Zalomení (diskuze strana 2)

>> #30, Martin47, 09. 10. 2011 12:22:22 Ahoj,je to natočeno v horku na ledovci podívej se na 27sekundu videa,vidíš tam níže obrovské mraky páry. Bývá to, jak se trocha čerstvého sněhu vypařuje na starém firnu po teplé noci.Ty odskoky lyží dělá ten hrubozrný šedý starší firn dole.

Přinejmenším Mirek, PetrAT a Thomas mi mluví z duše a tak bych si jim, případně i ostatním, dovolil připomenout svojí výzvu k odhalení DRUHÉHO POZITIVNÍHO EFEKTU ZALOMENÍ… (ještě připomínám, že si myslím, že těch pozitivních efektů zalomení současného s naklopením je víc než dva…).

Při zalomení nedochází k tak velkému pokrčení vnitřní nohy,což má vliv na postavení pánve kolmo k lyžím a na rozjetí lyží v předozadním směru.Vjetší zahranění lyží nebo vyrovnání tíhových a odstředivých sil bych viděl až jako druhořadý efekt.

>> #33, MPS, 09. 10. 2011 15:28:00

Výborně – to je tedy DRUHÝ POZITIVNÍ EFEKT ZALOMENÍ. Je jím usnadnění toho skoro nejtěžšího při současném zatáčení špičkovejch borců – „jak pod sebe poskládat vnitřní nohu“. Nehledejme, možná, zatím, co je prvo a co druhořadé… – hledejme další pozitiva …

Další je například ten že dochází k daleko většímu tlaku na hranu směrem ke sjezdovce a ne jen směrem do oblouku.Jestli tuhle diskusi bude číst laik,jako návod pro zlepšení techniky tak v tom bude mít asi peknej guláš.

Chlapi, chlapi…a co takhle urychlení lyže v konci oblouku, tzn. rychlý zavření oblouku a zahájení novýho úplně zadarmo a bezpracně. A neřikejte nikdo, že to je důležitý jenom pro závodníka v trati. Třeba na prudkým kopci se to zatraceně hodí.

Měl bych jednu prosbu. Aby bylo vlákno skutečným přínosem, byl bych rád, kdyby kromě popisu co se děje při zalomení, bylo zdůvodněno proč se tak děje a proč se tak bez zalomení neděje. To co je pro některé samozřejmé pro další být nemusí a aby pochopili souvislosti, je třeba vysvětlení (viz. příspěvky Mirka).

• 2) Pokud by jezdec v DH a SG zůstal při takovém náklonu
• a rychlosti přes 100km/h bez zalomení, pravděpodobně by
• se již nedokázal zvednout a přejít do dalšího oblouku.

Keby pri SG a DH bolo optimalne naklapat sa celym telom do oblukov asi by to tak robili :) Aj keby to bolo neviem ako fyzicky narocne. Ked vie Bode zlyzovat cely SG v GA-PA bez palice a byt okolo top10. Alebo ist DH 80–90km/h na jednej lyzi, tak lahnut si v kazdom obluku na zem by nebol problem. Oni to obcas aj spravia ked to je vzhladom na okolnosti optimalne.

• jízda bez zalomení mi přijde z hlediska posílání co
• největšího tlaku do hran jako nejefektivnější.

Tlak na lyzu v snahe ju prehnut a tlak na hranu, aby sa co najviac „zarezala do svahu“ a nepodsmykla su 2 rozne veci. Vacsina podsmyknuti na lade nie je sposobena vysokou rychlostou (odstredivou silu) ale slabym zatazenim hran. Pokial niekto nejazdi na extremne tvrdom to so zalomenim podla mna prehanat nemusi.

Martin47, taktiez vela zdaru pri trenovani Fritzovej free jazdy. Zda sa mi to ako rozumny realisticky ciel.

Nejsem tady žádnej odborník na techniku, ale vidím dva hlavní přínosy zalomení:

1/ ten důležitější je podle mě v tom, že díky zalomení dokážu přenést více síly do hran. NE více síly působící ve směru přesně proti směru odstředivé síly, ale více síly kde bude i složka působení se shora směrem do podložky. Tahle složka, je podle mě dost důležitá v tom, jestli se v oblouku udržím, nebo ne.

2/ druhou neméně podstatnou výhodou je stabilita jezdce a bezpečnost nebo vypadnutí v závodě. Zalomená pozice je v případě ustřelení vnější výrazně stabilnější a umožňuje recovery po vnitřní. Kdežto rovná pozice NENÍ tou ideální pro recovery na vnitřní. To si asi dokážete představit.

Pak tu mám ještě čistě teoretickou poznámku. Při rovné poloze dochází k řekněme k 100% přenosu síly na hranu. Jakmile se zalomím (někdo tady podle mě napsal chybně, že jde síla nad lyži, to je podle mě blbost), tak jde do hran síla po soustavě – noha – kotník – koleno- pánev -trup. Teď nemáme trup v rovině proti silám, ale v jistém úhlu, takže tady dochází ke ztrátám v přenosu, ale síla jde zase jenom do hrany lyže po popsané méně efektivní soustavě. Otazníkem je koleno, které není napnuté a kde dochází také ke ztrátám. Myslím ale jak jsem napsal, že HLAVNÍ je to, že sice přenesu možná menší sílu, ale zato v jiném (lepším směru) který má určitou složku směrem do sjezdovky.

Ano souhlasím s tebou Martine, že takováhle jízda by mohla být pro nás snadnějc jetá na mírné sjezdovce s dobrým državým povrchem.

>> #36, Dali, 10. 10. 2011 00:30:40

Jaký zrychlení na konci oblouku máš na mysli? – čím způsobený je to zrychlení? Nemáš, doufám, na mysli to „zrychlení“, kdy ti podjedou lyže pod zadkem a ty to ještě chytíš břichem?!!! to totiž není žádný zrychlení protože celá soustava lyžař-lyže v takovým případě rozhodně nezrychlila. Mimochodem – skutečnost, že lyže jsou rychlejší než tělo je při jízdě v obloucích přirozená a ve fázi přehranění je naopak žádoucí (a je to vážnej rovnovážnej problém), aby v tu chvíli tělo stíhalo… Jo a jakej vliv na tohle „zrychlení“ by mělo mít zalomení?…

Máš-li ovšem na mysli pouze to, že zalomenej lyžař dřív, snadněji a bezpečněji přehraní a pomůže si i v nasazení dalšího oblouku, pak bychom to za TŘETÍ POZITIVNÍ EFEKT ZALOMENÍ označit, myslím, mohli.

>> #41, TomáS, 10. 10. 2011 13:25:26

„- druhou neméně podstatnou výhodou je stabilita jezdce a bezpečnost nebo vypadnutí v závodě. Zalomená pozice je v případě ustřelení vnější výrazně stabilnější a umožňuje recovery po vnitřní. Kdežto rovná pozice NENÍ tou ideální pro recovery na vnitřní…“ – no není to zdaleka dobrý jen pro závodníka, ale pro kohokoli – mít rezervu na obě strany (při náklonu bez zalomení máš balanční možnost jen ven…) Takže toto bych označil za ČTVRTÝ POZITIVNÍ EFEKT ZALOMENÍ – podle mne hodně důležitý a nazval bych ho „dynamický balanc“, protože jde zejména o jemné dávkování tlaku a tím i o drobné směrové korekce vnější=řídící lyže…

Jinak v té své „teoretické“ poznámce máš jistě pravdu – dochází ke ztrátám vlivem „nepevnosti“ soustavy kterou jsi popsal. Ty ztráty lze ale eliminovat na minimum přípravou těla! Už jsem tady o tom loni psal, když jsem popisoval viditelný rozdíl mezi tréninkovými jízdami LindseyV oproti zbytku světa. Ona vynikala pevností své soustavy a já jsem jí, na základě tohoto pozorování, prorokoval první bednu v OS – a ve Špindlu se jí to opravdu poprvé stalo .

Jo a ještě k tvé poslední větě: „Ano souhlasím s tebou Martine, že takováhle jízda by mohla být pro nás snadnějc jetá na mírné sjezdovce s dobrým državým povrchem.“ – jen pro upřesnění, máš na mysli „nezalomenou pozici“… A tady zase musím, tentokrát BOHUŽEL souhlasit. Ano, přesně tak se v posledních letech na lyžích klátím ze strany na stranu jak šraňky. Cvičím taj-czy, 5 Tibeťanů, jezdím spinning – a to mě udržuje, že se ještě, zatím, nerozpadám a sejdu bez pomoci ze schodů. Bohužel ale to nestačí a tudíž zoufalá nepevnost mé lyžařské-tělesné soustavy mnou prosazovanej způsob jízdy „zalamujícího se lyžaře“ už neumožňuje… Ale takoví fyzicky nadupaní borci, jako např.Martin47, Kokoska, Krab, Dali by, myslím, popisovanej způsob sjíždění a zatáčení nacvičovat mohli a měli.

No asi jsem to nenapsal úplně správně, „tedy urychlení lyže“, ale spíš urychlení zatáčení, tedy ukončení, či zavření oblouku. Totiž když se v průběhu oblouku postupně buduje zalomení, postupně se i zmenšuje vzdálenost lyže od středu otáčení, takže při/kvůli zachování obvodové rychlosti se zvýší rychlost otáčení vzhledem ke středu oblouku. A tady jsme u toho rychlého ukončení oblouku, ktaré zase napomáhá rychlejšímu nasazení oblouku nového, bez ohledu na crossunder nebo crossover. Na prudkém svahu bys bez přiměřeného zalomení a tedy rychlého zavření/utažení a včasného nasazení oblouku nového, nedokázal jet v navazovených obloucích, aniž bys stále zrychloval. Doufám,že teď už je to každému srozumitelné.

Ahoj, zdravím všechny,

Koukám, že venku prší, ale tady se už pilně lyžuje .

Než přejdu rovnou k věci, tedy zalomení, dovolím si poznámku k tomu, jak je technika často posuzována bez kontextu, což často vede ke zmatení věcí. Martinova otázka je zajímavá a logická, nicméně s určitou nadsázkou bych si ji dovolil přirovnat k otázce „Je při práci na zahradě potřeba krumpáč?“. Protože každý ví, k čemu krumpáč slouží, odpověď tedy bude pravděpodobně prostá: „No to záleží asi na to, co na té zahradě budeš dělat!“. V lyžování ale je situace trochu jiná, protože při diskuzi o technice se probírá řada technických prvků, o kterých ale není každému jasné, jaká je jejich podstata a účel a jestli se jedná o důsledek něčeho, nebo záměr, takže se trochu schematizuje. Ono to schematizování má své výhody. Jednak může klientovi poskytnout jednoduchý, univerzální návod, bez toho, aby byl zatěžován přebytkem zbytečných informací. A za druhé pomáhá podle vzoru McDonalds lyžařským školám relativně úspěšně zajistit školení a výuku podle nějakých metodik obrovskému množství stále se měnících instruktorů a ještě většímu množství klientů. Pro zajištění určitého standardu prodávaných hranolků v McD jsou v zásadě 2 možnosti. Buď investuju do výběru a školení zaměstnanců a vybírám samostatně uvažující, motivované lidi, které dále školím a kontroluji, což je poměrně nákladné, nebo prostě vydám pravidlo, že jsou-li hranolky z fritézy déle než 7 minut, tak se vyhodí. K tomu nepotřebuji Einsteiny, ale stačí mi pípací budík. No a při vzdělávání lyžařských učitelů to funguje obdobně, jen s tím rozdílem, že lyžování je složitější, než smažení hranolků (tedy asi…) a tím pádem by nároky a potažmo i náklady a čas na komplexně vzdělaného učitele byly mnohem vyšší (anatomie, biomechanika, fyziologie, fyzika, …), což vzhledem k jejich fluktuaci a požadavkům trhu příliš smysl nedává. Bohužel se však tato celkem účelná schematičnost přenáší dále, kdy jsou v řadě případů schematicky posuzovány jízdy bez ohledu na terén a sněhové podmínky, sklon svahu, disciplínu, anatomické předpoklady jezdce, a jeho taktiku neboli záměr, dále na vybavení a taky úroveň lyžařských dovedností konkrétního jezdce. To pak vede k posuzování jízdy stylem bodování v krasobruslení. Takže jednotliví jezdci jsou pak posuzováni, jestli mají dokonale paralelní holeně, osu ramen kolmo nebo šikmo k ose lyží, nebo je jejich jízda jinak dokonale vytuněná, takže je upřednostňován „estetický dojem“ (jehož kritéria stanovila nějaká komise) před funkčností. Osobně tomuto pohledu nefandím.

Co se týká zalomení samotného, je to poměrně jednoduché. Hlavní smysl zalomení (většinou je spojeno s určitou mírou protirotace) je v rozložení váhy mezi vnitřní a vnější lyži, tzn., že čím víc se tělo zalamuje od svahu (zejména v pánvi), tím více váhy se přenáší na vnější lyži, jak už zde napsal VH. No a teď už tedy jen záleží na tom, jak moc jezdec ví, kdy je lépe mít téměř všechnu váhu na vnější (spíše na ledu a na prudkém) a kdy je lepší mít váhu rozloženu rovnoměrněji (spíše na mírnějším a na měkčím), jestli má dostatečnou rovnováhu, aby toto dokázal citlivě a proměnlivě regulovat (nebo jestli má spíše vžitou určitou techniku a díky ní je lepší právě jen za určitých podmínek), jak tvrdé má lyže (tužší lyže dovolují větší náklon s menším zalomením, ale hůř se prohýbají). Taky záleží ba fázi oblouku, kdy v závěru oblouku je zalomení na místě, zatímco předčasné zalomení je považováno za chybu. A samozřejmě, jak už zde bylo také řečeno, v závodním lyžování taky záleží na disciplíně a kombinaci branek, protože trochu jinak bude vypadat průjezd slalomových branek ve spádnici a jinak zavřenější SuperG. No a taky to záleží na míře rizika, které je závodník/jezdec ochoten podstoupit. Někdy může být větší zatížení vnější lyže třeba trochu pomalejší, ale zase je nižší riziko podklouznutí na vnitřní na případné nerovnosti. Atd.

Jízdy WC jezdců považuji za zdravou inspiraci i motivaci, ale souhlasím s Honzou, že jako návod na výuku to může být zrádné. Za prvé kondiční schopnosti (síla, rychlost, rovnováha, …) byť i ambiciózního rekreačního jezdce nebo závodníka je naprosto nesrovnatelná s WC jezdci, takže pokud mám problém udržet rovnováhu na jedné noze na obyčejné matraci od postele se zavřenýma očima, těžko si můžu dělat ambice na posouvání váhy o pár procent více na vnitřní nebo zpátky na ledové sjezdovce. Za druhé z videa je málokdy dobře patrné, jaký byl přesně terén a kombinace branek, jestli jel závodník na krev nebo opatrně na udržení a taky jestli se jednalo o záměr nebo třeba korekci chyby. No a ve volné jízdě taky není úplně zřejmé, jestli se jezdec zrovna snažil trénovat něco konkrétního, nebo si jen tak jel na odpočinek. Ono taky když na videu uvidím repre fotbalisty trénovat dlouhé pasy, tak si taky těžko můžu udělat závěr, že dlouhé pasy jsou lepší než krátké rychlé přihrávky. Mimochodem řekl bych, že i na zmiňované jízdě Strobla bychom určité zalomení taky našli. Řekl bych ale, že míra zalomení a protirotace v posledních 10 letech u jezdců WC se určitě zmenšila.

No a co na závěr? Podle mne, pokud se někdo nechce zabývat detaily uvedenými výše, měl by zalomení ve druhé fázi oblouku (zhruba od spádnice) zahrnout do svého repertoáru. Přeju hezkou zimu všem. I.

Vznikla tu velice zajímavá debata, mírná názorová roztříštěnost, což je jen dobře, protože bez nedůvěry není progres .

Nicméně mnoho argumentací proč zalomení ano se vrací právě k závodnímu lyžování v branách, argumentujete zrychlením na konci oblouku, větším tlakem na hrany (to je mimojiné na další rozsáhlou diskusi, nejsem si úplně jist že to tak totiž je ) a tak dále. Ale pojdme si znovu přečíst Martinovu původní otázku:

Je tedy vůbec zalomení ve volné jízdě nutné (žádoucí)?

Zdraví Ondra

>> #46, Ondřej, 10. 10. 2011 21:10:23

Dík! Já po tom fritování už neměl sílu . Doplnil bych jen ještě jednou – na modro-červených upravených pistách.

>> #46, Ondřej, 10. 10. 2011 21:10:23

Podle mě je to vhodné a na obřačkách až nutné. Zalomení umožní účinné zmenšení poloměru oblouku díky většímu zahranění při stejném vklonění do oblouku. I špatně provedené zalomení umožní zmenšení poloměru oblouku při stejné rychlosti 

>> #48, Mirek, 10. 10. 2011 21:40:06 Máme i jiné možnosti, jak zkrátit poloměr oblouku a při pohledu na současnou techniku závodního lyžování bych řekl, že zalomení to není . Ale abych to ještě trochu zamotal a rozvířil:

1. Potřebujeme na modro červených sjezdovkách zkrátit poloměr, když nejedeme v bránách, nebo jen vytvořit dostatečný tlak na lyže pro kontrolu rychlosti ?
2. Když zalomení, tak kde? Je zalomení v pánvi opravdu tak efektivní? Nezruší se díky němu něco? Je to, o co usilujeme pouze dlouhá noha, nebo ta přímka může být i delší než jenom noha?

Tolik k zamyšlení. Hezký večer všem.

>> #48, Mirek, 10. 10. 2011 21:40:06

Jenže je tu jedno jenže a kvůli tomu jsem založil tohle vlákno. Jak jsem poznal na vlastní lyže díky debatam zde, existuje mnohem efektivnější systém utažení oblouku, zrychlení při výjezdu a elegantního přechodu a tím je aktivní předsunutí vnější lyže s natažením nohy. Jak píše Ivan V. výše, zalomení je často navázáno na protirotaci a ta zase trochu brání natažení vnější nohy a předsunutí lyže. Proto jsem začal uvažovat, zda ve volné jízdě není výhodnější zachování důrazně frontálního postoje se zalomením pouze tak minimálním, aby tento postoj nebyl rozbit (viz. video) a místo ve vláknu výše uvedených výhod zalomení raději využít naplno výhodu aktivní práce s vnější lyží. Jsem moc zvědav na závěry plynoucí ze slíbeného Ondrova článku a ranní pokračování vlákna. Dobrou noc.

>> #49, Ondřej, 10. 10. 2011 22:09:45

Onřeji, proč rovnou nenapíšeš, jak to vidíš ty?

>> #50, Martin47, 10. 10. 2011 22:15:12

S tím zalamováním a protirotováním je to zajimave. Objevuji se tu nazory, nezalamovat vubec. Pri cekani na snih procitam Haarbovu knizecku, a ten zase protirotaci trupu uvadi jako zakladni esenci lyzovani. Mski radí zalamovat, ale nerotovat proti vůbec, popsal tu i proc a vyhody. Nicmene to chce trening a neni to vubec jednoduche (si myslim teda ja, zacinajici).

Pokud se nemylim (coz je klidne mozne), tak to dela dohromady uz 3 ruzne způsoby prace tela :)

>> #49, Ondřej, 10. 10. 2011 22:09:45

>> #50, Martin47, 10. 10. 2011 22:15:12

Asi není zalomení a tím větší zahranění jediným způsobem jak zmenšit radius oblouku, ale myslím si, že je tím nejjistějším a zřejmě i tím nejúčinějším, protože vychází přímo z principu carvingových lyží.

Ahoj, tak jako loni Martin47 dával nefér obrázky z WC jakožto skorodůkaz jeho tvrzení, tak teď já taky něco nadhodím. Bylo vyřčeno že : „zalomení je často navázáno na protirotaci a ta zase trochu brání natažení vnější nohy a předsunutí lyže“ Původnímu dotazu na modročervených sjezdovkách se to vzdaluje, ale rád bych poprosil moudré o ozřejmení toho proč je zalomení navázáno na protirotaci. Je ten důvod to, že jezdec nemůže být schopen nadlehčit/zasunout vnitřní víc než u níže inkriminovaného TM?

http://www.google.cz/imgres?…

http://www.snowmenu.com/…rk-ski-team/

http://www.google.cz/imgres?… zde tedy výrazně zalomeno i v jednotlivých obratlech…

>> #49, Ondřej, 10. 10. 2011 22:09:45 >> #50, Martin47, 10. 10. 2011 22:15:12 >> #52, Mirek, 10. 10. 2011 23:23:44 Je i jiný způsob a z jiných principů. Jen se asi opakuji z květnového vlákna č.198 http://snow.cz/…ecne-video/7 Popíšu svůj způsob: Nejefektivněji na těch normál sjezdovkách je jezdit přímým tlakem do lyží s koncovým zatlačením do paty vnější nohy a pak lehce zalomit s cíleným posunem vnější holeně dopředu na zamčení oblouku a nástřelu do nového. To je ta lehčí varianta a Strobl ji provadí OK. A existuje i varianta velmi těžká,ale o té zde není reč.

>> #54, Thomas, 11. 10. 2011 01:12:41

s koncovým zatlačením do paty vnější nohy a pak lehce zalomit s cíleným posunem vnější holeně dopředu na zamčení oblouku a nástřelu do nového.

To fakt všechno stihneš? Zatlačíš do paty a pak zas dopředu do boty?

>> #53, vašek2, 11. 10. 2011 00:14:19

ad1. Vloni jsem dával „nefér“ obrázky z WC proto, že jsem obhajoval tvrzení, že se při WC používá protirotace a na tom se do teď nic nezměnilo. Ve WC, zejména GS se protirotace často používá. Ba co víc, používá se tam protirotace společně s velmi velkým zalomením a zároveň předklonem, kterého by se při frontálním postoji nedalo docílit. Je to případ extrémních nájezdů na tyče a vyhýbání se jim. Ale honem pryč ze světa tyčí.

ad2. Na prvních dvou obrázcích jedou telemarkisté v pohodě, v naprostém frontálním postavení, bez rotací a zalomení (neplést dohromady zalomení a předklon). Na třetím dostal jezdec pecku od tyčí takovým způsobem, že ho to naprosto rozhodilo a on honí rovnováhu, viz. jeko levá ruka. Proto je zalomený a pokud se rychle nesrovná, možná si i v tomhle postavení něco urve.

Czech skier napsal „tužší lyže dovolují větší náklon s menším zalomením, ale hůř se prohýbají“, můžeš to nějak lépe vysvětlit. Myslel jsem že náklon jako kompenzace odstředivé síly musí být v rovnováze s její velikostí. Ta závisí na rychlosti a poloměru oblouku(průbyb lyže), tak že pokud se tvrdá lyže neprohne stejně jako měkká, nevidím žádnou sílu která by měla lyžaře udržet v náklonu nad podložkou. Dále nechápu proč zalomení by mělo usnadňovat automaticky zatížení vnější lyže, mám pocit že naopak nabízí přisednutí na vnitřní. Lyžař si to musí pohlídat sám, jak to vypadá když se to udělá blbě dokládá můj avatar, který jsem si tam dal pro výstrahu.

>> #46, Ondřej, 10. 10. 2011 21:10:23 = Je tedy vůbec zalomení ve volné jízdě nutné (žádoucí)?

Už v první reakci jsem napsal a nebudu to měnit: „…zalomení není ve volné jízdě (na modrých a červených na dobrém povrchu) až tak nutné, ale rozhodně je žádoucí. Tudíž by se na něj mělo i při nácviku ve volné jízdě dbát – na zalomení společně s náklonem.“.

>> #49, Ondřej, 10. 10. 2011 22:09:45 = „…Je zalomení v pánvi opravdu tak efektivní? Nezruší se díky němu něco? Je to, o co usilujeme pouze dlouhá noha, nebo ta přímka může být i delší než jenom noha?“

Taky na tohle tu už přece byla také odpověď zde: >> #43, HOnza, 10. 10. 2011 13:51:30 – jen to shrnu: ano, ta „přímka“ může být i delší než jen napnutá noha, může jí tvořit celé tělo čímž zajistíme lepší=pevnější přenos síly než při zalomení (zvýšení nebezpečí nepevnosti), ale toto lze eliminovat přípravou těla (zlepšením fyzičky = kloubní pohyblivost, pevné vazy, pružné a silné svaly). Nám, kteří jsme slabí nezbývá než se klátit v napnuté poloze – což ovšem jinde než na modrých a přívětivých červených s dobrým povrchem nejde…

Zalomení (zejména pro ty, kteří na to fyzicky „mají“) má celou řadu výhod a k dobrému ovládání lyží v každé situaci u dobréholyžaře nezbytně patří. Těmi čtyřmi výhodami, které jsem označil jako POZITIVNÍ EFEKTY ZALOMENÍ ty přednosti ještě nekončí – jsou tu i další…

>> #45, CzechSkier, 10. 10. 2011 16:17:39 = " … měl by zalomení ve druhé fázi oblouku (zhruba od spádnice) zahrnout do svého repertoáru."

proč až ve druhé fázi oblouku – až od spádnice?

>> #55, Ondřej, 11. 10. 2011 01:14:54 Na to je jedna finta a než vyjde ten článek určitě přijdeš jaká.:-D:-D