Výběr správných lyžáků

(Vladimír Zejda, vladimir.zejda@volny.cz) Dobrý den, po několika letech přechodných řešení jsem se rozhodl, že je čas koupit si pořádné lyžáky. Bohužel se skoro vůbec nevyznám a nevím, co by měly splňovat. Svoje poslední (Dalbello Avanti 10) jsem si proto koupil příliš velké, v důsledku čehož je pro mne lyžování často spíše utrpení. Po poměrně důkladné sondáži trhu jsem se zaměřil na dvě značky – Salomon a Dalbello (konkrétně Salomon Falcon 10/9 a některé z Protonů od Dalbella) – a to hlavně proto, že mi přijdou relativně úzké a vysoké. Máte někdo zkušenosti s některými ze zmiňovaných bot? Jsem docela vyspělý lyžař a v posledních několika letech se mi zdá, že mne stávající boty citelně omezují. Co se týče mého zaměření – většinu času trávím na sjezdovce, ale občas odbočím i mimo (zkušenosti mám nulové, takže se většinou odvážím jen tam, kam je vidět).
Jinak mě zajímá ještě jedna věc. Udávané šířky bot znamenají vnitřní rozměr skeletu v nejširším místě? Podle šuplery mám nohu při došlápnutí širokou nejvíce 93 mm, stačily by mi proto boty široké 98mm (Salomon)?
Předem děkuji za jakoukoli pomoc. quip

(Radek, ) Ahoj, se zmíněnými značkami zkušenosti nemám, ale jestli ti můžu poradit tak:

1. zkoušet – čím víc značek vyzkoušíš, tím lépe, třeba nakonec zjistíš, že tebou vybrané boti ti nakonec nesednout

2 ) při zkoušení je potřeba mít botu na noze aspoň 15 minut a chodit v ní, aby se alespoň částečně vytvarovala vnitřní botička (ideální je, když má botička teplem tvarovatelnou vnitřní botičku a v obchodě ti jí tímto způsobem upraví na tvojí nohu)

3. velikost boty – dle mých osobních zkušeností je nejlepší vzít nejmenší botu, do které se vejdeš (samozřejmě by tě neměla noha v botě nikde tlačit)

4 ) důležitý je i pozic z boty, pokud se ti zdá, že tě boty někde malinko tlačí, většinou se to ani po vyšlápnutí boty nezmění, takže já osobně bych takouvou botu nevzal, vzal bych jen tu, ve které bych se cítil nejlíp

To jsou jen moje osobní zkušenosti s výběrem bot, taky jsem si několikrát koupil špatné boty, než jsem vybral ty správné.

(Pavlos, ) Při nákupu bot platí u mě následující pravidla. Pokud se do skeletu bez vnitřní botičky vejdu v příčném směru a v podélném mi za patou zůstává 1–2 cm místa, tak je to bota pro mě. Zkouším samozřejmě obě. Nejlepší je začít touto metodou a pak si nazout OBĚ boty i s vnitřní botičkou, usadit patu , zapnout a vydržet v nich asi 10 minut. Pokud tlačí na prstech /palci, pak je vnitřní botička krátší než sklet ( shortlasting ) a po čase se vytáhne. Pokud bota tlačí v kotníku, pak může být špatně nastaven canting ( nikdo nemá ideálně rovné nohy ). Pokud tlačí na nártu, tak to není neřešitelný problém a skelet se nechá upravit/natáhnout. A pokud kupuju boty v relaci okolo 8 tis. Kč, tak se určitě vyplatí investovat i do vložek Formthotics . Vždy je lepší koupit boty, které padnou po úpravách , než koupit pohodlné bačkory o číslo větší než je potřeba a pak po roztažení botičky z nich vypadávat.

(Vladimír Zejda, vladimir.zejda@volny.cz) Ahoj, díky za rady (vám oběma). O termoplastických vložkách už jsem taky uvažoval a jak tak koukám, asi ti vážně k něčemu bude. Ještě by mě zajímalo, která „barva – hustota materiálu“ je pro lyžování nejvhodnější. Nebo je to individuální (kvůli přenosu sil bych to viděl na jedny z těch tužších)? Mno, teď už budu muset hlavně zkoušet – zkoušet – zkoušet (i když někde to asi bude problém – v Salomonu mi tvrdí, že se botička má vyndávat tak jednou dvakrát za sezónu, ale snad je přemluvím).

(Radek, ) Tak s tim naprosto souhlasim, protože častym vyndaváním botičky ze skeletu se botička ničí. Já jí třeba za celou loňskou sezonu nevyndal ani jednou (a to travim na horách celou zimu) a na vysoušení používám TeploUše, toho vřele doporučuju koupit, třeba v místnim e-shopu, nebo i kdekoliv jinde, je to fakt dobrá věc.

A co se týče zkoušení skeletu bez vnitřní botičky – to je podle mě trochu zavádějící, protože pro některé velikosti skeletu se dělají dvě různé velikosti vnitřní botičky. A navíc, na svahu přeci nelyžuješ v samostatném skeletu, ale ve skeletu s vnitřní botičkou.

Ale je to jen můj osobní názor a pokud to má někdo vyzkoušeno, tak proč ne, už jsem to několikrát slyšel, že se o takto dají vybrat vhodné boty.

(Pavel, hp-sport@centrum.cz) Určitě přicházím s křížkem po funuse, ale přesto. Dalbello nabízí ještě jednu užší řadu bot (šířka 98) a to sice řadu Krypton. Většina lyžáků od středních tříd bývá tepelně tvarovatelná, u dražších modelů se dají tvarovat celé vnitřní botičky. S hustotou materiálu je to individuelní, většinou dražší a sportovnější modely mají větší hustotu, jsou přesnější, nedochází zde k velké ztrátě energie, ovšem na úkor pohodlí. Nicméně doporučuji minimálně MD (střední hustotu).

(michaldu, ) já se třeba nedokážu vyzout z bot jinak, než že vyndám ze skeletu celou botičku včetně nohy…

(PetrAT, ) Musím přiznat, že po každém lyžování botičku vytáhnu a suším. Dělám to už desítky let, čas příšerně letí , a nikdy jsem žádnou botičku nezničil. A to většinou jdu po práci na večerní, takže běžně 3–4 týdně. Pokud člověk není … , tak té botičce neublíží. Měli jsme doma jen jedny boty, Rossignol z roku asi 90 pro manželku, kde skutečně byl problém botičku dostat ve dvou lidech ven. Tu jsme sušili komplet. Ale už jsem měl v ruce boty, které se jen sušili položením na topení a byly dokonale zaplísněné-skutečný penicilín . A cca před měsícem jsem měl v ruce boty sušené jen teploušem a po rozebrání byla na botičce teňoučká bílá vrstvička.

(Johny, 1.jan@zoznam.sk) Ako jedno z dôležitých kritérii pri kúpe nových lyžiarok, je pre mňa i možnosť jednoducho vybrať a následne vložiť vnútornú botičku z a do lyžiarky. Sú lyžiarky, kde je to naozaj veľký problém a skutočne sa botička ničí, hlavne v oblasti päty a sú lyžiarky, kde to ide úplne bez problémov, napr. prapôvodne zmienený model od Salomonu FALCON 9. Rozhodne súhlasím z názorom, že botička pri sušení musí von. Teplouš je pohodlný, ale nemyslím si že 100%- ný.

(ivan, ) Nejde to brát paušálně. Záleží to na několika faktorech:
1. samotná bota: jak dobře těsní i jak snadno jde botička vyjmout. U těch, kde se předpokládá nazouvání obuté botičky do skeletu (klasicky třeba šněrovací Nordica v Dobermannech) nebo u měkkých rekreačních to nebude problém, u jiných je asi vhodné dělat to jen podle potřeby co nejméně.
2. lyžař: komu se hodně potí nohy…
3. Teplota, sníh: v minus 15 na zmrzlé pistě asi nebude v botě takové vlhko jako na jaře v plus 15 a mokrém sněhu
4. další, např. jak často někdo jezdí. Jinak to bude u učitele lyžování každý den na sněhu a jinak u lyžaře svátečního. Nebo třeba způsob sušení: mít boty ve vlhku a strčit do nich teplouše, jistě nestačí k vysušení prostor mezi botičkou a skeletem, naopak umístit je nad stálý zdroj rovnoměrného přiměřeného tepla je nejspíš vysuší celkově dost dobře.
Každý by si to měl vyzkoušet a dělat podle svých konkrétních podmínek.
Jinak vyndavání dnešních botiček není nic proti tomu, jak jsem kdysi v 70. letech bojoval se svými tehdejšími Kastingery. Botička byla nějaká pogumovaná (asi to dobře chránilo proti vlhkosti) a naprosto protiskluzová. Vozil jsem tehdy pořád s sebou v lahvičce trochu mastku (to je takový ten prášek, co si jím gymnasté a vzpěrači potírají dlaně, stačí taky nastrouhaná křída) a botičky zásadně zandaval a v mezích možností i vyjímal po potření práškem…
A pokud jde o „skeletovou metodu“, je to jen podpůrný prostředek, ne zásadní kritérium, podle něhož by se mělo vybírat. Eliminuje vliv botičky a dobře ukáže, kolik prostoru vlastně ve skeletu na délku i šířku je. Definitivní rozhodnutí musí pak být s respektováním botičky včetně jejího předpokládaného povolení užíváním (takřka pominout botičku lze snad jen u plugs, kde je tenoučká a skelet se stejně bude formovat podle nohy).

(vráťa, krausvratislav@seznam.cz) Nedá mi, abych zde nepoděkoval p. Sosnovi za to, že jedním z článků Snow významně skokově zlepšil jak moji techniku, tak subj. feeling z lyžování. A to článkem o výběru bot a kritikou toho, že většina lyžařů si kupuje boty neúměrně velké. 3 roky jsem si patrně jen vsugerovával, že moje milované botky Lange mi opravdu, ale opravdu velké nejsou. Letos jsem se k problému postavil čelem a bez upnutí se na konkrétní značku šel napříč spektrem k botám, které mi nejlépe seděly, a pak – za mohutného povzbuzování mojí ženou, která už byla kdysi při koupi bot rozumější – zmenšoval a zmenšoval a zmenšoval, postupně až na botu o cca 0,5 cm menší než je moje konfekční velikost. Ani se neptejte, o kolik byly původní boty větší, propadl bych se… Výsledek – ABSOLUTNÍ PECKA !
No, několik let jsem váhal s koupí carvingových lyží, teď jsem pro změnu pár let ztratil botama. Jestli si p. Sosno fakt myslíte, že je třeba koupit širší lyže ( viz poslední Snow), tak Vás už tentokrát vážně bez prodlení poslechnu .

(ivan, ) Za (veřejné) poděkování vřele děkuju. Jsem samozřejmě rád, že mnou formulovaná moudra přispěla dobré věci, tedy správnému rozhodnutí a následné spokojenosti. „Tak je to správné a tak to má být, soudruzi“: přece taky proto se články do časopisu píšou.
„Je třeba koupit širší lyže“: jasně, že to TŘEBA není. Ale je nanejvýš vhodné takové lyže vyzkoušet. Ukazuje se, že prodělávají velmi pěkný vývoj a že jsou velmi zajímavé. A současně platí, že potenciální uživatel musí být podněcován a povzbuzován k vyzkoušení, protože sám o sobě se k nim staví mnohdy zbytečně opatrně až odmítavě.
V tomto přesvědčení mě utvrzuje i praxe: nezažil jsem jediného člověka (muže či ženu), který by nebyl spokojený s Nomady, přestože šířka 79 resp. 86 mm pro ně byla vesměs novum. A jak jsem už tuším psal, polovina testovacích Nomadů 07/08 je už prodaná, přestože právě z jejich (ne)prodejnosti panovaly obavy. A s tím ladí i zkušenosti jiných. Ať už to, co z loňského testování popisují kluci ve SNOW, nebo letité zkušenosti Nicoly Werdenigg, která vyrábí 80mm Edelwisery (o tom jsem psal někdy tuším v loňském Extra).
Pro určité podmínky a požadavky ale pořád úzká sjezdovková lyže je nejlepší. Takže IMO je vhodné poslouchat názory, ale ne konkrétního radiče, byť by se jmenoval jakkoli. Jediným finálním arbitrem přece musí být lyžař sám (no, pro závodníka to ještě jsou stopky, ale to už jsme někde jinde…).
Btw, pane Krausi, nebudeme si přece mezi lyžaři na webu říkat jako na obchodním jednání, co, Vráťo 

(Honza, ) Ahoj Ivane, tvoje zapálení pro Nomady je poměrně nakažlivé. Můžeš upřesnit jaké modely máš konkrétně na mysli když chválíš jejich výborné vlastnosti i na tvrdé sjezdovce?

(ivan, ) Znám troje. Z letošních (07/08) Crimson 86 mm a Blackeye 79 mm, tedy dva nejvyšší modely. Z budoucích (08/09) Highnoon TI 76 mm, tedy model hierarchicky třetí. Moje dobré zkušenosti z tvrdé pisty se týkaly hlavně těch letošních. Novou Highnoon jsem jezdil taky, ale nepamatuju se přesně, na jak tvrdé pistě. Na příští rok dostal jak Crimson, tak i Blackeye prý nadupanější verzi TI, ale ty zatím nemáme.
Tím nechci říct, že jedině tyhle lyže dokážou slušně držet i na tvrdém. Nejspíš to umějí i podobné jiných značek, já je ale na rozdíl od Nomadů neznám.

(Honza, ) Rozumím, díky moc.