sklon není vždy po celé délce sjezdovek. Taková červená č. 13
je nahoře na úžasný carving a pak padá prudce dolů a až na konci zase
carving. Zrovna tato sjezdovka je celý den ve stínu a člověk nevidí plotny.
Hned vedle ní je černá č. 13a, která je širší a příjemnější.
Celkově mírnější sjezdovky najde člověk na obou dvou krajích
střediska. Celý prostředek je už sportovně červený. Někomu to ale
určitě vyhovuje. Z každého kopce vlastně vedou buď jedna, spíše dvě
sjezdovky.
Asi nejhorší je sjezd č. 21 do Dientenu. Sjezdovka je tam jediná, je to
jižní strana, takže brzy měkká a neskutečně rozbitá, jak po ní musí
každý v rámci Tour jet. Sjezdovka č. 19 z Abergu do Hintermoosu je něco
podobného.
Paradoxem je, že sjezdovka č. 30, která je značená červeně, je nahoře
šířkou tak jako dvouproudá silnice a sklon, že člověk jede bez oblouku.
Není to ani modrá:-D Až potom dole je to klasická červená. Osobně si
myslím, že u některých sjezdovek se jim do mapy při kreslení nechtělo
střídat barvu a udělali to jedinou.
Sněhové podmínky:
Sněhu dostatek. Úprava sjezdovek fantastická. Tady jsou rolbaři snad
umělci. Sníh i mimo sjezdovky.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Oproti jiným střediskům tady nejsou vždy super moderní kabiny a
sedačky, ale vše je ok. Kabinky vetšinou pro 8 lidí. Sedačky hlavně pro 6
lidí a vše kryté a odpojitelné. Žádná pomalá neodpojitelná sedačka.
Pro mě je hlavní benefit, že pokud se jede Königstour přes všechny
vrcholy, tak nástup i výstup lanovek jsou hned vedle sebe pár metrů. Takže
v mlze, pokud by byla, žádná panika, jak se dostanu zpět, kde nastoupit
apod.
Snad jediná 4sedačka vede na vrchol Abergu a zrovna tam by měla být min.
6sedačka. Je to vlastně hlavní sedačka v rámci Königstour směrem na
Mühlbach. Ale fronta byla jen chvíli a malá.
Zalidněnost:
Takto málo lidí jsem v žádném alpském středisklu nezažil už hodně
dlouho. Ani v sobotu moc lidí nebylo. V neděli ve 14 hod. mi připadalo, že
už všichni odjeli. Většinu dne člověk přijel k lanovce a hned nasedl.
Kolikrát člověk jel sám jak v kabině, tak i na sedačce.
Občerstvení a aprés-ski:
Chaty na každém kroku. Je jich dostatek.
Doprava do střediska a parkování:
Příjezd v pátek přes Bischofshofen a parkování v Mühlbachu. Cesta z
Bischofshofenu do Mühlbachu asi 10 km pěkně do kopečka a točení volantem,
ale nic hrozného. Po lyžování přesun směrem k Maria Almu (horská
silnice), takže jsme jeli podél všech vesnic, ve kterých jsou spodní
části lanovek (jedete přímo kolem nástupu). Jak Mühlbach, tak i ostatní
vesnice mají parkování přímo u lanovek. Parkoviště nejsou super velká
jako jinde, ale volná místa byla všude v pohodě. Zbylé 2 dny jsme parkovali
u Abergbahnu. Když člověk přijede na 8:30, stojí přímo u lanovky.