Šlo o odpojitelnou dvousedačku se sedačkami se sezením bokem ke směru jízdy legendárního systému VR101, která byla vyrobena československou firmou Transporta Chrudim v licenci švýcarské firmy Von Roll. V následujících letech následovaly další 3 úseky shodného typu – v roce 1954 trasa Luková – Chopok (úsek II) a Srdiečko – Kosodrevina (úsek IV) a nakonec v roce 1957 trasa Kosodrevina – Chopok (úsek III). Tímto byly propojeny obě strany Chopku na sebe navazující soustavou lanovek o čtyřech úsecích.
Historický snímek první lanovky v Jasné, úseku Koliesko – Luková z
roku 1949
Začátkem 70. let byla zahájena výstavba dvousedačkové lanovky značky Poma na trase Zahrádky – Rovná hoľa, která byla první svého druhu v bývalém Československu. Na svou dobu nejmodernější lanovka byla zprovozněna v roce 1974, o dva roky později následoval i 2. kratší úsek Rovná hoľa – Konský grúň. Ten měl narozdíl od prvního úseku již nově vyvinutou poháněcí stanici typu Delta. Dobré zkušenosti s těmito třemi lanovkami (tou třetí je dvousedačka ze Skalnatého Plesa do Lomnického sedla) vedly později k zakoupení licence od firmy Poma a vzniku firmy Tatrapoma. Výstavbou těchto dvou lanovek však rozvoj největšího střediska na Slovensku neskončil. Naopak.
Postupně byla v Jasné postavena rovněž celá řada lyžařských vleků a na konci 70. let přišlo na řadu také zpřístupnění lokality Brhliská. Zde bylo rozhodnuto vybudovat společně s lanovkou z Otupného na Brhliská také sjezdovku střední až mírné obtížnosti. V roce 1984 byla po několika letech výstavby uvedena do provozu čtyřmístná kabinka. Pohon o výkonu 160 kW byl situován v dolní stanici, v horní stanici ležící v nadmořské výšce 1 424 m n. m se pak nacházelo dvouvětvové napínací závaží o hmotnosti 22,4 tun s napínacím lanem o průměru 30 mm. Vratná stanice byla vybavena také velkým depem pro kabinky (několik jich však bylo možná garážovat i na odstavné kolejnici v dolní stanici). Lanovka disponovala z výroby celkem 100 kabinkami (zřejmě tak zde bylo již počítáno s rezervou pro druhý úsek, viz dále, a v provozu jich tolik současně nikdy nebylo), 1 nákladní kabinkou a jednou nákladní plošinou. Jejich počet se však postupně snižoval a ke konci provozu se ustálil na čísle 81. Posun ve stanicích byl automatický prostřednictvím staničních dopravníků, zrychlování před zapínadlem pak probíhalo samotížným principem po nakloněné rovině. Maximální přepravní kapacita činila 1 200 osob za hodinu při časovém intervalu vozů 12 s, v praxi se však kabinky pouštěly na trať nejčastěji v intervalu 16 s a kapacita tak dosahovala 900 osob/hod. Při dopravní rychlosti 4 metry za sekundu činila jízdní doba přibližně šest a půl minuty. Na trase bylo lano vedeno přes 17 podpěr, z nichž byly dvě tlačné (a podpěra č. 1 u dolní stanice byla ještě portálové konstrukce). Lanovka měla pokračovat druhým úsekem až na vrchol Chopku, ten se už ale bohužel nikdy nerealizoval. Místo toho byla na konci 80. let postavena trojsedačka Otupné – Luková. Tím se z Jasné stalo největší a nejznámější středisko na Slovensku.
Poslední podpěra před horní stanicí kabinkové lanovky Otupné –
Brhliská
V 90. letech již bylo přikročeno k náhradě stávajících lanovek. Zásadní novinku přinesl rok 1994, když byla uvedena do provozu první moderní odpojitelná čtyřsedačka od firmy Tatrapoma na jižní straně Chopku, kde na prvním úseku Srdiečko – Kosodrevina nahradila dvousedačku systému Von Roll z roku 1954. Původně bylo ještě uvažováno o odpojitelné trojsedačce, nakonec však bylo i přes relativně nízkou přepravní kapacitu 1 200 osob/hod. rozhodnutu realizovat čtyřsedačku, první na Slovensku. V následujících letech pak přišly na řadu další čtyřsedačky – nejprve v roce 1996 odpojitelná Tatrapoma v Jasné na trase Otupné – Luková, která nahradila jen 7 let starou trojsedačku (ta pak byla po následujících 9 let uschována a od roku 2005 se s ní můžeme svézt na Portášovy boudy v Krkonoších). Následující rok pak přinesl neodpojitelnou čtyřsedačku na trase Koliesko – Luková, která nahradila dvousedačku systému Von Roll z roku 1949. Negativem ovšem bylo, že v srpnu 1997 (úsek II), resp. únoru 1998 (úsek III) musel být z důvodu technické zastaralosti ukončen provoz na obou vrcholových úsecích, čímž zůstal Chopok bez spojení lanovkou a došlo i k rozdělení obou částí střediska.
Mezistanice Kosodrevina, stejně jako podpěra č. 1 úseku Kosodrevina –
Chopok, zůstala zachována dodnes jako muzeum
Největší investicí do lanové dopravy na Slovensku v roce 2003 byla výstavba komfortní odpojitelné šestisedačky v Jasné s ochrannými kryty, první svého druhu na Slovensku. Nová lanovka zde nahradila neodpojitelnou dvousedačku Poma Zahrádky – Rovná hoľa. Zpočátku se z důvodu zachování kontinuity a určité tradice uvažovalo opět o lanovce od Pomy, v roce 2001 však byla na základě výběrového řízení vybrána nabídka firmy Doppelmayr. Výstavba nové moderní lanovky byla zahájena 21. května 2003. Vzhledem k vyšší nadmořské výšce byla prioritní výstavba horní vratné stanice. Montáž podpěr probíhala efektivně vrtulníkem – současně byly směrem nahoru dopravovány podpěry nové lanovky, naopak směrem dolů demontované podpěry původní lanovky. Dolní stanice byla posunuta níž směrem k parkovišti, čímž se usnadnil přístup k lanovce. Šestisedačka na Zahrádkách má zatím jako jediná odpojitelná lanovka na Slovensku plně automatické garážování sedaček, depo je podzemní a nachází se v dolní stanici. Na trať jsou sedačky vytahovány zpětným chodem, po skončení provozu jsou pak garážovány ve stejném pořadí. Vzhledem k blízkosti ubytovacích zařízení byla jistě správná také volba podzemního pohonu, který se nachází ve stejném objektu jako depo. Horní vratná stanice je pak stanicí napínací. Celkem 91 sedaček s ochrannými kryty a koženým čalouněním sedaček zajistí přepravní kapacitu 2 700 osob/hod., lanovka se tak může pyšnit titulem nejkapacitnější lanovky na Slovensku. Komfort zvyšuje také nástupní pás v dolní stanici. Zátěžové zkoušky s pivními sudy proběhly dne 11. listopadu 2003 a 6. prosince pak byla lanovka slavnostně uvedena do provozu.
Dvojice podpěr před horní stanicí lanovky Zahrádky – Rovná hoľa,
první šestisedačky na Slovensku