New ELAN SLX

(PetrAT, ) http://newrace.elanskis.com/pc.asp?… jo a zapni si repro Jo a má to „vlnky“

(PetrAT, ) http://newrace.elanskis.com/…race_de.html a opět skvěle udělaný web

(MartinR, ) TAK TO TEDA ZÍRÁM! No jo,museli to něčím pozměnit.Měl jsem ty vlnkovaný modely možnost vyzkoušet na svahu.Přišli mě jaksi málo živé.Asi jsem na nich jezdil pomalu.To jsem hrozně zvědav,jak pojedou slalomky.

(PetrAT, ) Já vlnky taky zkoušel a nějak mě to ničím nezaujalo. Jsem zvědavý jestli změní tloušťku titanálu. V každém případě bude odbourán eXpress

(michal, ) no každopádně video to je geniální, ale nemůžu si pomoct, race to podle mě prostě není, sice sem na nich nejel, ale řek bych že pokud by to bylo vážně tak super na race tak by na tom jezdili světák, a to pokud vim tak nejezdí, nebo se mejlím?

(PetrAT, ) http://www.elanskis.com/pc.asp
Zatím nic bližšího k údajně inovovanému Fusionu Pro a WC race zůstávají bez „vlnek“.
U SLX zvětšování rádiusu

(jeňovka, jana.kopcakova@seznam.cz) Jasně, že se na nich jezdí i svěťáky, však se tam kukni na race team. Nebo si myslel, že právě na těchto modelech se svěťák nejezdí?

(jarda, ) Nechci ti brát iluze, ale modely na kterých se jezdí svěťák v žádném internetovém katalogu nenajdeš. Mrkni do historie, závodní lyže se tam diskutovaly. Nápisy jako „Race“ nebo „World Cup“ jsou dnes často pouze ozdobou (nej)vyšších modelů komerčních řad. Snahou výrobců je nabarvit svěťákové modely stejně jako ty top komerční právě proto, aby si i Pepík Novák z Horní Dollní myslel, že jezdí na stejných lyžích jako ti svěťáci a je tudíž stejný borec.

(jeňovka, jana.kopcakova@seznam.cz) Iluze mi určitě nebereš, protože to, co jsi tady napsal, už dávno vím. To je snad jasný, že modely, na kterých se svěťák jezdí, nikde neseženeš a vyrábí se jen pro světové závodníky a celá výroba je trochu odlišná od výroby lyží pro běžné lidi. Já jsem svůj příspěvek myslela v tom smyslu, že jsou závodníci, kteří na elanech jezdí svěťák, protože, jestli jsem to správně pochopila, výše zmíněný Michal psal, že: „že pokud by to bylo vážně tak super na race tak by na tom jezdili světák, a to pokud vim tak nejezdí, nebo se mejlím?“. Vždyť ale na nich jezdí náš Bank, Vráblík a Krýzl… Jestli je to ale chápáno v tom smyslu, že se na „vlnkových“ elanech nejezdí svěťák či jak jinak (?), tak to je samo pravda, že nejezdí. Hmm, trochu teď nechápu, o čem tahle diskuze vlastně je:D Každopádně elany se SP jsou a budou:)

(PetrAT, ) Tady jsou v nabídce i FX pro sjezd a superG
http://www.ski-depot.com/miva/mer­chant.mvc?Scre­en=CTGY&Catego­ry_Code=elanskis2009

(Robin Ševčík, ) jen k těm WCčkám teďkom mi došly na nadcházející sezónu už i s vlnkou bral jsem to přímo od kluka, co to dodává závodním klubům a nemůžu se nabažit už jen pohledem :))

(Tomáš Bank, Tbany@seznam.cz) Dobrý den myslím, že vyřeším Vaši diskusi Celou loňskou sezonu všichni jezdci ve svěťáku na Elanech jezdili na vlnkách SL a GS a všichni byli hlavně na slalomkách dosti rychlí. Důkazem je zlepšení Broleniuse, Vajdiče i Krýzla. Neříkám, že jsou stejný, ale jsou dosti podobný a s vlnkama. Jinak u Elanu je rozdíl mezi WC a komerčními lyžemi jeden z nejmenších na trhu.

(ivan, ) Ahoj Tomáši i ostatní.
Jak jsem si posledně prohlížel Kitanovy lyže (hlavně obřačku, tedy to, na čem jezdil 08/09, do vázání jsem se nevešel, takže bohužel jen prohlížel), vlnky na povrchu sice jsou, ale spíš naznačené, symbolické.
Řez lyže jsem neviděl, ale dělá to na mě přesně stejný dojem jako dlouhé roky nízká a plochá kvazi-Beta na sendvičových Atomikách. Prostě klasická stavba lyže a pod topsheetem záměrně vytvarované tak, aby vlnky byly vidět. Vlnky nikoliv jízdně funkční, nýbrž především optické. Kosmetické, řečeno jinak.
Podobně se dělával kosmetický cap na řadě lyží v letech, kdy kolmé bočnice přestaly být in a frčely skořepiny podle pravzoru salomoňáckého monokoku a elaňáckého monobloku. A podobně třeba vznikala i různá zesilující „žebra“ – powerframes apod.: prostě se horní plocha formy (kazety) vytvarovala tak, aby se pod tlakem v lisu nahoře na lyži vytvořily žádoucí nerovnosti, posléze překryté horní fólií a bombasticky servírované jako úžasná zesílení, geniálně přenášející síly na hrany apod. (to jsem viděl přímo ve výrobě jak u Headu, tak třeba ve Sportenu). A přesně takhle na mě působily ony zmiňované vlnky.
Jestli se mýlím a nějakou funkci (kromě toho, že lyže s nimi v ruce tak nekloužou při přenášení – tohle byl mimochodem největší efekt „ďubíkatých Atomiků“ s dnes už nepoužívaným povrchem aerospeed a la golfový míček) „závodní“ vlnky mají, rád se nechám opravit a poučit.

(Pavlos, ) Já nevím, nějak mi to nesedí. Pokud ty vlnky na lyžích pro SP jsou jen nefunkční vrstva, tak proč tam jsou ?
Závodník na bedně přece hned po dojezdu dostane do rukou nejnovější komerční SL nebo GS lyži. Proto mi nejde do hlavy, proč by je tam měl mít i když nemají žádnou funkci a ty závodní lyže stejně nikdo pořádně nevidí.

(ivan, ) Podle mě prostě proto, aby
1. se mohlo nevyvratitelně argumentovat, že závodní lyže jsou takové taky a
2. aby to všichni viděli.
„Nikdo pořádně nevidí“? „Závodní“ přece nejsou jen lyže pro pár desítek lidí ve Svěťáku. Není problém, aby si je pořídil kdokoliv. Pár firem je má i v katalogu, další v cenících. Nabízejí se na webu, viz např. zde ve vedlejším vláknu nabídku americkou (skidepot). Některé firmy vyrábějí tisíce párů slalomek a obřaček. Například před lety nám říkali v Dynastaru, že oni produkují pár set párů, kdežto Rossignol dvacet tisíc.
Existuje i více úrovní racestock lyží a ty nižší se „mezi lid“ bez větších problémů dostanou. Např. Head replica vs. „echt“ (bylo, nevím, jak nyní). Nebo loňské Volkl Racetiger GS Racing WC (108870) vs. Racetiger GS R (108810), podobně dvojí slalomka. Úroveň T vs. S u Fischerek. WC vs. EC u Blizzardů.
A je důležité, aby se aktuálně prosazovaný prvek „používal“. Pokud nepřekáží, nevadí a (příliš) neprodražuje. Taky mi připadá výmluvné, že nejrůznější píčovinky se nejméně používají na sjezdovkách a superobřačkách, které se mimo úzkou závodní komunitu nedostávají. Tam se třeba Atomic nikdy nepokusil nakamuflovat Betu. A mám pocit (úplně přesně se ale nepamatuju), že Kryštofovy SG byly taky bez vlnek. (Jistě, loňský model, nový jejich náznak třeba mít bude?)
Dozvědět se pravdu ale je obtížné. Nijak mě nepřekvapí, když objevím výmluvnou argumentaci, jak a v čem je to či ono skvělé. Ale je skutečně? „Rychlá“ horní plocha aerospeed přece zněla tak zajímavě. Sranda sice byla, když to dělali i na lyže pro turisty, ale pro závodníky to vypadalo relevantně. A kde je mu konec? Nebo tlumení pomocí sofistikované „Stradivariho mřížky“ Frequency Tuning u Fischeru. Řekni, kde ty mžížky jsou? (Prosím slušně.) Legraci s chipem, protože ten se Head implantovat do závodních modelů kupodivu nepokusil, nechám stranou. Takže na oficiální kecy dát nelze.

(ivan, ) Ještě přemýšlím. Jak vlastně vypadá „vlnkovatá“ sendvičová lyže uvnitř? Je snad vlnitý spodní titanal? (To měl být spíš vtip.) Nebo jádro? Copak by někdo frézoval jádro s vlnkami? Absurdní představa. I když to jako technicky proveditelné připustíme, na koncích lyže by to ani nešlo, tam je příliš tenké. Je tedy vlnitý plech horní? Budiž, představit si to lze. Mezi jádrem a horním titanalem by tak v místě vydutí plechu vznikal prostor, jejž by bylo třeba vyplnit (opět budiž, nějaká hmota by se našla – ale už by to zase zvyšovalo náklady). Tím by se ale IMO oslabila soudržnost jádra s horním plechem, resp. byla by nevyrovnaná. A mezi jádrem a plechy je sakra namáhání v tahu i tlaku. Takže je vlnitý jen nejvrchnější plát materiálu nad rovným titanalem + topsheet? Pak to ale nemůže mít na flexi a popisované vlastnosti žádný větší vliv. A byli bychom zase u těch kosmetických prolisů a ramen, jež jsem zmiňoval dříve.
Jestli tu lyži někdo rozřezal a ví, rád se poučím. Na oplátku můžu nabídnout řez (nezávodní) betovou slalomkou Atomic, kterou mám zlomenou na půdě. (A jak se tak matně pamatuju, nevypadá o moc jinak než levné pěnovky od Sportenu. Zaplaťpámbu za nové konstrukce Atomicu. Ale to už jsem úplně OT, sorry.)

(HOnza, jv5p@e-nisa.cz) – když se nějaká objeví, tak si vždycky nejdřív představuju jak je to konstrukčně vyřešený a hned pak se pokusím si tu funkci nějak, za pomoci zbytků chabejch fyzikálních znalostí, vysvětlit. Už jsme tu myslím, Ivane, převyprávěli příběh s Čipem a čipem. Po jistě velmi kvalitní a fundovaný přednášce šéfa vývoje od Headů o aktuální novince pro tehdy následující sezónu – čipu, kterej zcela revolučně bude měnit vlastnost lyže v průlběhu jízdy a tím s lyžařem inteligentně spolupracovat, jsme selskou úvahou OKAMŽITĚ dospěli k naprostýmu přesvědčení o jednoznačně pouze marketingovým „významu“ toho zázraku (píčoviny). Taky jsme mu tu svojí jistotu dokázali dát hned na místě najevo  – a on, jako pravej profesionál, „musel“ trvat na platnosti přednesený teorie čipový revolice … (ačkoli se vnitřně s námi zcela nepochybně ztotožňoval … SVĚT CHCE BÝT KLAMÁN !!!

(ivan, ) Dovolím si upřesnit, aby načatá řeč nestála. Headův chip nepředstavoval šéf vývoje, nýbrž mezinárodní marketingový manažer Stefan Vollbach – Němec, učitel lyžování a právník. A můj dost dobrý kamarád, budiž mu lyžařská země lehká, už v Headu není. Jeho argumentace byla standardně naučená a opakoval tam tehdy v květnu to, co Head bušil do lidí už od zimního ISPO. Vylíčení toho, co všechno maličký chip kdesi v lyži ve spojení s „inteligentními vlákny“ dokáže, bylo tak málo uvěřitelné, že o něm zapochyboval i neelektrotechnik. (Či podobně, co si myslet o „přeměně vibrací na pozitivní energii“ při Fischerově FT – jaký esoterický blábol!) A ti, kdo se v oboru pohybovali, to vzápětí příslušně rozcupovali.
Hoši z Headu nějak v té době ztratili soudnost a jim do zadku úlisně lezoucí německý SkiMagazin tehdy také v jednom článku líčil (myslím, že to číslo někde mám), jak si povolení k aplikaci tohoto úžasného vynálezu, nejprve používaného US Army, museli speciálně vyžádat v Pentagonu! Vůbec jim přitom nevadilo, že už dva roky předtím chip bombasticky představili v tenisové raketě – jestli také s armádním povolením, nevím. To už je opravdu HODNĚ SILNÉ KAFE.
Ale bral bych to tak, že
1. lidé ve firemním marketingu si nějak musejí zasloužit svou výplatu, a tak se snaží
2. zákazník je spokojený, když k pěknému výrobku dostane i podobně pěknou story, vlastně jakousi přidanou hodnotu
3. a to, že takový výrobek se snadněji propaguje (efektní story všichni opapouškují) a lépe prodá, snad ani nemusím dodávat.
Je zákazník-čtenář opravdu tak blbým kolouškem, že si ani není třeba dát víc práce s vytvořením nějaké pravděpodobnější story? Zřejmě je takových stále dost.
Ale aby to zase nevyznělo proti všem inovacím. Bez nich bychom pořád jezdili na dřevěných lyžích bez hran a s rákosovým vázáním okolo zimních škrpálů. Ne všechno neúspěšné a opuštěné musí být nanic: něco neuspěje v reálu, jiné je třeba moc drahé. Ale něco je opravdu ptákovina od začátku.

(PetrAT, ) Nejlépe bude rozřezat ski.
Aby „vlnky“ bojovaly proti torzi, tak nemůžou být z žádného „bláta“ materiálu
Ale vlnky jsou i na modelech, kde o kovu není žádná zmíňka
U průhledných modelů speedwave je vidět nějaký perforovaný materiál s náznakem vlnek
Na webu www.elanskis.com je stále video z výroby staršího modelu lyže bez vlnek

(milan2, ) Souhlasím ty inovace moc účelně nevypadají, když vlnky tak bych je spíš viděl podélně orientované aby to mělo nějaký efekt v tuhosti lyže. Když už jsme u výrobců tak Ti musí minimálně u závodního materiálu respektovat normy FIS, které v jdou často proti inovacím i rychlosti lyží, většinou pod pláštíkem bezpečnosti lyžařů, kterými sledují i jiné zájmy. Proto s různých postřehů a jurry incidentů bych viděl třeba ideální obřačku úzkou a více vykrojenou s R20 a dost vysokou podložkou, kdyby měli výrobci volné ruce.

(ivan, ) Torzi u lyže úzké jako obřačka bych jako problém neviděl. Možná u „lopat“ 125 mm a výše. Taky slušnou flexi, tedy lyži hezky měkkou, už docela umíme. Ovšem nevím, nakolik je dosahované sladění obého blízko či daleko ideálu. Vlnky vypadají logicky: když tak zohýbáme kus plechu, bude v příslušných směrech tuhý a ohebný. Jenže lyže není jen ten plech. Může to fungovat taky tak v rámci lyže se všemi použitými vrstvami materiálu? A u lyže závodní?
Kdyby na mě ovšem někdo vyrukoval s tím, že „vlnkovaně“ navršený materiál nějak úžasně filtruje vibrace, nedokázal bych komentovat, protože to už je téma pro odborníka. Nebylo by to ale tak efektní jako poukaz na Stradivariho s „pozitivní energií“.
Milan2: podélně orientované vlnky už tady byly, byť jako „vlny“ dvě, chvíli i tři v podobě Bety. Svou historickou a zdaleka ne neúspěšnou roli sehrály a ve své poiksté modifikované podobě loňskem skončily.
Neřekl bych, že pravidla FIS lyže nějak konstrukčně či materiálově dusí.
S těmi ideálními rozměry obřačky bych si dovolil nesouhlasit. Resp. souhlasit, pokud by se disciplina vyvinula zhruba směrem současného carvingového závodu s velkými zároháky, nižší rychlostí na kratší, širší a méně prudké trati. Jakmile ale zůstala na stávajících tratích s panujícím „rychlostním“ stavěním branek, je příklon k panujícím parametrům výsledkem nejenom diktátu starých pánů FIS v čele s Toni Sailerem, ale i ryzího pragmatismu – na čem lze za daných podmínek bez přílišného rizika dojet do cíle co nejrychleji.
Podusení výšky na stávajících 50 + 43 mm považuju za poněkud přehnané, ale ani „dost vysoká podložka“ (čímž myslím cca 75 mm+), ani bývalé užší lyže mi nescházejí. A to jsem na rozdíl od většiny kritiků neshledal nejužší sjezdovky historie, Elan Stealth (87–45–87), nijak tragickými…
Ještě k tomu, co může či nemůže fungovat. Já to vždycky filtruju heavy-duty použitím, tedy tím, jaké jsou závodní lyže. Pro sjezdovkový úzus neexistuje tvrdší test než to, co funguje na betonových tratích a v rychlostech vrcholných závodů. Na tom, co RD (při)pustí do závodní praxe, nejspíše něco je. Ne že by to bylo ideální pro každého, ale pro příslušné uživatele v příslušných podmínkách to zřejmě funguje. Ostatní MŮŽE být přínosem pro jinou = „civilní“ kategorii uživatelů, ale také NEMUSÍ.
Vývojáři, tlačení ekonomy do výrobků co nejlépe prodávaných, občas sáhnou i po ptákovině jen proto, aby se nějak odlišili a zaujali. Případně se mohou snažit vyvolat dojem, že jsou cennými inovativními mozky, plodícími neotřelé nápady. Konkrétním příkladem jsou lyže s moduly neboli se 6 (či kolika) hranami u krachujícího Kneisslu. Nakolik to byl zoufalý pokus o úspěch, nakolik snaha o zvýšení hodnoty vývojářů/konstruk­térů či samotné firmy před (roz)prodejem, nevím. Ale byla to ptákovina od začátku.
Strategie „sice to nepomůže, ale ani neuškodí a vypadá to zajímavě“ by byla ještě častější, kdyby i ty ptákoviny nestály peníze. Pokud budou financovatelné, určitě se jich dočkáme.
Aspoň bude sranda 

(MilanF, mife93@seznam.cz) Tři roky jsem jezdil na SLX s eXpressem(170cm). Tvrdá lyže a při jízdě se člověk nesměl flákat. V únoru jsem si půjčil na Kronplatzu Waveflex Slx ( s vlnkami) a jezdilo se mi na nich super. Ty lyže snad zatáčely sami! Měl jsem 165cm a lépe se mi jezdil i střední oblouk. Když jsem přešel na své lyže tak jsem ten rozdíl v ovládání okamžitě poznal. Jezdil jsem na stejném svahu, Letos jdu do nich, fak se mi na nich moc dobře jezdilo.

(Pavlos, ) jsou už na firemním webu. Vzhledem k tomu, že vázko je ER 17.0 FF, budou to asi ostré závodní lyže.
Slalomky>/a> mají vlnky více viditelné. Obřačky mají vlnky opravdu jen naznačené a zdůrazněné pomocí pruhů na vrchní fólii .

(ivan, ) „Radius odpovídající pravidlům FIS“: zajímavé. Ona ta pravidla o žádném radiusu u slalomek nehovoří. Kdo by chtěl, může jet slalom na čemkoliv delším než 155/165 a širším než 63 mm.
Jinak ER 17.0 FF+ s ABS ostré závodní vázání není. Tím jsou u všech variací na Tyrolie 18X a 20X. Ale pro smrtelníky samozřejmě bohatě stačí. Zajímavé je, že u nových topmodelů FF Tyrolie (Pro 15) a Headu (Pro 16) je deklarovaná pata Race Pro, která už u 18 a 20X není diagonální. (Fischer a Elan bližší info neuvádějí.) Ale bez osahání se toho člověk moc nedoví. Firmy šetří i na katalozích, a tak též informace přicházejí zkrátka.

(Pavlos, ) píšu jen „asi“ ostré závodní (jinak já jsem nikdy žádnou závodní nedržel v ruce a ani nejel ). Dobré by bylo, kdyby T. Bank vyfotil tu závodní Elanu a postnul nám sem foto (pokud to není zakázané).

(PetrAT, ) Myslím, že to je dobrá volba pro toho, kdo nechce systém Fusion.
Je fajn, že Elan ještě takovou variantu nabízí .
Viděl jsem v prodeji i holou ski s podložkama, bez vázka.

(ivan, ) Ani slůvko proti tomu, co píšeš, Pavlos. Osazení setu vázkem s DIN 17 je dneska spíš výjimkou. Vždyť víme, jak často se sety kvůli ceně kombinujou s vázáním co nejlevnějším. Fakt je, že jsem před dvěma lety právě kvůli skoro novému vázání levně koupil jedny dobroušené slalomky Elan a bylo na nich přesně tohle i s tím ABS. Byly původně od jednoho žebříčkově u nás dobrého juniora a i když na to moc nevypadalo, snad s ním opravdu jezdil.
Přesně jak píše PetrAT. Systémy jsou svinstvo:
 – nenastavíš si na tom skoro nic
 – když zničíš lyži, máš vázání navíc
 – když ji dobrousíš, podobně
 – ale nutí tě koupit zbytečně na nové lyži další vázání.
Plýtvání materiálem i energií a tahání peněz z kapsy.
Trochu to zjednodušuju a vědomě hrotím, ale není to v zásadě tak?

(HonzA, ) Naprosto souhlasím s těmi nevýhodami. Firmy se ohání tím, jak jsou uvědomělé v péči o životní prostředí, zelená z nich skoro stříká na všechny strany, padají temíny jako CO2, CSR, … A pak se podíváš na jejich produkty, zamyslíš se a vypadá to přesně takhle. Místo toho, aby podporovali využívání jednotlivých komponent po celou dobu jejich vlastní životnosti, udělají set u který prostě vyhodíš celý kvůli tomu že povolil „nejslabší článek řetězu“. Často kolikrát to setové vázání ani nejde použít u modelů stejného výrobce po 2 více letech. Holt, odvrácená strana „inovace“ .

(HOnza, jv5p@e-nisa.cz) tak včera jsem se ptal Kitana jestli má na svějch lyžích vlnky vopravdický, nebo jen nějak kašírovaný . TAK VLNKY MÁ NA SLALOMKÁCH I NA OBŘAČKÁCH SKUTEČNÝ. Vzhledem k tomu, že je to teď u Elanu možná č.1, tak odpověď je jasná. K čemu ty vlnky jsou a jak působěj ho netrápí – von potřebuje zatáčet a hlavně aby to bylo fofrem , takže po vlnkách nepátrá. Podobně je to s Banym .

(ivan, ) Ale HONzo, o to, že tam vlnky jsou, snad spor moc nebyl, nakonec jsem 15/7 psal, že si je pamatuju: „Jak jsem si posledně prohlížel Kitanovy lyže …, vlnky na povrchu sice jsou, ale spíš naznačené, symbolické.“
„Skutečné“ znamená, že fyzicky existují, nejsou třeba jen namalované nebo docílené nějakým holografickým efektem. Ale šlo přece o to, nakolik jsou i funkční. Kdejaký prolis mnoha minulých let byl „skutečný“, nahoře na lyži vytvarovaný, bez ohledu na to, jestli měl DOOPRAVDY funkci (formálně samozřejmě vždy ano), nebo byl jen na efekt, neboť „zajímavý, neškodí, s efektní doprovodnou story“.
Soudě podle řezů a (nedostatečných) informací v katalogu, je prostě v konstrukci „Laminated Woodcore“ + „Racing Sidewall Technology“ všechno od skluznice až po horní titanal naprosto standardní, a na tom nahoře sedí topsheet s vlnkami.
Jasně, že to závodník neřeší. Asi budeme muset Kitanovi věnovat pilku, bez ní prostě furt nebudeme mít jistotu. Ale představu mám a i bez potvrzení budu dobře spát.