Francouzské Alpy mají různá oblíbená jména pro sjezdovky nebo rezidence.
Kdo sem jezdí častěji, může se tady cítit jako doma. Všude jsou sjezdovky
pojmenované Marmottes, Bouquetin, Choucas, což jsou nejčastější zvířata
nebo Arolaz, Ancolie, Gentiane, což jsou zase rostliny. Česky to znamená
svišti, kozorožci a kavčata a co se týče těch rostlin je to limba,
orlíček a hořec. To jsou jen takové malé příklady. S restauracemi je to
podobné. Tajemným zaříkadlem, které se často opakuje v názvech
restaurací je Matafan. Je to jeden z gastronomických endemitů Savojska a
blízkého okolí.
Odkud je název
Slovo „matafan“ je prý francouzsko-provensálského původu. V překladu do francouzštiny to zní „mate faim“. Kdo z toho stále ještě není moudrý, potřebuje samozřejmě překlad do češtiny. „Mate!“ může znamenat přibližně: pokoř, zvládni, zkroť, potlač, zabij! A faim je hlad. Matafan je tedy česky „hladobijec“ nebo krotitel hladu. Pokud se restaurace jmenuje Matefaim, tak to pochopitelně znamená to samé. Je jasné, že toto jídlo vzniklo v době, kdy bylo třeba řádně se nafutrovat před odchodem do lesa, do chlíva nebo kamkoli jinam do práce a tvrdě pracovat až tmy. Vzniklo v době, kdy se připravovaly nejčastěji placky nebo kaše. Matafan je placka, jejíž receptura kolísá mezi bramborákem a palačinkou.
Tradiční receptura
Stejně jako jakékoli jiné opravdu tradiční jídlo, ani matafan, nemá ustálenou recepturu. Placka se uplácala z toho, co bylo po ruce respektive aktuálně k dispozici. Původní placky se dělaly z brambor a lze si je představit stejně jako naše bramboráky. V lepších časeczh se začala přidávat mouka, vajíčka a nějaký tvrdý sýr typu comté nebo beaufort. Dnes je možné setkat se i se sladkou variantou. Místo brambor se dávají jablka. Pro Francouze dost jednoduchá záměna, když brambory nazývají jablka země, tedy pommes de terre a pommes. Vzniká pak jakási variace na naše jablka v županu, protože těsto už se podobá více lívancům. Obvykle je to docela dobré jídlo a dnes se s ním setkáte většinou jako s přílohou.
