bolest stehen

Prosím o radu ohledně bolesti a pálení stehen.Většinou tak po dvou hodínách lyžování se dostaví pálení a bolest stehen a zbytek lyžování už je z velkými obtížemi.Pravidelně dělám dřepy cca 60 za den normální i sisi.Je potřeba zvýšit trénink,případně jiný cvik na stehna? není to třeba špatnou rozcvičkou a nejsou třeba nějaké vitamíny co tuto bolest oddalují?

Jakykoliv alkohol bolest spolehlive oddaluje

>> #1, jaci, 01. 01. 2013 15:01:05

Jaci, příliž málo informací. Dej sem video své běžné jízdy, nebo alespoň popiš svou jízdu, nasazení, lyže. Může to způsobovat jen obyčejný záklon, ale třeba je to příliš sportovní pojetí jízdy. Třeba vydržet celý den jezdit skutečný slalomový oblouk asi nelze… Také lyžaři často zapomínají na jídlo a pití, cca ho hodině začne tělu docházet cukr, pokud se potíš, tak i voda. Obojí také způsobí únavu…

>> #1, jaci, 01. 01. 2013 15:01:05 Dvě hodiny správně provedeného oblouku na tvrdé lyži a pistě – na bolest je nárok, záleží na věku, jestli přijde dříve či později. Kyselina mléčná ve svalech je pěkná … Pokud nepomohou měkčí lyže, chce to odpočinek. Co je na tom divného lyžovat výživně jen dvě hodiny denně. Pokud budeš jezdit denně, bolest přejde. Pokud ale jednou za 3 týdny chceš jezdit 7hodin, tak ti nohy hlásí, že už na to nemáš sílu, věk ani natrénování a rozcvička ni vitamíny nemopůžou.

Tak vazne:60 drepu denne je docela malo-to bych dal jako zaklad vsem obtloustlejm chlapeckum a holcickam ve frontach u fastfoodu.Ly­zovani je sport a nemuzes cekat,ze te po dvou hodinach lyzovani nebudou bolet v podstate netrenovane svaly.A jestli se nemylim,tak ta bolest ma neco spolecneho s uvolnovanim kyseliny mlecne do svaloviny pri zvysene namaze-stehenni sval je timto nejpostizenejsi.

jezdim zavody na inline bruslich, najizdim cca. 5000km na inline ovale ročně, klidovou tepovku mam kolem 56 tepu/min , takze se mohu povazovat za sportovce , ktery ma trenovane nohy, presto me to pri sjezdovem lyzovani nijak nepomaha a kyselina mlecna po ujeti slalomoveho oblouku cca.300m me donuti zastavit a odpocinout. Z toho plyne, ze ti drepovani nepomuze, pomuze pouze a jen pravidelne opakovany presny pohyb alespon 4× tydne, tedy pouze pravidelne lyzovani. Ne nahodou se pri celodennim lyzovani dela poledni alespon 2h pauza, pouze jednou jsem zkusil v Italii na 10– ti denni lyzovacce jezdit i pres poledne, nevyplatilo se- ctvrty den jsem nemohl prakticky chodit. Intenzivni 2–3 h lyzovani je naprosto normalni pro svalovou unavu i trenovanych jedincu.

suhlas

>> #1, jaci, 01. 01. 2013 15:01:05

Ja bych tusil, ze problem bude v tvojem lyzovani – asi na tom stojis nejak hodne blbe. Dej sem video a uvidime.

>> #1, jaci, 01. 01. 2013 15:01:05

Ja bych tusil, ze problem bude v tvojem lyzovani – asi na tom stojis nejak hodne blbe. Dej sem video a uvidime.

Tohle téma je evergreen skoro jako rychlost nebo sklon svahu. Je tady spousta příspěvků, ale bohužel nevím, pod čím by se měly dohledat.

Častý scénář je dotaz borce, který se uvede nadřepovanými a nalegpresovanými tunami, naježděnými kilometry na kole, naběhanými v terénu, nainlajnovanými. Odehranými sety tenisu nebo skvoše. A přesto, jaká hrůza, po dvou jízdách ho nesnesitelně pálí stehna.

Pokud nekecá a opravdu byl tak pilný, obvykle se na tom podepisuje něco z následujícího, případně kombinace:

• přílišné ramp a/nebo delta angles neboli předozadní náklon boty ve vázání + vlastní boty
• často v kombinaci s přílišným náklekem boty (nejenom nominálně vestavěným, nýbrž i kvůli spojleru a třeba silnému lýtku)

s výsledkem permanenntního „přidřepnutí“ s koleny tlačenými dopředu, tělem kompenzujícím tak, že těžiště je příliš vzadu

• špatná technika, kdy lyžař neumí jet tak, aby střídal napětí a uvolnění svalů podle fází oblouku
• a někdy i nesmyslné „ježdění do mrtva“, kdy člověk z nížiny najede do hor a tam se nezvyklou pohybovou aktivitou snaží vyjezdit permici na maximum, aniž by dbal na pauzy.

>> #6, rADEk, 01. 01. 2013 19:36:31

Ale to co pises je zcela srozumitelne.Makam na sobe cely rok skoro denne(mimojine 100 drepu denne s 45kg psem na ramenou)Ale to je jen kondice a vytrvalost.Sjezdove lyzovani rozhodne neni vytrvalostni sport(mam pocit,ze Koukal bude mit jinej program v posilovne nez treba Bank).Jezdit v plnem nasazeni cele dopoledne nekde na cerne by asi nedal nikdo.Chce to pravidelne pauzy,strecink a prisun tekutin.Neco jineho je vozit se po modre s kamerou v ruce a filmovat rodinku na lyzich.To se da delat cely den.A co se tyka 4.dne lyzovani-nekde jsem cetl,ze pri delsim(tydennim)po­bytu na horach by clovek mel prave 4.den venovat aktivnimu odpocinku a relaxaci.

Hodně se nedoceňuje ostrá chůze, nejlépe se zátěží (batoh, například), což dělá nějen s nohama pozitivní divy. Vzpomínal to tady už Harry. Když jsem začínal na sjezdových lyžích (myslím obyčejné z půjčovny), tak jsem měl stejný problém se stehny (dnes je to mnohem lepší). Z toho mi vyplývá, že máš nesprávně orientovanou fyzickou přípravu, nesprávnou techniku a chceš podávat větší výkony než můžeš. Myslím, že bys měl začít odzadu – nepřepínat síly (to je nejrychlejší cesta k úrazu), hledat mezery v technice, hledat jiný, vhodnější způsob fyzické přípravy. Pokud se tím nehodláš živit, zaměř se hlavně na ten odpočinek a ostatní se bude zlepšovat automaticky také. Pokud závodíš amatérsky, měl by Ti pomoci trenér.

takove vseobecne posilovani nohou pro temer vsechny silove nebo vytrvalostni sporty jsou plyometricka cviceni (resp. skakani)-zkus ho, do jake miry ti pomuze nejsem schopen odhadnout.

Přípravu děláš teda dost, jaci. Každý se s tím nahromaděním kys.mléčné do stehen nějak potýká. Obecně: Omez konstantní strnulou jízdu. Chce to víc relaxu v rovinatějších úsecích. Ve strmých klidně makej, poslechni radius lyže,časuj dynamiku a ani nebudeš potřebovat ty dřepy, teda pokud nehodláš třeba závodit. A když Tě zajímá síla tlaku, rozdíly jsou i 40%mezi trenovanými,tak si tím nelam hlavu.:-)

Tipnul bych si, ze delas neco spatne. Na rozdil od vetsiny si nemyslim, ze by te nohy mely takhle bolet uz po 2 hodinach rekreacniho lyzovani. ( Predpokladam ze nejezdis nonstop Hahnenkam. Taky bych te mel pochvalit za tech 60 dennich drepu)Jen tak z voleje bych ti doporucil dynamicke rozcviceni rano pred prvni jizdou (aby byl sval radne prokrveny jeste nez vykrojis prvni kristianku) a staticke protazeni po lyzovani. Dostatek tekutin, sacharidu a bilkovin. Taky si na hory nezapomen s sebou vzit maserku.

Ještě by mě k tomu zajímaly věk, tělesné parametry a způsob jízdy jaciho. Myslím, že všechno už jinak shrnul ivan v postu #10.

Vzhledem k rytmu zátěže svalů s poměrem dejme tomu 20s jízdy a 2:00 min dopravy nahoru (přibližně pro vlek a krátký svah, nekamenovat) – tedy cca 1:6 (na odpojitelné pomě trochu míň) mělo by být trénované tělo schopno odbourávat průběžně větší část kyseliny v pauzách na dopravu vlekem (na lanovce tuplem), pokud té kyseliny není kór moc. A pokud tedy nastavení bot a snaha lyžaře vůbec nohám dovolí odpočívat.

Dýchá vůbec jaci za jízdy? Vydýchává se po ní? Nepřipaluje si místo toho jednu od druhé? Jak jsem vypozoroval, spoustě lidí jaksi uniká souvislost mezi dýcháním a tvorbou kyseliny – asi neví, že ta se tvoří ve svalech výhradně při anaerobním metabolismu, tamtéž se pak i následně zpracovává – hodně tedy záleží na predispozici a objemu svalů. Hyperventilací lze svaly každopádně předsytit kyslíkem, stejně tak jde urychlit odbourávání. Krom toho lze i laktátovou toleranci úspěšně trénovat.

Dávám 90% na trvale špatný postoj na lyžích, k ivanovu postu bych si dovolil dodat dva další body:

• přílišný náklek z vůle (neznalosti) lyžaře
• neodpočinutí si ani mezi jízdami při dopravě nahoru na svah

Souhlasim s Krabovym poslednim odstavcem ( vinikem asi bude spatny postoj). Nicmene se musim zastat kyseliny mlecne – ta je sice dobrym markerem intensity namahy, ale pres sve jmeno se na okyseleni zrejme az tak moc nepodili. Za tu je asi spis odpovedny unik vodikovych iontu z oxydoredukcni kaskady. Jeste jedna poznamka k predsyceni kyslikem hyperventilaci – tohle nefunguje z toho duvodu, ze hemoglobin ( bilkovina transportujici kyslik) je uz temer ze 100% kyslikem nasycena pri normalni ventilaci, kyslik v krvi volne rozpusteny se sice trochu zvysi, ale ten se na transportu podili zanedbatelne. Hyperventilaci se ale snizi kyslicnik uhlicity ( a tim i kyselina uhlicita ) a alespon teoreticky se muze oddalit nastup acidozy. Takze kdyz si jeden na kopci zafuni, tak tim nic nezkazi.

>> #17, HT.Hugo, 03. 01. 2013 08:05:01

Já myslím, že bez odpovědí na výše uvedené otázky lze těžko spekulovat. Při určité intenzitě lyžování je bolest stehen normální i mnohem dříve než po 2 hodinách. A trénovanosti se nedosáhne dřepováním, jak bylo taky řečeno, navíc není dřep jako dřep, že jo…

Toho, kdo netrénuje sprinty, i když to jinak může být zdatný sportovec, budou po dvou stovkách bolet stehne 3 dny.

Jinak s tím laktátem máš pravdu, ono je to spíš mýtus než pravda, že může za svalovou bolest. Navíc by to musel být jó dobrý a trénovaný lyžař, aby se dostal na nějakou významnější hladinu laktátu v krvi. Pro většinu rekreačních lyžařů bude jejich výkon v aerobním pásmu, tzn. bez výrazného vzniku laktátu.

I.

>> #18, CzechSkier, 03. 01. 2013 09:57:05

Ještě jsem nad tím trochu pospekuloval (co jiného ostatně zbývá).

60 dřepů = simulace 60 oblouků → jedna jízda. Co jízdy následující?

Další směry uvažování:
Přetížení svalů (akutní/chronické) nebo acidóza (ať respirační nebo metabolická)? Množství glykogenu ve svalech – co vlastně spaluje? Vyhladovění, nevhodné složení stravy (málo sacharidů, nevhodné složení bílkovin), dlouhodobě zanedbaná regenerace? Otrava jinými metabolity (něco jako svalová kocovina)? Nějaká vzácná metabolická choroba/abnor­malita? Přílišné a nezpracovatelné množství vyplaveného tuku nebo cukru do krve vyvolané námahou?

Navrhoval bych zkusit pozměnit, kromě postoje, i výživu – během výkonu pravidelně dávky rychlých a středně rychlých cukrů ((tyčinky, gely), po výkonu Regener (brrrr).

>> #15, HT.Hugo, 03. 01. 2013 06:48:58
Pokud by se mu hromadily volné ionty až do té míry, že by vyvolávaly tak masivní acidózu, vedlo by to nejspíš velmi rychle k iontovému kolapsu buněčného metabolismu.
Ale třeba je i to možné. Celkem mě to zajímá, napiš mi, jestli k tomu něco máš, soukromou zprávu. Díky krabatour(štrů­dl)spoluzaci.cz

>> #16, ˘Ö˘Krab, 03. 01. 2013 07:17:18

Vzhledem k rytmu zátěže svalů s poměrem dejme tomu 20s jízdy a 2:00 min dopravy nahoru (přibližně pro vlek a krátký svah, nekamenovat) – tedy cca 1:6 (na odpojitelné pomě trochu míň) mělo by být trénované tělo schopno odbourávat průběžně větší část kyseliny v pauzách na dopravu vlekem (na lanovce tuplem), pokud té kyseliny není kór moc.

S timto odstavcem bych si dovolil lehce nesouhlasit-po namaze je treba svalstvo radne uvolnit a fyzicky nenarocnym strecinkem kyselinu „vyplavit“.Obavam se,ze jizdou na vleku se toho nedocili-nohy jsou prilis strnule a dle meho naopak tuhnou.Ja osobne povazuju za idealni stav prazdnou kabinku,kde muzu nozky behem cesty nahoru na kopec pekne protahnout a zlehka zacvicit.Mozna by se k tomu mohl vyjadrit nekdo,kdo se zivi jako kondicni trener.

Já osobně při delším lyžování používám jako prevenci (bolesti-natažení svalu) tejpování stehna,které mi prodlouží lyžování.

Mám novou zkušenost. Před 3 dny jsem byl lyžovat 1 den na Schladmingu. Není tam žádný přírodní sníh, všechno je umělotina a podklad je souvislá ledová deska, do které nejde zabodnout hůlka. Lyžování bylo super, žádní lidé, fantastické počasí, takže paráda. Jen to bylo trošku fyzicky náročnější – tuhla umělotina mě nedělá dobře.
Druhý den ráno byla příjemná bolest stehen, ale za 3h jsem o stehnech už nevěděl. Vše bylo úplně normální, tělo bez sebemenší bolesti.

No a dnes ráno jsem nebyl schopen vstát z postele, stehna bolí jak sviň celej den a sejít ze schodů je téměř nemožné. Takovou bolest stehen jsem ještě nikdy neměl. Nepomohla ani jindy skvěle zabírající mast z hadího jedu.

Nemá náhodou někdo podobnou zkušenost ?????? Že by to bylo věkem ???

>> #20, goldone, 03. 01. 2013 12:18:43

„…fyzicky nenarocnym strecinkem kyselinu „vyplavit“.“

Jsem sice těmito záležitostmi kolem lidského těla téměř nedotčený, a tak mi odpust pokud budu blábolit blbosti, ale mám zato, že laktát se zpracuje nejlépe pohybem (=prací svalů) v aerobním pásmu – např. klasické vyjetí na rotopedu, proběhnutí, apod… Takže si myslím, že nějakým fyzicky nenáročným strečinkem ho moc nevyženeš…

>> #23, HonzA_, 03. 01. 2013 18:03:23

Je to přesně tak, jak píšeš. Navíc pokud to vezmu důsledně, tak strečink mezi jízdami je kontraproduktivní, velký smysl má naopak na konci, tedy po lyžování. Ale znovu opakuji, naprostá většina celodenního lyžování je v aerobním pásmu, takže z hlediska vyplavení laktátu (který se ovšem velmi pravděpodobně v organismu nenaakumuloval ). Je to trochu jako v té pohádce o hádankách „jak ztratit něco, co jsi nikdy nenašel“.

I.

Pokud vás zajímá, jak lidské tělo pracuje, doporučuju prohlédnout tyto stránky, psané lékařem pro NElékaře.

>> #22, korsičan, 03. 01. 2013 17:40:48

Podobnou zkušenost mám každé první lyžování a nejvíc mě na tom překvapuje, že na to nemají sebemenší vliv kilometry najeté v létě na kole.

>> #25, Mirek, 03. 01. 2013 21:21:16

Ahoj,

to ale ještě nevíš, jak by to vypadalo, kdybys ty kilometry najeté neměl… 

V tomhle ohledu jsou asi na tom nejvíce biti příležitostní lyžaři, protože ten první nápor je cítit i přes kondiční zápřah v létě. Ale trénovaný sportovec se adaptuje mnohem rychleji a tím pádem další zátěž už snáší mnohem lépe. Když ale jede jen občas, tak další zátěž nemá a přínosy svojé kondiční přípravy nepocítí. Navíc se snaží, když už je to jen občas, dobu na lyžích maximálně využít, takže na nějaký postupný nápor nemá ani pomyšlení a chce to strhnout najednou.

Jinak ty stránky jsou výborný, jeden čas jsem z nich hodně čerpal, i když pro lyžování mají jen omezenou použitelnost, protože se zabývají především energetickým krytím fyzické zátěže, což ale většinou u lyžování, zejména rekreačního, není to nejužší hrdlo. Ale koho to zajímá, tak je to v češtině výborný zdroj informací.

I.

>> #26, CzechSkier, 03. 01. 2013 21:50:21

Ahoj,

je fakt, že problém mám jen po prvním lyžování, pak už ne. Jen je potřeba potom lyžovat pokud možno každý týden.

>> #20, goldone, 03. 01. 2013 12:18:43

„Obavam se,ze jizdou na vleku se toho nedocili-nohy jsou prilis strnule a dle meho naopak tuhnou.Ja osobne povazuju za idealni stav prazdnou kabinku…“

Psal jsem o tom opakovaně. Mnohý lyžař neumí střídat napětí-uvolnění.

Ad odpočinek na vleku a lanovce: neumí se uvolnit ani na vleku. Kolik turistů se dokáže maximálně zavěsit do hůlek a i na vleku tak odpočívat? (Oni mají často tak krátké hůlky, že jim to ani nejde.) Jedu radši pohodlně na vleku (dneska vesměs strojní úprava stopy, pohodlné kotvy u doplíků) než blbě sedím na lanovkách a la dvojka ve Špindlu.

Kolik z nich si dělá malé pauzy, kdy si rozepne boty, sundá lyže, posadí se, lokne čaj z láhve nebo termosky, natáhne nohy, a třeba už za minutu-dvě vstane a pokračuje? Tedy to, co se dělává při tréninku. (Já vím, nemají si mnohdy kde a na co sednout, ale vymyslet se to dá.)

Nikdo je to neučí (tip pro LŠ: ekonomika pohybu na lyžích), někdo na to přijde sám, protože přemýšlí, má zkušenosti ze sportu obecně a je navíc třeba chytrej, jiný holt ne.

Lyžovat delší dobu je prostě náročná práce v horách, síly k dispozici jsou omezené, a tak je třeba s nimi hospodařit. Což ale lyžař příležitostný nedělá, protože to jednak neví (viz výše), jednak mu při relativně nízké intenzitě rekreační jízdy v bohatě aerobním pásmu, viz CzechSkier´s posts, ani nepřijde, že by hospodařit měl, a jednak toho chce najezdit co nejvíc, využít omezený čas a vyjezdit drahou permici.

>> #25, Mirek, 03. 01. 2013 21:21:16

„Podobnou zkušenost mám každé první lyžování a nejvíc mě na tom překvapuje, že na to nemají sebemenší vliv kilometry najeté v létě na kole.“

Specifiku zatížení při sjíždění zejména po tvrdém a nerovném-drncavém pohybu s vibracemi a potřebou permannentních drobných korekcí imho dost dobře nelze mimo sníh natrénovat. Plyometrické cviky a excentrická práce jsou poměrně blízko, taky třeba Harb carvers nebo snad bike downhill.

Nejsem si jistý (poraďte někdo), jestli šlapání na kole nemá spíš charakter cviku s „polootevřeným“? kinetickým řetězcem (obě nohy sice při dostatečně kulatém šlapání zabírají, ale současně je cyklista silně odlehčený a hlavní váha spočívá na sedle), kdežto na lyžích jsem s výjimkou bezoporových situací v kontaktu s podložkou, tedy víc v řetězci uzavřeném. Ale možná tohle roli nehraje?

Dál je fakt, že zapojení svalů při jízdě na lyžích je komplexní, je tam co-contraction (česky „sdružená kontrakce“?) několika svalových skupin, které vsedě na kole nemohou odpovídajícně spolupracovat – kdežto v lyžařském tréninku se i proto kvůli své komplexnosti a intenzivnosti prosadily cviky na nestabilních podložkách.

Vojtěchovský je bezva. Pozorný čtenář dokáže v některých mých opusech odhalit, kde jsem z něj čerpal.

Krabe na vodikove ionty moc velky expert nejsem. Tusim ale, ze ke slusne lokalni acidoze jich zas tak az moc byt nemusi. Acidobasicka rovnovaha se udava v pH stupnici vyjadrujici prave koncentraci vodikovych iontu. Ta je logaritmicka a hlavne zaporna takze se asi bavime o dost nizkych koncentracich. Neexistuje shoda na to, co je pricinou toho ze nakonec musime ukoncit fyzickou namahu. ( Vzdyt energeticke zasoby jsou v tele takove, ze bychom teoreticky meli makat jak perpetum mobile ). Lokalni acidosa coby limitujici faktor vykonu je jedna z teorii.

Ahoj, chápu, že to asi nebude doporučení pro většinu lyžařů, ale těm, kdo mají možnost bych doporučil brusle, ideálně lední hokej . Najde se tu další hokejista, který by potvrdil, že problémy s bolestí stehen nemá ?