Carving - příliš vysoká rychlost

Zdravím, snažím se jezdit cavingovým stylem. Čili dlouhé oblouky s maximální využitím hran bez smýkání. Na modrých sjezdovkách nemám problém, ale na prudších červených nabírám neúměrně vysokou rychlost. Tipuji že bych tam byl schopen dosáhnou i 80 km/h, jelikož i na méně strmých sjezdovkách dosahuji dle GPS přes 50 km/h. Proto v těchto prudkých úsecích přejdu na smýkaný oblouk. Chtěl zeptat zda i strmé úseky lze nějak projed carvingovým stylem, aniž bych nabral tak vysokou rychlost?

>> #1, Raptor, 29. 01. 2013 21:37:47

Tři dotazy, jedna odpověď:
A) jaké máš lyže?
B) jak jezdíš ? (na základě čeho ztotožňuješ carving s dlouhými oblouky)
C) kde jezdíš ? (co jsou to „prudké“ úseky)
D) ano, lze. („Chtěl zeptat zda i strmé úseky lze nějak projed carvingovým stylem“)

>> #2, ˘Ö˘Krab, 29. 01. 2013 21:47:41

a.) Voelkl 724. b.) Já si vždy myslel, že carving = maximální využití hran. Dlouhé oblouky dělám jen protože mě vyhovují. c.) Myslím, že takové prudké úseky jsou na většině českých červených. Například obě sjezdovky v Koutech nad Desnou. d.) a jak?

>> #3, Raptor, 29. 01. 2013 22:15:19

1. LYŽE: Jak se díváš na hodnocení těch lyží tady ? Jak je máš dlouhé (jaký R), kolik vážíš, děláš další sporty?
2. CARVING je v současnosti jen marketingový název pro lyžování na sjezdovce. I na GS se dají zajet střední oblouky (Dali a Kokoska a Kačka a ivan mnozí další tady to umí, viděl jsem je), jakkoliv mají R ještě mnohem větší. A klidně je pojedou celé po hranách.
3. Pokud Ti vyhovují dlouhé oblouky, budeš se na strmějších pasážích s rychlostí muset smířit. Nebo je to tak, že tam nedokážeš nasázet po hranách (když ti na tom tak záleží) i pár kratších? Nenecháš si to (přes limit svůj a lyží) rozjet už na tom mírném?¨
4. Zvýšená a razantní aktivita po včasném přehranění, drift do začátku oblouku před spádnicí když není zbytí – to jsou nejsnazší způsoby dosažitelné všem.

>> #4, ˘Ö˘Krab, 29. 01. 2013 22:31:59

C. Ahoj, to by mě taky zajímalo, asi mám podobný problém jako Raptor, že se mi to na prudších úsecích hodně rozjíždí a musím hodně přibržďovat, jelikož nejsem vrah ani sebevrah. A v této souvislosti – co to vlastně je dlouhý oblouk a krátký oblouk? Měří se to poloměrem oblouku, kolmou vzdáleností od spádnice nebo jinak? Pokud by to bylo poloměrem, tak teoreticky nejdelší oblouk by mohl být jízda šusem dolů (nekonečný poloměr) a nejkratší křižování po svahu zleva doprava, pokud by to bylo kolmou vzdáleností, tak by to bylo naopak, ale tak to asi nebude, že? Tuším, že pravda bude někde uprostřed…

>> #4, ˘Ö˘Krab, 29. 01. 2013 22:31:59

D. Dovoluji si oponovat – tyto způsoby jsou dosažitelné určitě jen těm, kteří vědí, o čem mluvíš (odborníkům a závodníkům). Já nerozumím ani zbla. Ale vysvětlení není zapotřebí, to by určitě bylo nadlouho…

>> #4, ˘Ö˘Krab, 29. 01. 2013 22:31:59

Myslím si, že s obdobným problémem zápasí spousta lidí snažících se jezdit čistou hranu, tak by mě moc zajímalo co myslíš bodem D.Zvýšená a razantní aktivita po včasném přehranění

O jakou aktivitu se přesně jedná? Co je to včasné přehranění?

>> #6, mirjur, 30. 01. 2013 00:30:06

Ne, jsou dostupné obecně a všem, naopak, závodníci se jim vyhýbají seč mohou, protože tím přicházejí o rychlost a dobrý čas.

Vysvětlení je jednoduché:
1)oblouk začíná aktivně před spádnicí, nevezeš se do spádnice pasivně, za spádnicí se dlouze nevyvážíš
2)co vidíš těžkého na tom, že po přehranění mírně vzpříčíš lyže a do oblouku najedeš smykem, abys lyže následně zatížil a od spádnice jel už zase po hranách?

Carvingový oblouk na prudší sjezdovce není jednoduchá záležitost. Je nutné jet oblouky o nejmenším poloměru, který ti tvoje lyže dovolí. V závěru oblouku přenést váhu na vnitřní lyži (budoucí vnější) a vydržet na ni celé přehranění a skoro celý nový oblouk. Hranit je potřeba postupně, s odklonem trupu v pánvi (trup je vkloněn do oblouku méně než nohy a lyže). Je nutné jet zavřenější oblouky, při kterých mění směr i tvoje těžiště. Také je nutné udržet těžiště vpředu, což hlavně na prudší sjezdovce je ze začátku problém. Trénovat a zažít si to je potřeba na modré sjezdovce a teprve potom to aplikovat na sjezdovce prudší.

Psal jsem to v rychlosti, tak to není dokonalé. Doporučuji přečíst vlákna o jízdě na obřačkách, tam najdeš spoustu podrobnějších rad, s velkou pravděpodobností děláš podobné chyby, jaké tam jsou řešeny. Ideálně dodej video své jízdy.

Rada je velmi jednoduchá čím víc času strávíš na spádnici, tím rychleji jedeš a naopak. Uber z času na spádnici a přidej na vrstevnici, neboli zavírej víc oblouky. Potom pojedeš pomaleji. On totiž není dlouhý oblouk jako oblouk. Krajní provedení jsou hodně otevřený (nejrychlejší) a hodně zavřený (nejpomalejší.

mne sa to stava hlavne ked sa dostanem do zaklonu, co je chyba a velmi s tym bojujem aby som to odstranil 

>> #10, Martin47, 30. 01. 2013 08:09:04
>> #9, Mirek, 30. 01. 2013 07:54:43

Zde je to jasné – zavřený oblouk = pomalejší

>> #8, ˘Ö˘Krab, 30. 01. 2013 07:49:33

Pořád nechápu, jak aktivním (co to vlastně znamená?) zahájením oblouku před spádnicí snížím svoji rychlost.

>> #12, jarda, 30. 01. 2013 11:55:37

Že si připlužíš

>> #4, ˘Ö˘Krab, 29. 01. 2013 22:31:59

A.) Dost těžko se mi hodnotí, jelikož nemám moc velkou zkušenost s konkurenčními lyžemi. Takže nemůžu moc porovnávat. Délka 163 cm, R 15,5 m. Moje hmotnost 74 kg. Ano, jezdím na on-line bruslích na kterých umí určitě mnohem lépe než na lyžích. C.) S kratšími oblouky mám někdy problémy. Hlavně pokud je to ve velké rychlosti a sjezdovka už je trochu rozbitá.

>> #12, jarda, 30. 01. 2013 11:55:37

Právě tím, že zkrátíš pobyt kolem spádnice.

>> #15, ˘Ö˘Krab, 30. 01. 2013 14:54:39

Pořád nechápu – jak a čím můžu už při zahájení oblouku zkrátit pobyt kolem spádnice? Co přesně mám udělat, abych oblouk zahájil aktivně?

Nechci být otravný, ale s regulací rychlosti při „čisté“ jízdě po hraně zápasí dost lidí a pokud je zde možnost jejího snížení při zahájení oblouku, tak by si určitě zasloužila podrobného vysvětlení.

>> #16, jarda, 30. 01. 2013 16:35:33

Velmi zajímavý téma,taky by mě zajímalo jestli se najde někdo kdo to co je třeba udělat aby se zkrátil pobyt na spádnici dokáže srozumitelne popsat?

K tomu co už bylo napsáno bych asi ještě dodal že vše co v oblouku udělam musí být obvzlášť na lyžích s krátkým R velmi rychlý a přesný (hlavně co se přehranění týče) což je velmi těžký bez přípravy na suchu zaměřený na lyžování (třeba dvacet dřepů denně opravdu nestačí),dál na to určitě potřebuju přesně padnoucí boty (v takových kde má noha vakl to jde dost blbě),optimálně tvrdej a drživej povrch a lyže který jsou na něm schopny držet i při velkym zahranění.

Ahoj,

asi tady můžeme mluvit dlouze o technice, protože je spousta věcí, které je možné před spádnicí udělat, ale je otázka, jestli to má smysl, protože největší problém je možná právě v té ambici, protože jízda po hraně na prudším kopci v sobě prostě rychlost obsahuje, a lyžař musí být technicky a kondičně vyspělý, aby takovou jízdu zvládl. A to prostě většina rekreačních lyžařů není a ani být nemůže. Proto je dobré mít sice velké, ale reálné ambice. Většina lidí snadno pochopí, že jezdit na 45° kopcích v prašanu mezi skalami není jen tak, ale pod vlivem zpočátku mediálních masáží, které dneska již běží samospádem, je náročnost jízdy po hraně podceňována. Je těžké a hodně diskutabilní dělat nějaké odhady, ale jenpro hrubou představu dám do placu číslo. Řekl bych, že ke zvládnutí lyží po hraně na prudším svahu, řekněme červené sjezdovce, je potřeba tak 1 000 dní tréninku pod vedením trenéra a odpovídající a pravidelná kondiční příprava. Tak ať každý zváží, co je ochoten k dosažení své ambice investovat. Možná by bylo lepší se snažit technicky čistě jezdit po hranách na mírných svazích a na prudších kopcích si dát třeba za cíl kvalitní „instruktorské lyžování“ nebo třeba jízdu v terénu.

Samozřejmě je ve hře řada relativních pojmů, např. co je to prudký kopec, co je to velká rychlost a taky co je to jízda po hraně (skutečná nebo domnělá). A taky lyže a technika, takže můj příspěvek se netýká funcarvingu a extra krátkých a vykrojených lyží.

I.

>> #16, jarda, 30. 01. 2013 16:35:33

>> #17, MPS, 30. 01. 2013 18:52:58

Co je na tom tak těžkého, víc se vyjede oblouk do vrstevnice, čímž se rychlost výrazně zpomalí a hned po přehranění záleží jen a jenom na diferenciaci hranění jak velký další oblouk bude. Velké hranění – malý oblouk, malé hranění – velký oblouk. Vždyť to je základní abeceda lyžování, tak co v tom pořád hledáte za vědu? To je pořád „aktivní, přesný“ atd., houby. Ve volné jízdě je na všechno času dost. Prostě lážo plážo. Tak z toho furt nedělejte takovou vědu.

>> #20, Martin47, 30. 01. 2013 20:01:54

No ono ale od určitého sklonu to už ani v traverzu nezpomalí dostatečně…

I.

Ahoj, podobnou myšlenkou jsem se zabývala nedávno a stále pátrala, kde dělám chybu, když se objeví prudší svah a při snaze o precizní hranění a nabírání rychlosti zjišťuji, že lyže se mi nedaří mít je pod kontrolou. Každý, kdo své lyže zná a ovládá (nikoliv oni jeho občas cítí, že to zkrátka není „ono“ a že je někde chyba. Jakmile si vychutnávám celou možnou šíři sjezdovky např. Protěže v Janských Lázních, kdy rychlost na hodinkách s GPS mi ukazují cca 80 km/h a povrch mi sedí, není nejmenší problém. Ale po zkušenosti při pobytu v Alpách, kde hodnocení „barevného“ označení sjezdovek je dle mého názoru o třídu jinak, jsem měla problém. Stačil strmější kopec, více zledovatělých ploten a upřímně řečeno můj „styl“ byl ten tam. Přišla jsem si jak začátečník, jež asi si potřebuje pořídit úplně jiný typ lyží. Své mám téměř ve stejné délce jako je má postava s delším R a vyčarovat kratké obloučky kvůli ovladatelnosti, mi dává na prudké a ledové sjezdovce náležitě zabrat. Tím si už nevychutnám fajn pocit z rychlosti a nadšení se nedostavuje. Vím, že nejsem dobrý lyžař, který sjede bravurně jakýkoliv svah. Ale stejně jako Raptor bych chtěla lyže ovládnout, aniž bych se nepřizabila a jistý glanc byl zachován. 

>> #21, CzechSkier, 30. 01. 2013 20:10:33

K tomu je jediná rada. Každý ať jezdí tam, kde jeho schopnosti stačí (je šance, že se budou zvašovat) a pokud se uvedeného nedrží, holt to je občas o držku. Je jasný, že když začne rekreant se schopnostmi na úrovni placky řezat oblouky na krpálu, tak mu nepomůže ani svěcená voda, natož rady z diskuse.

Ano, souhlasím. Ať každý vleze tam, kde se cítí bezpečně a jistě. Je pravdou, že kvůli pracovní zaneprázdněnosti řeším relax především večerním lyžováním a zas tolik delších sjezdovek s nočním provozem se v mém okolí nenabízí. Nevím, zda se pokládat za rekreanta, když za sezonu najezdím cca 1500 km a dle porovnání s ostatními lyžaři na svahu nepatřím mezi zrovna pomalé jezdce. Jen by mě zajímalo, zda kromě řešení „zavřít řádně oblouk“ je i jiný způsob. Napadla mě i možnost najmout si lektora a ten by případně mi mohl poradit, kde je „zakopaný pes“:-).

>> #24, Dadla1, 30. 01. 2013 20:37:03

Jiné řešení je smyk. Ono samo o sobě je téma jak zpomalit řezaný oblouk trochu protimluv. Řezaný oblouk v co nejčistší formě je základ závodní techniky a jeho účelem je opak zpomalování.

>> #25, Martin47, 30. 01. 2013 21:01:11

Přesně tak a navíc cílem je udržet se co nejdýl ve spádnici a co nejmíň v traverzu.

>> #20, Martin47, 30. 01. 2013 20:01:54

Měl jsem na mysli popis toho co znamená : .Zvýšená a razantní aktivita po včasném přehranění Mě je sice jasný co tím básník myslel, popsat to ale asi nedokážu a jsou tu lidi který to třeba nechápou a chtěli by to vysvětlit. Jinak bych řekl že přetažení oblouku (teď nemyslím jeho dotažení)a výrazný zpomalení je blbost, nic to neřeší a navíc mi to přijde kontraproduktivní, protože bez potřebné rychlosti těžko vytvořim onu razantní aktivitu na počátku dalšího oblouku a čím víc do spádnice(a možná i za ni) vyjedu tím hůř se mi další oblouk bude zahajovat.

>> #24, Dadla1, 30. 01. 2013 20:37:03

Není nutné oblouky extrémně zavírat, ale tak, aby došlo i ke změně směru těžiště lyžaře. Pokud oblouky vykrajují jen lyže, a samotný lyžař jede v podstatě po spádnici dolů, nic, kromě smyku, mu nepomůže. Také je potřeba se snažit jet oblouky o co nejmenším poloměru, protože tím zvýšíš odstředivou sílu, která zvýší sílu do lyží a tím třecí sílu, která tě v oblouku brzdí.

>> #22, Dadla1, 30. 01. 2013 20:12:37

ahoj Dadlo, myslím, že rozumím otázce. V Alpách jsou, podle mého, na vršku nejlepší sportovní obřačky. Já mám starší Heady o kousek delší než moje výška a kromě rozbředlého sněhu pod mittelstation případně nějakých hodně zmasakrovaných úseků, jsem na nich úplně v pohodě, námahu věnuju jenom pohybu a ne nějakému rvaní lyží do toho, co by se jim nechtělo. Na ledu sedí jak přišité. Počítej ale s cenou přes 10 tisíc, ve slevě. Osobně doporučuju výběr tak dva roky starých ne portálu levnelyze, což vyjde o dost levněji, ač se nemůžeš chlubit žhavým modelem. Letos jsem si pořídila druhý pár lyží, „all roundy“, taky sportovní, ne zrovna nejměkčí, do hlubšího sněhu. Při první jízdě po úseku ledu jsem hned cítila, jak se mi klepou špičky. Ale v měkkém sněhu jsou super a nepotřebuješ tak velkou rychlost jako u obřákových. Ale do Alp, pokud bych si měla vzít jen jedny lyže, bych rozhodně brala ty staré obřačky. Sorry, teorii neznám, takže v termínech carvingu to neumím vysvětlit ani sama sobě, ale takhle nějak to platí pro mě.

>> #24, Dadla1, 30. 01. 2013 20:37:03

dle porovnání s ostatními lyžaři na svahu nepatřím mezi zrovna pomalé jezdce

Trošku OT a neber si to osobně. Jenom moc nechápu proč většina lyžařů posuzuje své umění lyžovat, podle rychlosti? Mě nejvíc zaujme lyžař, který není nejrychlejší na kopci, ale umí držet konstantní rozumnou rychlost i při měnícím se sklonu svahu. s pěknou technikou (tak jak ji subjektivně jako amatér dokážu posoudit) vedení lyže.