Carving - příliš vysoká rychlost (strana: 6)

Ještě bych k rychlosti na lyžích zmínil dva paradoxy, které zde myslím ještě nezazněly:

1. Maximální rychlost, která je pro běžného sportovně-rekreačního lyžaře pocitově bezpečná, se snižuje se zvyšováním sklonu sjezdovky. Takže, čím rychleji chtějí lyže jet, tím pomaleji chce paradoxně jet lyžař 
2. Maximální pocitově bezpečná rychlost lyžaře je velmi závislá na typu oblouku. V carvingovém, ve kterém lyže drží stopu samy, nevibrují a lyžař se o ně skoro nemusí starat, je daleko vyšší, než ve smýkaném, ve kterém je musí lyžař neustále kontrolovat a udržovat v nestabilním smyku, díky kterému se mají snahu rozvibrovat či rozskákat na nerovnostech. Tím vzniká tento druhý paradox, pokud jede lyžař carvingovým obloukem tak rychle, že se blíží své „maximálce“ v carvingovém oblouku, přechodem do smyku, se dostane vysoko nad svoji „maximálku“ ve smýkaném oblouku. Takže, tím že chce jet opatrně, jede vlastně nebezpečně. Nejvýraznější rozdíl je u slalomek, na kterých není problém jet po hraně 80km/h, ale rozumně bezpečně v této rychlosti přejít do smýkaného oblouku už tak jednoduché není 

>> #147, Martin (Zajic), 06. 02. 2013 17:04:39

Martine, děkuji za kompliment a věz, že jsem měl z tvé jízdy po dvou hodinách stejný pocit a navíc i radost. Rychlost rozhodně nebyl problém a rozdíl v jízdě „před a po“ byl obrovský. Udělal jsi velký kus práce a doufám, že se ti bude takový progres dařit i nadále.

Zdraví Ondra.

>> #147, Martin (Zajic), 06. 02. 2013 17:04:39

A mohl by jsi nám prosím své tušení sdělit? Pokud jsi za 2hodiny dokázal zvládnout velký posun, tak se muselo jednat o relativně jednoduché věci, které by mohly pomoci i ostatním.

>> #152, Ondřej Novák – SNOW, 07. 02. 2013 02:00:27

>> #147, Martin (Zajic), 06. 02. 2013 17:04:39 Pánové, to je zase nějaká masírka nebo co?

>> #153, jarda, 07. 02. 2013 09:31:04

Rozhodně netvrdím, že to už umím. Jsem normalní sportovně-reakreační lyžař, kterýmu 20 let tvrdili, že si má přednožit, koleno pod koleno, pumpovat nahoru dolu atd. a ted se to snažím 10 let změnit Z toho samozřejmě vyplývají těžce odstranitelné návyky, které jsou neslučitelné s jízdou po hranách. Jak se domnívám, podstatou mého problému je, že nejsem schopen lyže dostatečně převést na hrany a následně i prohnout lyži aby se oblouk mohl uzavřít. Každý dělá asi jiné chyby a těžko generalizovat – v mém případě se jedná o zcela pasivní vnitřní nohu (výuka směřovala k treningu „vyklonění“ (inklinaci) vnitřní nohy a jeji aktivnější zapojení pro jízdu po hraně (ele určitě ne zatížení)) dále zmíněné přednožení a hlavně pak rotace trupu a přiklonění zadku směrem do oblouku. Kromě toho určitě nejmíň 50 dalších…:-)

>> #155, Martin (Zajic), 07. 02. 2013 12:56:33

Je vidět, že ti trenér opravdu udělal z hlavy balón -:) ale to neva. Spíše by mě zajímalo, co u tebe způsobilo tu změnu, že „rychlost najednou nebyla problém, spíše naopak“

Taky mi neva, ze pulce lidi tady nerozumim, takze jestli jsem neco pochopil spatne, rad si to necham vysvetlit Rychlost nebyla problem, protoze opravdu zafungovalo to, ze kdyz se mi podari oblouk vic zavrit, mohu tim korigovat rychlost. Zarovem jsem se v tech „kolejich“ citil jistejsi, takze subjektivne mam pocit, ze az si to nekdy (snad) vse poradne osvojim, budu moct jezdit rychleji nez dnes.

>> #156, jarda, 07. 02. 2013 14:18:30

S Martinem jsem pracovali na aktivování vnitřní nohy – vyklonění dovnitř oblouku, povolování, zatahování – dále na inklinaci v zahájení oblouku – Martine, inklinaci celého těla v zahájení, ne na inklinaci vnitřní nohy, byť ta tomu jako jeden z prvků napomáhá – dále na správném frontálním zahájení bez protirotace boků a vedení lyží bez rotace.

Martin první jízdu na Javoru v Peci předváděl jízdu starší klasickou technikou, bez rozsahu pohybů dolních končetin, zahajoval předsunutím vnitřní lyže, protirotací pánve a vedl oblouky pouze po vnější lyži, vnitřní nezahraněná odjížděla do V, rychlost korigoval smykem.

Po dvou hodinách výuky byl schopen sjet Javor carvingovými oblouky, rychlost korigoval dostatečným vytvořením tlaku na lyže v okolí spádnice pomocí dostatečného zahranění a rozsahu pohybů dolních končetin a nemusel tak uzavírat oblouky jízdou do vrstevnice a podbně, jak tady občas čteme.

To, že toho všeho v hrubé formě dosáhl za 2 hodiny, je výsledek dvou jednoduchých tipů dopodrobna rozebraných (proto má Martin v hlavě balon, ale důležitý je pocit a výsledek), Martinova šikovnost a absence strachu z rychlé jízdy, a unikátní sněhové podmínky ve včerejší Peci pod Sněžkou, které výuku maximálně usnadnily.

Ale jinak ničemu nevěřte, je to zase masírka! 

Zdraví Ondra

Dneska jsem dlouze telefonoval s arturpsem (nebo to byl možná sám nedostižný Dali, já je po telefonu od sebe nepoznám), každopádně mi sdělil(i), že se jim sem nechce psát (ani arturpsovi, ani Dalimu), ale že to mám napsat klidně já, do huby mi dají až pak.

K aktivitě před spádnicí doDal(i) stručný popis:

JE TŘEBA DOSTAT LYŽE NAD SEBE!

Tedy nikoliv ve smyslu ‚hučet dolů po krovkách‘, ale přenést těžiště při přehranění tak, aby lyže byly zakrojené a prohýbající se (silou) na svahu nad jezdcem. Lyže na spádnici pak vjíždí prohnutá a zatížená a stráví tam nejmenší nutný čas.
Následně může dojít i na ukončení oblouku před vrstevnicí bez nutnosti odolávat zbytečně velkým silám, přesto je rychlost pod kontrolou.

A pak, kdo v tom tady dělá guláš?

>> #160, ˘Ö˘Krab, 07. 02. 2013 21:11:09

Přesně tak Krabe, píšu to zrovna i o pár řádků výše. Při rychlé jízdě, což většinou po hraně bývá, dokážeme prohnout lyže dostatečně již v okolí spádnice a za spádnicí je oblouk dávno vyřešený a putujeme do dalšího.

Možná budu někoho z vás opakovat, ale:

• lyžování je kombinace dvou dovedností: otáčení a hranění. Kombinací těchto dovedností dokážeme splnit předurčený cíl, kterým zpravidla bývá nějaký poloměr oblouku a kontrola rychlosti.
• na určitém sklonu svahu každému nakonec dojde Maggi. Někomu už na červené, vyspělejšímu lyžaři až na černé, a lyže po hraně udrží jen s tím, že oblouky jsou čím dál otevřenější a rychlost roste. Důvodů pro to může být mnoho, třeba i váha lyžaře, nedostatečný rozsah pohybů, často je hlavním původcem strach. V tu chvíli je třeba kombinovat dostatečně dvě výše zmíněné dovednosti: otáčení a hranění. Takže lyže začínáme otáčet, tedy smýkat, byť tenhle výraz není úplně přesný a spíše ve mně navozuje „českou patičku“. Otáčení je rotace dolních končetin, svým žákům říkám mimotecnickou pomůckou „otáčej chodidlem“. Tedy dochází k točení celé lyže, ne jen k otáčení paty kolem špičky, což vnímám jako smyk. Ale i za pomoci otáčení můžeme jet velmi rychle, sportovně, dynamicky, jen za námi nezůstane vyřezaná kolej. Pointou je ale udržet vše tak jak má být, snažit se o rozsah pohybů dolních končetin, lyže tak zatížit, prohnout a pokud to je stále málo, pomoct si otáčením. V každém případě vznikne pěkně vyjetý a kulatý oblouk a běžný pozorovatel na dojezdu sjezdovky ani nepozná, že není úplně čistý.
• nestyďte se kombinovat v potřebné míře otáčení a hranění. Lyžování se nedělí na carving nebo smyk. Je to jako řazení rychlostí v autě. Po dlouhé modré rovince přijde ostřejší červená zatáčka a je třeba podřadit. Kdo umí, podřadí zvýšeným rozsahem, včasným zahájením, kdo neumí pomůže si trochu otáčením. Není to ostuda. Hlavně nejezdit do vrstevnice, nebo vás tam bude za chvíli moc .

A lyže nad sebou? Ano, to je přesně ten pocit, který se snažím svým žákům předávat. Lyže jsou nad a za tebou, ale tím je dostatečně a včas prohneš a až tě dojedou, bude oblouk dávno vyřešený.

Ahoj, O.

>> #161, Ondřej Novák – SNOW, 07. 02. 2013 21:36:28

Teď už se Milan na pláži vysloveně řehtá.

Pár let tomu nazad mi napsal: točení, sesouvání, hranění.

Sesouvání, točení, hranění jsou základní dovednosti,které by snad měli vnímat všichni. Ale vzhledem k tomu, co se tu objevuje za rady s vrstevnicemi a podobně, cítil jsem potřebu tyto základní dovednosti připomenout .

Čemu a proč se Milan řehtá je mi upřímně jedno. Naštěstí může každý lyžovat jak chce a proto tak činí i většina ve Světovém poháru a surfařské rady si k srdci nebere …

>> #161, Ondřej Novák – SNOW, 07. 02. 2013 21:36:28

… třeba tomuhle " svým žákům říkám mimotecnickou pomůckou „otáčej chodidlem“ "

To jako pomůcka pro žáky čerstvě vyzuté z bot Tecnica? 

>> #163, Ondřej Novák – SNOW, 07. 02. 2013 22:15:08

Dvě spojité nádoby lyžařského vědění: technika a taktika jízdy.
Ale nalít je třeba do obou.

>> #160, ˘Ö˘Krab, 07. 02. 2013 21:11:09

Už jsem se začínal bát že aktivita před spádnící upadne v zapomění,ale tohle: JE TŘEBA DOSTAT LYŽE NAD SEBE!zní velmi dobře,možná bych k tomu ještě dodal že nato je potřeba mít dostatečnou nájezdovou rychlost a proto bych řekl že již zde uváděné snížení rychlosti nájezdem do vrstevnice není ůplně dobře,nehledě k tomu že tak přijdu i o velkou část energie,která mě téměř zadarmo vytahne z končícího oblouku a s dostatečnou razancí pošle do nového. No tak takhle nějak bych to s tou razantní aktivitou představoval.

>> #164, ˘Ö˘Krab, 07. 02. 2013 22:26:09

Nemas lepsi argument nez preklep? Tak to jsem spokojen ;).

>> #166, Ondřej Novák – SNOW, 08. 02. 2013 07:19:29

Amerika je po sté úspěšně objevena, někteří ji přesto rádi začnou/začneme objevovat po stoprvé.

To nebyl argument, to jen tak. Není proč argumentovat, nejsme ve při, snad ani vepři. Sice se asi trochu lišíme v pohledu na točení, ale pro výsledek to momentálně není podstatné, to se určitě dostane na pořad během příštích let.

(Teď ještě aby nám to odsouhlasil Jára a můžeme s tím rovnou na české Interski, které to následně bude prezentovat jako převratný objev na příštím světovém kongresu , dost možná to dokonce přednese osobně sám velký Kročej.)

P.S. Mnemotechnické pomůcky nechť si každý vymýšlí/me podle svého uvážení.

>> #163, Ondřej Novák – SNOW, 07. 02. 2013 22:15:08

Do jiste miry mas pravdu (jiste ti to muze byt jedno a svetove lyzovani se asi nenecha moc ovlivnit nazory z CR a velmi pravdepodobne, rekl bych temer 100%, ani Milanovymi). Do jiste miry zase tak uplne asi ne. Ondro mozna, ze nekdo bere. Jiste obcas mrknes i do Skimagazinu (asi to patri do branze sledovat taktez tistena media…tak jako zahranicni zpravodaj preblafne u snidane radu novin aby nam priblizil situaci:-D). V clanku s Petrem Z o jeho Race tymu tu info o Milanovi najdes. Jista, dle meho pomerne cenna, reference ze zdroje, v ceskem lyzovani pomerne znameho, to je (jakoliv je vse vzdy subjektivni)

M

>> #167, ˘Ö˘Krab, 08. 02. 2013 07:32:51

Ach jo, nikdo tu přece neobjevuje Ameriku. Tyto dovednosti jsou všeobecně známé, přesto tu nezaznívají v souvislostech a jsou nahrazovány radami jako „smýkej“, nebo „vyjeď do vrstevnice“, se kterými se předpokládám neztotožňuješ ani ty. Nebo předpokládáš, že tučné a velké „dostat lyže nad sebe“ je nějaká novinka? Není a přesto jsem rád, že to zde zaznělo. Byť je to po sté objevená Amerika .

PS: Mnemotechnické pomůcky jsou samozřejmě bezva, při lyžování však raději užívám ty mimo techniku. Předumej sám, ať jezdíš třeba v Nordikách. Nebo Nordicách?

PS: Nejhůř vepři, ale ve při určitě ne .

>> #168, MirekP, 08. 02. 2013 09:53:56

Ahoj, vlastně se mi to nechce ani nijak rozebírat dál,vyřčeno bylo mnohé nejen zde a pro většinu lidí to stačilo, aby se zhlédli tam či onam. Každý ať lyžuje jak chce, potřebuje, a nechá si poradit tam,kde uzná za vhodné. Celá tahle debata o Milanovi mi jen připomíná situaci v současném instruktorském světě. Po posledním kongresu Interski se každý shlíží v Japoncích, Korejcích, atd. Šéfové vzdělávání v zámoří najednou mění dobré zaběhlé koncepty a snaží se co nejvíce přiblížit právě Japoncům. Ti, kteří se nenechali tak snadno unést na vlně nadšení si pokládají jednoduchou otázku: „Proč ti Japonci sakra nevyhrávají Svěťák, když to mají tak super promakané?“ 

Jsem na kopci denně, o tom, co předvádí a tvrdí většina učitelů lyžování v ČR si myslím svoje, lyžuju, zkouším, přemýšlím, ale přesto potřebuji k přesvědčení trochu víc, než zmínky ve Skimagazínu.

>> #169, Ondřej Novák – SNOW, 08. 02. 2013 12:59:58

Zcela laicky, co se týká sjezdového lyžování, ale ne úplně laicky co se týká metodiky učení čehokoli. V určité chvíli je lepší naučit sportovce (tím spíše rekreačního či kondičního) to na co rychle dosáhne, než ho učit něco, co bude zatím jen těžko zvládat. Tím netvrdím, že se má učit zlozvyky. Takže když je momentálně nejlepším řešením třeba i to smýknutí, proč ne?

ja jazdim ako sa mi chce, vacsinou som so synom, to znamena par oblukov potom smykacka za nim, zase par oblukov atd, ked sa mi podaria poriadne obluky tak som rad, ak nie tak vyskusam v dalsej jazde 

nemam problem kombinovat smyky, drifty, obluky ci ako sa to tu nazyva 

hlavne meritko pre mna je, ked mi synator v aute po ceste domov povie: „oci dnes sme si ale dobre zajazdili“ 

>> #171, Navvy, 08. 02. 2013 14:41:50

Souhlasím, jenže vše souvisí se vším a rychlá řešení generující špatnou techniku nejsou dobrá. A smyk tak, jak ho vnímám já, tedy „česká patička“ je prostě zlozvyk. Na druhou stranu je to jen otázka pojmenování. Pokud vnímáš smyk jako točení, tak, jak jsem ho popsal někde výše, nezbývá než souhlasit. Ale tím pádem jsme nic nového nesdělili, neb jsem psal, že v závislosti na našich dovednostech, strachu, sklonu svahu, podmínkách kombinujeme otáčení a hranění. Nic nového pod sluncem, pro Kraba objevena Amerika po sto první .

Ahoj, O.

>> #173, Ondřej Novák – SNOW, 08. 02. 2013 15:55:09

„lyžuju, zkouším, přemýšlím“
Nejsi v tom sám, já také … po sto druhé, sto třetí … je to dobré, Amerika se dá objevovat pořád znova.

>> #171, Navvy, 08. 02. 2013 14:41:50

Ne Navvy, člověk je sice „přeučitelný“ v jakémkoliv věku, ale zkratky v lyžování nejspíš vedou rovnou do p…(ekel).

Na lyžování v základní podobě není v podstatě vůbec nic technicky až tak těžkého, ani v jeho učení/učení se ne, pokud ovšem nemusíš už od počátku bojovat se špatnými (přestože lákavě zjednodušujícími) návyky. Stačí se pro začátek zuby nehty držet tak dvou – tří základních prvků, málokdo je však schopen sám od sebe s jistotou správně rozpoznat, které to jsou.

>> #173, Ondřej Novák – SNOW, 08. 02. 2013 15:55:09

Smyk vnímám jen jako jeden z možných projevů točení, závislý na ostatních podmínkách provedení oblouku (třeba zatížení a zahranění lyží) -záleží na načasování a vyváženosti. Ne každé točení se musí projevit smykem. Jsem úplně mimo?

>> #175, ˘Ö˘Krab, 08. 02. 2013 17:21:40

Nejsi vůbec mimo, spíš asi mimo moji terminologii, jinak si pravděpodobně rozumíme.

Točení je iniciováno rotací dolní končetiny, jedná se o aktivní pohyb, který má za následek vždy menší či větší smykovou složku. Tedy smyk.

Nicméně když se v Čechách řekne smyk, nebo smýkej, vyvolává to ve mně, a myslím si, že si to tak vysvětluje i mnoho čtenářů zde, „českou patičku“, tedy nikoli aktivní točení celé lyže , ale kontrolu rychlosti smýkáním patek. Což už není oblouk vznikajííc točením, ale zigzaging.

V tom si asi rozumíme, bych řek. Nic nového ani po sto čtvrté . Vzhůru Kolumbové!

>> #176, Ondřej Novák – SNOW, 08. 02. 2013 18:30:39

„Což už není oblouk vznikajííc točením, ale zigzaging.“
… alóbrž nikoliv oblouky, ale série přibrzdění. To znám, bývá považováno za vrchol rekreační lyžařské techniky, ke kterému já ne a ne dospět.

„Točení je iniciováno rotací dolní končetiny, jedná se o aktivní pohyb, který má za následek vždy menší či větší smykovou složku.“
K točení dolní končetiny dojde (a způsobí to třeba i smyk), ale o tom, že její rotační pohyb je iniciací celého procesu točení (vždy a za všech okolností) nejsem úplně přesvědčen. Nechám si projít hlavou.

>> #176, Ondřej Novák – SNOW, 08. 02. 2013 18:30:39

No vidis, me ani nenapadlo, ze by si nekdo pojem „smyk“ spojoval s necim primarne nezadoucim. Proste smyk je to,co neni cista hrana. Ale uvazovano jen v ramci pripustne techniky, protoze se primarne bavim ote pripustne technice.

>> #178, Gravedigger, 08. 02. 2013 19:32:23

A co je to ta „přípustná technika“?

No a je tu dalsi Kolumbus.Caute.

Dnes v zenskom zjazde,v podani komentatora Eurosportu,bol pocas jazdy jednej/a tusim nie len vtedy/ pretekarky,v obluku pouzity pojem drift.

Ze jazdkyna driftuje.A ja som s nim musel len a len suhlasit.Aj ked casto s nim nesuhlasim,ale to je len a len moj problem.Tu som musel.

To jsou paradoxy.

caute Harry