Zasněžování a jeho dopady (strana: 2)

>> #30, Martin47, 23. 02. 2017 07:25:05

Ruku na srdce kluci. Nejsou vaše názory tak trochu v souladu s tím co si přejete?

To bych tesal. Svuj dil to IMO ma. Bohuzel tomu pridava i to, ze clanek je bastl, ktery nezna miru.

Ta voda, co profrci jen korytem – neni to ta sama voda, co uz korytem frcela?

Autorce je venovan vysmech, ktery tu hezky souzni, protoze nase nazory jsou tak trochu v rozporu a je jednodussi hledat chyby, nez reseni a vysmechem si tu ulevujem a jeste vic znehodnocujem jeji nazor, coz asi neni fer a posmechem se take vice utvrzujem v nasi pravde, coz je i skodlive. A je to o to snadnejsi, kdyz podle stejneho mustru (chyby vs. reseni) jede autorka, kdyz hleda chyby (v zasnezovani) a nehleda „reseni“ (v tomto pripade je to opravdu mira ovlivneni prirody a skutecny vliv na jednotlive deje v prirode) – a pri tom zongluje s fakty a mirami, jak se hodi ji. Mela si dat aspon „trochu“ prace se souvislostmi. Je fakt, ze to „trochu“ je hrozne moc prace.

Umele zasnezovani (u nas) je IMO jen plivnuti do more a to zrejme jen v pripade, ze by se plne naplnily hypotezy autorky. V Krkonosich jsou zasnezovany (dle udaju z clanku) necele 4km², z kterych tedy v prubehu jara odtaje do pudy z umeleho snehu az cca 250.000 kubiku vody. Jak je to moc pro nase toky?

Autorka tam nastinuje par veci, ktere by problem mohly byt, ale sama si hraje s mirou, jak se ji to hodi a tim take konci.

Skoda, ze zapomela na energetickou narocnost. Cisla me zajimaji a dohledavat je nechci.

>> #15, Radek Holub – SNOW, 22. 02. 2017 21:43:45

Promrzani – neni to tak, ze nizsi prutok zpusobi spis zamrznuti koryta a vetsi promrznuti brehu → zahubi vice drobnych, tam zimujicich, zivocichu.

>> #24, Harry, 22. 02. 2017 22:43:18

Termin (farmar) jouda je lehce posmesny, ale ani ten neni zadarmo. V Madarsku mate cernozeme, tam zasadis forint a vyroste ti euro, bez snahy. Myslis, ze se muzes honosit titulem „jouda“?

>> #31, valerius, 23. 02. 2017 09:28:09

Jo,ja muzu.

Ja ten hloupy trouba jsem.Tak jak Martin alebo korsican.Ja som poctivy laznik,co zasadi euro a zozne forint.

caute Harry.

Možná jako jeden z mála z vás mám jisté vzdělání v oboru, tak bych si dovolil pár neskromných poznámek.

1) Článek neobsahuje žádná relevantní čísla (nebo jen málo) ani žádné odkazy na hlubší biologické studie s odpovídající statistikou. Jako takový ho tedy lze brát jen jako (účelový) souhrn témat k zamyšlení. A připomínku existence pana Fuksy.

2) Co je nezpochybnitelné, že zasněžování ovlivňuje vodní režim, a to ve více ohledech. Jednak odběr vody – tam bych viděl závažnější dopady, už jsme to i jednou zkusmo pro Krkonoše počítali v jiném vlákně. A jednak zadržování a odtok vody – pak je opravdu vhodné rozdělit na vlastní sněhovou pokrývku a podklad. Tady ale s autorkou/edi­torkou/rešeršis­tkou/recyklátor­kou/medální_ma­nipulátorkou zásadně nesouhlasím v několika bodech, zejm. co se týká eroze.
Kouzlo je v tom, že pod sněhovou pokrývkou (a jedno jakého původu) se zásadně mění charakter promrzání (a tím i zasakovací a drenážní schopnost půdy). Že někdo vyprojektuje a postaví sjezdovku špatně, tedy bez protierozních opatření, je věc jiná a se zasněžováním to nemá co do činění.

3) Změny společenstev – rostliny. Je nesmysl se tvářit, že sjezdovka je dočasné lidské zařízení, které na jaře mávnutím kouzelného proutku zmizí a na jejím místě se objeví neposkvrněná příroda. Ostatně spousta alpských sjezdovek jsou pastviny, které jsou krom pastvy udržovány i dalšími způsoby (dosekávání, vyvlačování stařiny, hnojení).
Klimaxovým stádiem (tj. konečným stádiem přirozeného vývoje) pro většinu našich hor bude něco jako jedlobukový les (smrky jsou z 99% všude umělé), tedy louky vznikaly a jsou dlouhodobě udržovány jen s přispěním člověka (pominu rašeliniště, vřesoviště a třeba pleše na Křivoklátsku). Zkrátka bez člověka by všude byl les.
Pokud je louka svou diverzitou (rostliny a na ně navázaní specifičtí živočichové, třeba hmyz) pro člověka opravdu cenná, pak si zasluhuje ochranu, buď lokální nebo velkoplošnou. Nějaké studie na téma změn společenstev jsem snad minule i komentoval.
Nicméně si dovolím soudit, že kosterní druhy nejsou zasněžováním ohroženy, jejich vnitrodruhová variabilita je natolik velká, že jim dovolila přežít od doby ledové úplně všechno, o pár týdnů sněhu více jim neublíží. Změna se může dotknout ‚křehčích‘ teplomilnějších druhů, které rostou v dané lokalitě za svých limitních podmínek. Naopak by se v dlouhodobé perspektivě mohly na zasněžovaných lokalitách začít objevovat ve větší míře arktičtější druhy, což by v důsledku – při pohledu z větší perspektivy – biodiverzitu většího územního celku dokonce zvýšilo.

4) Změny společenstev – vodní toky. Musel bych se zeptat na komentář někoho z kolegů hydrobiologů. Aditiva – vzhledem k absolutnímu množství a ředění, považuji za marginalitu, ten, kdo tím straší, nikdy neviděl rozbor vody odtékající z hrabanky a obsah organické hmoty v ní – stačí se podívat na podezřele zabarvenou vodu ve spoustě rašelinišť nebo i jen v trvalých kalužích, do kterých padá jehličí, pH bývá velmi poučné.
Dosah a rozsah změn vodního režimu v celém rozsahu si netroufám posoudit. Opravdu problém je podle mého stanovení a udržení sanitárních průtoků vodotečí, tedy vše, co se týká odběru a případné akumulace vody.

Celý článek na mě trochu nešťastně působí jako life-stylový rádoby odborný recyklát určený pro eko-bio hipstery, aby si jeli zalyžovat na Praděd.

˘Ö˘

>> #33, ˘Ö˘Krab, 23. 02. 2017 09:48:44

Celou dobu jsem čekal až se vymáčkneš. Ale rovněž ruku na srdce. Z pohledu znalého je lepší se nejdřív trochu pobavit vývojem vlákna, než ho zabít hned na začátku. Ale přeji ti to, rovněž ruku na srdce, neudělal bych jinak. Dík za vysvětlení.

Jedna bába dokáže rozhádat deset chlapů
Spíše mi přijde, že někomu vadí , že si někdo dělá business a používá k tomu vodu co nám poslal panbíček
Ty články mi přijdou cílené (a nevalné kvality)
Dílo Fuksy z VUV považuju za mrhání penězmi daňových poplatníků
.
Dokážu pochopit, že lidé závislí na tocích, ze kterých se bere voda na zasněžování jsou nervózní
V řadě případů to budou starousedlíci , kteří používají vodu ze studní , hospodáři apod.
.
Všichni víme jak hučí sněžné dělo
Bydlím 2 km od sjezdovek. Večer se to nese až k nám
A teď si představte , že bydlíte pod sjezdovkou a ty děla letos hučely asi 6 týdnů
To se zatím příliš neřeší. Ale zpoplatnit se časem může cokoliv , třeba i hluk

K odběrům vody pár čísel, zbytek si dle chuti dopočítejte sami. U výkonných děl je spotřeba vody na kus 36000 l/hod, což je 10 l/s. průtok horní Úpy při nízkém stavu se pohybuje pod 1 m3/s, což je 1000 l http://hydro.chmi.cz/…s_prfdyn.php?… Netuším kolik jede děl třeba v Peci a netuším, zda tam mají rezervoár.

>> #35, PetrAT, 23. 02. 2017 10:00:43

Jsou i jiné dopady. V Teplicích, kde jsem lyžoval, je sjezdovka z mikroklimatem, způsobeným jak sevřenou severní polohou, tak promrzlými skalami. Když se tam vyrobí uválcovaný ledovec, podrží zimu v přilehlé čtvrti rodinných domků o nějaký čas déle. Místní nelyžaři z toho taky neřičí nadšením.

>> #36, Martin47, 23. 02. 2017 10:16:28

Jen bych doplnil (protože často počítám vodu pro závlahové soustavy), že se na to chodí opačně, tedy kolik chci zasněžit, jakou vrstvou, s jakou účinností, za jakou doby, kdy – pak se podívám na zdroje a vidím, jestli se dá riskovat okamžitý odběr nebo se musí řešit akumulace. Čím se ta voda na sjezdovku dopraví je už druhotné. Znovu se odkážu na předešlé vlákno.
Když pominu vliv samotné stavby a ovlivnění regulací toků, tak je, pro umenšení zásahu do hydrologického režimu, „ekologičtější“ akumulace, protože umožní odebírat vodu velmi pomalu po dlouhou dobu; popř. se dá vodní dílo, pokud je zbudováno přímo na toku nebo v jeho blízkosti, použít druhotně po celou sezónu i k umenšení výkyvů průtoku za účelem ochrany lidských výdobytků před povodněmi. Pokud je zádrž mimo tok, tak se do provozních nákladů promítne ještě čerpání z toku do nádrže, ale při vhodném umístění nádrže a dobrém dimenzování čerpadel se pak část těchto nákladů vrátí při druhém (vysokotlakém) čerpání do systému.

>> #37, Martin47, 23. 02. 2017 10:22:08

Místním nelyžařům vydat ojeté oddílové lyže a sezónky, aby nadšením řičeli.

>> #38, ˘Ö˘Krab, 23. 02. 2017 10:29:28

Nikdy jsem si tím hlavu nelámal ale teď by mě docela zajímalo, jak to v Peci mají řešené. Vlastní skiareál je na potoce, mimo Úpu, na které ale je malá přehrada směrem do Obřího dolu. Pokud tam stavěli pro potřeby zasněžování nádrž, musela být zajímavá EIA, vždyť je to na území NP. Neumím si představit, že by ten potok utáhl průběžné zasněžení celého areálu. Nevíte o tom někdo něco?

Jen pro zajímavost, jak vypadají úřední dokumenty, ve kterých (minimálně botanickou) část někdo opravdu zpracoval odkaz, zejm. str. 6–10. Jinak něco o Peci tady, dále cituji přímo z dokumentu, napojovali se na nějaký stávající páteřní řád a asi i využívají jednu stávající čerpací stanici:

2. Odběr a spotřeba vody
Odběr vody ze Zeleného potoka bude realizován nepravidelně pouze v zimním období při nedostatku přírodního sněhu. Povolené odběry užitkové vody pro technické zasněžování ze Zeleného potoka jsou max. 80 l/s při zachování sanačního průtoku Q330 = 80 l/s a max. 80 000 m3 /rok. Tyto odběry se výstavbou nových větví rozvodů nezmění.

>> #38, ˘Ö˘Krab, 23. 02. 2017 10:29:28

K tomu co píšeš mi došla ještě jedna paralela. Pro malé vodní elektrárny (které se z provozních důvodů staví pochopitelně vedle již vybudovaných jezů) platí pravidlo, že musí být zachován minimální stanovený průtok vody přes korunu jezu. Pokud by byl tento průtok ohrožen, musí elektrárna zastavit výrobu. V létě je na řekách běžnou praxí, že jsou jezy zcela suché a elektrárna vyrábí i pod hrozbou sankce. Stejně tak musí být zcela jistě v projektu zasněžování zachován stanovený minimální průtok odběrného toku, vypočítaný tebou uvedeným způsobem. Jak následně probíhá vlastní provoz asi není nutné rozvádět, neboť běží o násobně větší částky než u zmíněných elektráren. Tolik k realitě projekt – provoz.

>> #40, ˘Ö˘Krab, 23. 02. 2017 11:06:12

Takže, jestli tomu dobře rozumím, jedou průběžně z potoka a mají povolený odběr pro 8 výkonných děl při jejich plném výkonu. To je vypovídající.

>> #41, Martin47, 23. 02. 2017 11:07:11

U závlahových soustav bývá vyžadována instalace vodoměru (na náklady provozovatele, může jít o mnoho desítek tisíc, vzhledem k průtokům). Pod Brnem mají na Svratce celkem přísnou regulaci a kontrolu, která sahá až tak daleko, že se liší cena odebrané vody ve dne a v noci, ve dne odebírají ti malí, v noci běží velké automatizované systémy (i kvůli ceně elektřiny). Jinak by řeka byla v létě trvale pod sanitárním průtokem.
V tomto ohledu je zimní zasněžování jen lokální záležitostí, kterou, až bude třeba, bude snadné uhlídat. Povolení pro nakládání s vodami je časově omezené a při prodloužení není problém vyžadovat vodoměry nebo klidně i spolupráci s nějakou formou HDO (hromadné dálkové ovládání).

>> #42, Martin47, 23. 02. 2017 11:11:58

Zase mají pp. jen jednu čerpací stanici, takže když si v odběrném místě vodu vyčerpají, tak další už si nevezmou – pokud tedy čerpají z povrchové zádrže a nemají odběrný objekt zahloubený výrazně pod dno koryta.
I tak by bylo (při povrchovém odběru) ovlivnění vodoteče jen lokální, protože (záleží na geologii) to, co korytem teče, je vidět tak cca z 10%, zbytek objemu vody není vidět, po pár desítkách/stovkách metrů se v korytě zase nějaká voda objeví.

Na druhou stranu si nedělám iluze o časovém harmonogramu odběru a asi ani o skutečně odebraném množství. Tipuji, že ale stejně mají, vzhledem ke kubaturám, už teď povinně instalovaný zaplombovaný vodoměr.

>> #41, Martin47, 23. 02. 2017 11:07:11

No,to by som chcel vidiet,ked strediska vedia ze bude 6 chladnych dni vhodnych na zasnezovanie,ako pozeraju do potoka/rieky/ ci mozu zasnezit.

Aj ked,tu u nas je jedno stredisko ktore je napajane z potoka z malej zdrze,a obcas proste nenasnezia.To byva potom poctenicko precitat si na web stranke arealu diskusiu.:}

caute Harry

>> #44, ˘Ö˘Krab, 23. 02. 2017 11:19:12

>> #42, Martin47, 23. 02. 2017 11:11:58

Páni, to je paľba! Snow prekročil rámec lyžovania – nové logo 21. storočia.

>> #46, orim, 23. 02. 2017 11:29:52

Mě je snadné zatáhnout do diskuzí, kde se vyskytuje někdo, kdo tématu rozumí. Třeba teď jsem se od Kraba dozvěděl, že jen 10% vody je vidět, o čemž jsem neměl ponětí a považuji to za značně zajímavé.

>> #44, ˘Ö˘Krab, 23. 02. 2017 11:19:12

Krabe, když se na toku postaví hráz, zadržuje i tu vodu co běží mimo, resp. jak velký je rozptyl běžící vody mimo viditelně tekoucí?

>> #45, Harry, 23. 02. 2017 11:28:29

Asi ti chudáci jako jediní nepořídili natáhnout paralelní trubku vedle vodoměru.

>> #47, Martin47, 23. 02. 2017 11:40:21

Nejsem hydrolog, takže to ber celé s velkou licencí.
Nemusí to být 10%, záleží na složení podloží a propustnosti/dre­nážních schopnostech vrstev, zvodnění. Na rostlé skále vidíš 100%. V nižších stupních mezi skalami, kde je na rostlé skále vrstva hrubé suti, budeš třeba jen na 1%.
Když nad hranicí lesa v horách potkáš vyschlý potok, vidíš vlastně jen suché kameny, když si ale dáš tu práci odebereš jich příslušnou vrstvu, potok si zpravidla najdeš, byť jen v podobě mokrého štěrkopísku. Na jílech také nemusí být viditelná část vodoteče nijak malá, ale záleží hodně na propustnosti podloží, šířce celé nivy, jak moc je údolí zaříznuté atd. [Při jednom výletu s hydrologem jsem zíral, co dokáže z vnější morfologie krajiny vyčíst a kde a jak hledá vodu. A nacházel.]

Nejsem hydrolog, ale u zádrží se, tuším, dá vypočítat, krom takových podružných a nepodstatných ptákovin jako tlak vlastní hráze, tlak zadržované vody na podloží a tlak vody na hráz, i něco, co vypadá jako opak depresní křivky, ale prakticky to u malých vodních děl nebude mít význam (3.3.2.1.). Samozřejmě, zádrž ve svém okolí zvedne hladinu spodní vody. A pod zádrží se naopak může snížit – ale záleží na tom, jak a odkud se pod zádrží voda obnovuje.

Záleží na ukotvení hráze, minimálně velké přehrady jsou z principu vždycky až na nepropustné podloží a dokonale utěsněné proti prolínající vodě – a to i (nebo zejména) ze stran. (obecně §7, bod 1)

Krab je rozený diplomat – Článek neobsahuje žádná relevantní čísla (nebo jen málo) ani žádné odkazy na hlubší biologické studie s odpovídající statistikou. Jako takový ho tedy lze brát jen jako (účelový) souhrn témat k zamyšlení.

Z mého pohledu je ten článek lidově řečeno bulvární štěk, hodný nekonečné sérii o Ivetě Bartošové.

S fakty nemá nic společného a možná by se dalo i tvrdit, že je pouhým souborem čistých lží a polopravd. Zjevně byl sepsán a cílen na běžné obyvatele, kteří nemají lyžování ani jako okrajové téma života.

A z tohoto pohledu je to napsáno dokonale. Čtenář si přečte, že je už v ČR sněžné dělo, které vyrobí sníh i v +35°C. To je samozřejmě lež, ale čtenář je vyděšen, popřípadě ohromen. Že je to naprostý nesmysl, už se nikde nedozví. A sněžné dělo má dnes kdejaká Dolní Horní, takže základ paniky už je položen. Zvlášť, když je tu srovnání s ledovcem Stubai !

Dále se čtenář dočte, že z nebe padá destilovaná voda, přesněji řečeno sníh z destilované vody. A hned následně je v uvozovkách uvedeno, že voda z potoků a řek, používaná na zasněžování je kontaminovaná a že škodí travnímu ekosystemu. I tato část má celkem slušný potenciál, navázat na předešlou paniku. Ona totiž z nebe padá tak fantasticky destilovaná voda, že dokázala zahubit po celém světě miliony hektarů lesa. A dokázala to i v dávných dobách, tisíce let zpět. Jsou totiž známé vzorky z ledovců staré přes oněch tisíc let, kdy je PH vody úplně v kopru. Stejně jako ve stovkách případů z nedávné minulosti. Ne že by na tom člověk neměl podíl, protože emise z komínů všeho druhu až po ty z letadel dělají svoje, ale i sama příroda dokáže pěkně „smrdět“. Stačí jakýkoli výbuch sopky či probublávání čehokoli z hlubin země. A pokud tímto výtvorem samotné přírody propadne voda či sníh, nepřichází vůbec v úvahu, aby tato byla „destilovaná“. Všem je jistě dobře známé žluté Saharské sněžení z letošního podzimu. Na tisíce km vzdálené poušti zafoukal větřík a půlka Alp byla žlutá.

Tento článek je přesnou ukázkou demagogie a manipulace ze strany ekologů a jim podobně smýšlejících. Není tam jediný bod, který by měl aspoň trochu reálný základ. Snad jen ten, že se při odběru vody na zasněžování mění průtočné poměry. NO ALE KDY NE ??? Ať paní autorka vyčíslí průtočné poměry při zemědělském zavlažování, odběry vody z toků na povoz továren až po již výše zmíněné zavlažování sportovišť. To by teprve byla čísla.

Je to asi 8 let, jsem byl ve Vrchlabí na takové ekologické debatě o Krkonoších. Přednášela tam spousta lidí ze strany Zelených, různých botaniků, ekologů až třeba po pana Drahného. Diskutovalo se o loukách, lyžování, zasněžování atd. A debata se zvrhla v naprosté zesměšnění těchto přednášejících, až to bylo trapné. Na tento stav stačil jeden jediný učitel ze Základní školy, který tuto partu rozebral jako motor při go. Ta trapná atmosféra se dala vysloveně krájet. Normálně jsem se za ty lidi styděl a nejen já. Na pohledy lidí kolem, se zapomenou fakt nedá … Fantastická byla debata ohledně obhospodařování luk. Strojní sekání bylo špatně z pohledu botaniků, broučkařů i Krnapu. Spásání je také špatně, protože kráva zadupává a poškozuje traviny, navíc jejich trus poškozuje ph, či co. Ovce zase ničí konstrukcí kopyt podloží a jejich mastná vlna zabraňuje čemusi ohledně rostlin. Ruční sekání je také špatně, protože z botanického hlediska se každá travina musí sekat v jinou dobu. Takže ve finále bylo špatně úplně všechno a na dotaz, jak tedy správně obhospodařovat louky v Krkonoších se strhla mezi broučkaři, bylinkáři a Krnapem celkem slušná pře. A to do toho ještě nezasáhl žádný z majitelů dotyčných luk. To by teprve bylo maso. Z této debaty jsem odcházel se zjištěním, že se vlastně tito ekologové nedokáží dohodnout ani mezi sebou, natož aby hledali řešení pro zbytek populace.

Ono je to totiž přesně v duchu tohoto článku. „Znepokojený“ ekolog začne přednášet tyto zcestné a značně nepřesné argumenty, kterým schází jakákoli reálná čísla či podklady. A v momentě, kdy padne jasná a konkrétní otázka, tak tito lidé nedokáží odpovědět. Z tohoto pohledu je dotyčný článek totální brak, který je na úrovni bulváru. Nic víc, nic míň. A nic jiného než zesměšňování si nezaslouží. Není v něm ani za mák reálného faktu.

Rozhodně nechci tvrdit, že tento problém není, nebo že vůbec neexistuje. Nebo že to nemá ŽÁDNÝ dopad na životní prostředí. Jenže CO KONKRÉTNĚ NEMÁ dopad na životní prostředí ???? Podle čistě selského rozumu takovou činnost na světě nenajdeme. Od doby, kdy člověk dokázal pod převisem skály udržet oheň, začal přírodě škodit. A dost těžko se najde argument, že ne. A tyto negativa se postupně prohlubovala s narůstající délkou věku, počtem lidí, jeho potřebách atd.

Jestli by nebylo lepší hledat řešení a provádět změny v naprosto jasných otázkách, než se zabývat touto, pro přírodu naprosto podružnou epizodou.

Dáma v článku řeší znečištění přírody z umělého sněhu, který je vyroben z kontaminované vody z potoka, ale že polovina vesnic v ČR nemá funkční kanalizaci, to je fuk ...... Takže ve Špindlu ničí přírodu umělým sněhem (vyrobeným z vody vytékající z 1. zony NP)a ve Vrchlabí o pár km níže teče z kanálů do řeky pitná voda s ideálním PH.

>> #50, korsičan, 23. 02. 2017 12:33:22

Nepleť ekology s ekologisty, ne každý ekolog je nutně ekologista a téměř žádný ekologista není ekolog.
Problém je ten, že je každý zahleděn do svého hrníčku, který má dokonale prostudovaný, ale kuchyň si nikdo z nich nepřipouští (viz. klimaxové stádium a původnost luk a smrků v #33).
Paní redaktorka ani necítí potřebu hledět do hrníčku, ona se rovnou dostala k věštění z lógru vyklopeného kýmsi na špinavý ubrousek. Jestli to hnědé na tom papíru tedy vůbec byl lógr.

Ještě nesouhlasím s tvrzením, že tehdy člověk začal přírodě škodit – to by muselo jít o činnost vědomou a uvědomělou, on začal prostě přírodu ve větší míře ovlivňovat.

>> #29, Harry, 23. 02. 2017 00:04:39

Harry, máš jako obvykle pravdu.

>> #30, Martin47, 23. 02. 2017 07:25:05 Já si myslím, že jsem nenapsal nic jiného než ryzí argumenty. Tím nevylučuji, že v některých výjimečných případech může zasněžování škodit, ale to musí být opravdu extrémní případy.

>> #52, Navvy, 23. 02. 2017 12:51:57

V tom případě promiň, já to považoval za domněnky. Moje domněnka je opačná. Uválcovaný technický sníh pod sněhem přírodním prosakování do půdy zabraňuje a naopak při tání urychluje odjezd tajícího sněhu – viz potůčky na sjezdovkách při oblevě, které dřív k vidění nebývaly a sníh odtékal spodem. Ale je to jen moje domněnka. Ne argument.

>> #49, ˘Ö˘Krab, 23. 02. 2017 12:07:28

Dík za odpověď.

>> #33, ˘Ö˘Krab, 23. 02. 2017 09:48:44

Čas od času jsem požádán o analýzu k nějakému návrhu zákona nebo jiného právního předpisu. Občas se kvůli tomu mihnu i na ministerstvu životního prostředí. Když už tam jdu, seženu si podklady z různých názorových stran, hlavně pokud jsou odborné a nikoli ideové. To co jsi napsal, je výborné – jasné, přehledné, logické, kvalifikované. Když tomu bohové přejí, dojdou podobně podklady i využití při přípravě zákona. Když tomu bohové nepřejí, vyjde se z dojmů a ideologie.

Možná bych mohl Tvoji analýzu trochu doplnil o málo uvažovaný aspekt – tak jako vojenské újezdy daly vzniknout zajímavým a vzácným biosférickým lokalitám, tak mohou mít stejný efekt i sjezdovky. Možná že i to zasněžování pak nakonec může přinést zajímavé rostlinné nebo živočišné druhy.

PS: v Japonsku v jedné ZOO budou zabity desítky sněžných opic. Odborníci zjistili, že v jejich DNA jsou i geny makaků, kteří jsou v Japonsku nepůvodní. Proto shledali potřebu je zabít. Už za ně odsloužili i bohoslužbu. Já tomu říkám zabíjení much sekerou. A ono se to v menší míře děje docela často skoro všude. Pro nás, starou ekologickou školu, co sázela stromky, je to (Harry mě možná doplní…)

>> #50, korsičan, 23. 02. 2017 12:33:22

Ty máš Korsičane fakt smůlu. Ať se vyskytneš kdekoliv, všude, kde očekáváš odborníky, je to samý debil. V Německu na školení – profesor debil. Na ferratě – turista debil. Ve Vrchlabí – všichni až na jednoho debilové. Hrozná smůla tě pronásleduje.

>> #53, Martin47, 23. 02. 2017 13:06:53

Že se technický sníh bude chovat jinak, je nasnadě. Možná, že v jarních měsících se dokonce hustotou přiblíží až ledovcovému ledu (odkaz).
Ale určitě bych nepodceňoval ani prostý vliv toho, že zasněžováním se zkrátka zvýšilo celkové množství sněhu, takže ho najednou odtává víc a zároveň se prodlužuje doba odtávání, čímž se zákonitě prohlubuje úroveň metamorfózy.
A je otázkou, jestli je špatně to, že jde o sníh technický nebo je horší to, že se tak vehementně a pravidelně upravuje. Při každé úpravě se nejvíce zledovatělá vrstva zapraví částečně do dolních pater, kde pak nastupuje něco blízkého procesu vzniku ledovce.
U přírodního strojně neupravovaného sněhu k takovémuto mísení nedochází, spodní vrstvy si víceméně zachovávají homogenní porézní strukturu ovlivňovanou jen zatékající vodou a vlastním tlakem sněhové pokrývky. (EDIT: Pomíjím samotný vznik sněhového souvrství, uvažuji ideální případ, když napadne třeba metr sněhu najednou bez změn počasí.)

Víc by určitě věděl někdo, kdo lektoruje lavinové kurzy.

>> #54, Navvy, 23. 02. 2017 13:12:38

Tento aspekt jsem se snažil postihnout vyjádřením Naopak by se v dlouhodobé perspektivě mohly na zasněžovaných lokalitách začít objevovat ve větší míře arktičtější druhy, což by v důsledku – při pohledu z větší perspektivy – biodiverzitu většího územního celku dokonce zvýšilo.

Újezdy jsou něco jiného. Tam došlo, ve značné míře, k zakonzervování kulturní krajiny v době předkolchoznické (a tedy před masivním rozšířením průmyslových hnojiv a pesticidů). Krom toho, se nepéče nových hospodářů projevila tím, že se v újezdech ve zvýšené míře začala rozvíjet raná sukcesní stádia vedoucí ke klimaxu (kterým by byl třeba dubohabrový či bukojedlový les), která člověk v moderní krajině přirozeně svou činností potlačuje (všude všechno seká, upravuje, mýtí nálety, vysazuje jiné stromy …). Bez cílené činnosti člověka budou újezdy druhově chudnout (už chudnou), jak bude sukcese pokračovat a vymizí z ní právě raná stádia.

Očekávatelná sukcese (v extrému) by na opravdu hodně a pravidelně zasněžovaných sjezdovkách vedla k rozvoji psychrofilních společenstev vázaných na specifické mikroklima – podobná společenstva se dají najít třeba ve skalních městech. Ale aby tam vzniklo něco opravdu cenného, tak rychlý vývoj to mít nebude, setrvačnost a přizpůsobivost je obrovská. [Vzpomínám na čertkus luční – rostoucí vprostřed dospělého lesa, nějak si nevšiml, že louka už není. Nebo střevíčníky ve smrčině – byť jde o druh prosvětlených doubrav nebo širolistých trávníků – ani dvě obmýtní období, cca 150 let smrčáku, nestačila.]

>> #57, ˘Ö˘Krab, 23. 02. 2017 13:43:39

Co možnost druhá – na plochy vyklizené nenormálními podmínkami se nahrnou nežádoucí, invazivní, odolné druhy a začnou se z nich rozpínat mimo sjezdovky?

>> #58, Martin47, 23. 02. 2017 14:03:23

Nee. Je tam jistý faktor kompetitivnosti: druhy rostoucí na extrémech (a výše zmíněných raných sukcesních stádiích) jsou charakteristické tím, že mají nízkou kompetitivní schopnost, proto se vyskytují a prosperují jen v podmínkách, kde s nikým o životní prostor soupeřit nemusejí. Takže by (v extrému) vzniklo něco jako tundra, jejíž kousky si tak pečlivě chráníme jako glaciální relikty. Tím, že někde něco zplanýruješ a případně změníš podmínky na horší (chlad, delší sněhová pokrývka) vlastně vyřadíš značnou část konkurence v boji o světlo, teplo, vodu a živiny.

V tomto konkrétním případě by se rozvíjely alpinské druhy a druhy psychrofilních (chladnomilných) společenstev, které by byly v normální (teplejší) krajině záhy zahlušeny našimi rychleji rostoucími plevely. Nebo snad pozoruješ, že by se flóra hřebenů Krkonoš z Krakonošovy zahrádky, Sněžných jam nebo slují ve skalních městech nějak dramaticky šířila kolem Prahy?

>> #57, ˘Ö˘Krab, 23. 02. 2017 13:43:39

Máš pravdu, tu větu jsem přehlédl. Nemyslel jsem lesy v újezdech (tam stejně hospodařil podnik Vojenské lesy, a to dosti ekonomicky), ale plochy, kde docházelo k soustavnému mechnickému narušování rostlinného krytu půdy (bojovou technikou). Dnes se to snaží řešit různými náhradními metodami. Nějaká rostlinka se může uchytit poměrně rychle, fakticky i za jeden rok. A pokud bychom připustili myšlenku, že sněhu na našich horách ubývá, tak je zasněžování vlastně vrcholně ekologická aktivita …

>> #58, Martin47, 23. 02. 2017 14:03:23

Možné to je, ale invazivní odolné druhy mají dost příležitostí i jinde.