Vázání VIST 210 nebo 311 (strana: 3)

>> #60, eva, 31. 10. 2010 18:10:52

Předozadní postavení určuje nikoliv postavení chodidla ale úhel holeně vůči lyži. Tzv. náklek. Ten můžeš samozřejmě upravit spoilerem. Zároveň ti to zvedne nebo sníží těžiště. V drtivé většině případů kdy jedu na vleku vedle někoho cizího mám delší lyže, přesto máme špičky lyží vedle sebe. Čim to? Používám větší náklek a špičky vázání mám daleko za jeho špičkami.

Snad ne úplně s křížkem po funuse si dovolím k tématu něco připsat.

1. vázání 212 versus 412: jsou to vybavením a funkčně dvě jiná vázání, viz např. funkce špičky. Je dobré vědět, že původní 412 postavil Gerhard Hämmerle pro Nordicu v éře (končícího) velikášství Benetton Sportsystemu jako sofistikovaně vybavené „lepší“ vázání (viz např. Twin Spring Control, samostatnou pružinu pro vypínání špičky nahoru, značný podíl kovu), které tak ve spojení s menšími množstvími, než jaká flákají velcí výrobci, je poměrně drahé. Byznys pro rekreační masu ale potřebuje levnější produkt, srov. za kolik lze koupit třeba „kosteleckého“ Markera DIN 10. A tak musel po letech vzniknout i jednodušší model 210/212 s jinou špičkou (jaká je pata, nevím).
2. Dost nešťastné podle mne bylo odrazit se od Vondráškova nekvalitního píárového článku. Iirc, už jsem kdysi upozorňoval na to, že step koncept“ Vistu je stará věc a dokonce snad dohledal, kdy s ním začali. Přitom samo podkládání vázání je starší než firma Vist a téma předozadního náklonu vázání vlastně vzniklo kvůli integraci brzd do vázání už koncem 70. let. (A u bot problém nákleku ještě dříve, když nastoupily tvrdé plastové. V kožených se neřešilo a kdo sjíždí třeba na běžkách, musí si vyvážený postoj vyřešit vlastními silami a schopnostmi. Ale i staré kožené „křusky“ měly podpatek.) Třeba Rossignol měl v závodní nabídce desku vyšší vepředu než vzadu už v roce 1997, kdy teprve Roberto a Elmar Vist založili. Stupňová deska jenom zjednodušila práci s montáží aftermarket lifterů (mnoho děr, jejich kompatibilita, délka šroubů). Dobrý je efekt eliminace přílišného předozadního náklonu, zejména u některých vázání (svého času měl Rossi i model s 13mm rozdílem výšek) a u krátké boty.
3. Jakkoli o tom většinový rekreant nepřemýšlí – a ani nemůže, protože mu systémy nic nedovolí – je postavení na lyži poměrně sofistikovaná záležitost, neboť

• na rozdíl od zkoušení v pokoji se sjížděním odehrává na svazích s měnícími se sklony
• lyžařovo těžiště se v obloucích dostává mimo podstavu (cf. Martin47)
• je silně ovlivňuje i bota
• ovlivňuje výchozí „základní postavení“ lyžaře a tedy i ukončení oblouku, přechod a zahájení dalšího
• ovlivňuje to, zda se lyžař „vrací nad lyže“ ekonomicky, s podporou materiálu, nebo zda pro to musí zbytečně nasazovat příliš vnitřních sil
• chodidlo a oblast hlezna je kominukátorem se sněhem a lyžemi a tuto komunikaci je třeba usnadňovat a optimalizovat, ne ztěžovat zbytečným bojem o rovnováhu

4. Ve hře je tam víc faktorů vnějších (bota, i lyže) i vnitřních (lyžařovy tělesné páky, jeho výška, pohyblivost v hleznu – dorsiflexe a asi i pár dalších) a při pitvání problematiky by se neměl vzít jen jeden a s ním pracovat či argumentovat. Nakonec to stejně nejde spočítat na stole, nýbrž je to třeba vyzkoušet.

5. Otázkou samozřejmě je, jaké nuance je kdo schopen procítit a jaké nuance vůbec pro koho mají praktický smysl („srágorky v řádu mm kolem bot a vázání“). Lidské tělo je silně adaptibilní a zvládá různé pohyby i při mnohem větších hendikepech než pár stupňů či milimetrů oproti snad ideálu.

6. Lze ale snad uznat, že by se i rekreant měl pohybovat v jakési „zóně pohodlí“, v níž nedochází v postavení ke zvěrstvům. Ta je zřejmě tak široká, že se třeba na testech lyží slušně svezeme na několika desítkách párů s různými značkami vázání. Nikdo ovšem nikdy nesledoval (jak taky?), zda a případně nakolik ovlivňuje dojem z lyží právě úhel vázání. Kdysi platívalo, že testované lyže musejí právě kvůli eliminaci vlivu vázání být osazené jednotným (vyžaduje to i příslušná norma DIN für Fahrversuche), zažil jsem naposledy tuším 1996.

7. Btw, není jedno, jestli svoje postavení vůči pomyslné kolmici docílím vyjmutím spojleru z bot (snížím náklek, „otevřu kotník“ a zvětším úhel mezi rovinou chodidla a bérce) nebo změnou „ramp“ (jiná deska, lifter – náklek zůstává a měním úhel mezi rovinou lyže a chodidla). Oboje lze i kombinovat a navíc měnit i deltu (zbroušení zeppy, podložení botičky). Vyzkoušely se už i speciality jako podložení jen prstů i stupňovitě paty aka Concept A-One u starých Leitner-Auerovských Rexxamů.

8. Svou roli sehráli i výrobci. Dlouhé roky lyžařům ve vázáních i textech okolo servírovali „agresivní náklon“ a „správný postoj“, pak najednou otočili a třeba s módní nálepkou „bio“ tvrdí opak (a to ještě zaplaťpámbu, že to Volkl Marker dělá aspoň teď).

Otoh, např. Knut Jaeger udělal Ess v.a.r.a jako rovné už před 30 lety a starý dobrý Atomic Race byl vždycky 16,5 mm.

9. Visty jsou 13,5/18,5, a tak se pro někoho trochu vyrovnání deskami může hodit. Hlavně ale hodně staví na Speedlocku a stupňovité desky řeší možnost přizpůsobit výšku u systému, s nímž by jinak nic udělat nešlo.

10. Speedlock je OK. Mám Vista 614 od začátku, co existují, ještě před Speedlocky, dodatečně jsem měnil šrouby za PINy a po prudě s jejich fixací tak, aby seděly, už s tím roky problémy nejsou. Posledně jsem je měl na obřačce Sporten 07, drží to, vůle velice malé, spokojenost. Vázání teď půjde opět se šrouby na freeridovku.

11. @ eva: spojler je klín vzadu v komínu mezi skeletem a botičkou, často na sucháčích. Viz též u mně zde výše.

>> #1, Tom_, 29. 10. 2010 10:38:03

Tome, a co třeba tohle: Neox 614 DIN 6–14.

>> #63, HonzA_, 04. 11. 2010 18:31:05

K modrejm Lusti by se mohlo hodit. Dává se pod tohle vázání deska?

>> #64, Tom_, 04. 11. 2010 21:03:58

A jaký SCT to budou?

K tomu vázání jsem nenašel žádný technický údaje, ale když se zeptáš v eshopu, tak by ti je měli poslat. Bude ti stačit výška ve špičce a na patě a pak to můžeš třeba srovnat se svými ostatními lyžemi.

>> #64, Tom_, 04. 11. 2010 21:03:58

Ano. Já ho mám na dvou lyžích, teda jeden 614 a jeden 412 a na obou je pod ním deska.

Ještě jednou děkuju všem přispěvatelům za rady ohledně vázání. Docela jste mi s tím zamotali hlavu. Ale už mám vybráno, objednáno: deska Vist Speedlock Pro 1915 a vázání 614.

Special thanks: TomáS

>> #67, Tom_, 07. 11. 2010 11:49:41

Pěkné, na docenta:-) a slušně a rychle lyžujícího… rozhodně lepší než nějaká 212. V tvém případě by se to dalo nazvat jako: „KONEČNÉ ŘEŠENÍ LYŽAŘOVI OTÁZKY“. Člověk si musí dělat občas radost…:-)

Zdravím, taky jsem se rozhodla pro Lusti, ale vzhledem k tomu, že mám je 50 kg (nejsem anorektička, ale měřím jen 159), tak jsou mi vaše chlapský porady na p.d. Vybrala jsem si SCT 162 cm 108–66–96 R 15,3 m (resp. mi bylo kamarádem doporučeno) a taky nevím, jaké vázání, zda VIST 210Li (212) + deska VIST X-step / ** vázání VIST VM 311 + deska VIST SpeedLock Pro 16 mm. Tak prosím o radu. Jo a jezdím docela obstojne, na základce jsem byla v TSM, jestli ještě někdo ví co to bylo . A aby to měl tomáš úplný, tajk noha je 37. Prostě jsem skřítek.

>> #69, Evina, 08. 11. 2010 00:34:37

Vzhledem k váze nemusíš řešit (jako Tom_) až tak kvalitu vázání a 212 tě určitě unese bez problémů. O speedlocku bych uvažoval jenom tehdy, chceš-li v budoucnu koupit ještě druhé či třetí lyže. Pak by se ti asi investice vyplatila. Racová speedlock deska lyži asi ještě přtvrdí a zvětší její rebound, ale nejsem si jist, že s 50kg po tom toužíš.

>> #69, Evina, 08. 11. 2010 00:34:37

V kterým TSM jsi byla? To už je hodně slušná vizitka výkonnosti.

Jelikož uvažuji taky o Lusti RCT nebo SCT a Vist 212 + X step, napadá mě,není postoj nad lyží příliš nízko? Je to sice standardní výška a nejezdím zrovna funcarving, ale při středové šířce SCT(66) a malému radiusu RCT by nějaký ten kousek výš neškodil…

>> #72, eva, 08. 11. 2010 20:11:54

A to ti vážně nebude vadit, že už bude mít Lusti ta nad tebou ? Co když se někde potkáte?

>> #71, Martin47, 08. 11. 2010 09:44:40

Byla jsem v Peci u Sochorů, začínala jsem ještě za Mezery…

>> #69, Evina, 08. 11. 2010 00:34:37

„… na základce jsem byla v TSM, jestli ještě někdo ví co to bylo“

Neboj, hitparáda „sportovní třídy – TSM – SVS-M – SVS“ zapomenuta není.

http://en.wikipedia.org/…Tomas_Mezera

Jasně, myslelas tátu.

A co třeba Martin Fiala?

>> #74, Evina, 10. 11. 2010 21:26:01

>>ivan, 10. 11. 2010 21:51:36

Docela je na co vzpomínat, že jo? Nebyly to z hlediska žákovského lyžování špatné časy. Organizace celého systému a žákovských závodů byla na hodně dobré úrovni. Občas sice nějaký ten podraz v nominacích, to ale bylo, je a bude. Ta možnost vstupu do systému a postupu v něm byla hodně motivační.

>> #76, Martin47, 10. 11. 2010 22:15:13

Troufám si říct, že s odhlédnutím od určitých negativ, částečně daných režimem a jeho důsledky, by dneska většina insiderů přiznala, že to fungovalo a bylo dobrý.

Udělat nějaký takový systém dneska – pokud by vůbec ve stávajících podmínkách byl možný – byla by to bomba. Nakonec, co je dneska Skiakademie ve Špindlu jinýho než to, co tam za Pavla Zelenky a nebožtíka Jirky Jirsy udělali na přelomu 60. a 70. let?

Kde je ksakru třeba Petr Jireš (Petře!!!), aby nám to potvrdil?

Ahoj tak to tady čtu a zjištuju, že mám podobný problém. Vážně si myslíte, že je VIST 311 na 96 kg chlapa slabá varianta? Řadím se mezi pokročilé lyžaře a chci to na Lusti SCT 167 cm. dík za názory

>> #78, drapstr, 02. 12. 2010 11:37:42

Ještě napiš velikost boty, ať má TomáS kompletní podklady.

Ještě když jsme u toho…co si myslíte o SCT 166 na postavu vysokou 183cm? Vím, že je to o tom co má kdo radši, ale neznám tyhle lyže a nevím jak se chovají. Hodí se i na vyšší rychlosti, nebo je lepší vzít 177ky? dík

>> #80, drapstr, 02. 12. 2010 12:42:48

Vážíš-li 96kg a jseš-li pokročilý lyžař, tak bych bral ty delší, navíc píšeš o vyšších rychlostech…to je vcelku jasný rozhodnutí

>> #80, drapstr, 02. 12. 2010 12:42:48

166 cm je délka slalomky. Tím je vhodnost pro vyšší rychlosti (subjektivní pojem, podle toho, co tím myslíš) omezená.

Chuck Norris a zdejší Mirek na takových sice jezdí 100+, ale Chuck je přece ten, komu Superman čistí boty a maže lyže.

Vázání by na 167cm lyži mělo stačit. Ale bylo by dobře znát tu botu a ještě víc, jaké a na jakých lyžích jsi měl dosud, používané nastavení a případné problémy. Můžeš být tím, kdo nepasuje do běžných parametrů, které statisticky zohledňuje norma ISO 11088, ale to nemůže nikdo cizí vědět. Předpokládám ale, že kdybys byl výjimka (znám např. 49kilovou paní středního věku, která jentaktak nevypadává z nastavení 13–14), věděl bys o tom a neptal se takto.

>> #82, ivan, 02. 12. 2010 19:23:32

já jsem do ted jezdil na lyžích Atomic race GS9, 175 cm. vázáni Atomic(nevím přesný označení). Lyže jsou na mě ale hrozně měkký a vázání na hranici. Mám nastaveno na din9 a je to strop.Asi jsem za poslední dva tři roky trochu nabral.. Taky jsem z toho občas nedobrovolně „vystoupil“ takže jsem se rozhodl pro tvrdší lyže a chci vázání co bude mít rezervu. tzn. min din 12–14. Lusti SCT kolem 170cm se mi zdají jako dobrá volba, ale vůbec se nevyznám ve vázání VIST. Botu mám 29.

>> #83, drapstr, 03. 12. 2010 09:21:06

Ahoj.

Já bych si tam na ty Lusti nechal dát jen desku (z továrny). A kup si Vist alespon 412. Tomáš to tu nahoře píše dobře.

A nebo nic a kup si vázko, jaký chceš ty … Píše se tu ve vlákně třeba o Markeru – hodně vázání za málo peněz atp. To je jedna z moc pěkných věcí na Lusti, že ti netlačí „set“, ale můžeš si tam dát to, co chceš ty.

Mimochodem, proč si budeš kupovat kratší lyže než jsi měl ?

Ty co mám (poloměr 19m, 176cm) moc nevyužiju.Měřím 183cm.Na našich sjezdovkách, který jsou hodně úzký a často špatně upravený se na mín točivých lyžích celkem nadřu.navíc jsou hodně měkký, tak zkusím kapku menší od jiné značky a doufám že mi sednou líp. Ale nemám s Lusti zatím žádnou zkušenost, tak si nechám rád poradit.

>> #83, drapstr, 03. 12. 2010 09:21:06

Bota 29 bude okolo 330 mm. S váhou 96 kg bude tvoje tabulkové nastavení lyžaře typu II v kódu N blízko M, tedy vypínací momenty cca 70 a 300 Nm, na standardizované stupnici cca DIN 8, maximálně 8,5.

Tedy vázání do DIN 11 by mělo stačit, DIN 4 až 5–12 by bylo ideální, DIN 14 už poněkud overkill, ale stále vhodné. Problémy s DIN 9 mohou být jak objektivní, tak dané např. špatným předpětím. Vázání Vist je modernější než principem 30 let starý Jaegerův Ess=Atomic, nemá propojení špička-pata, ale pokud si pořídíš tvrdší lyže než dosud, nemělo by to pro counterflexové situace vadit.

V lidské řeči: nejlépe DIN 12, DIN 14 lehce naddimenzované, DIN 11 ještě OK.