Tento článek vyšel v časopise SNOW 63 (listopad 2011).


Traverz, oblouk z přívratu vyšší lyží, základní paralelní oblouk

Naposledy to opravdu nebylo jednoduché. Stáli jste poprvé na lyžích a já vás úplně na začátku dokonce nutil balancovat na jedné! Ale uznejte, že po první hodině trápení jste se nakonec dostali až k obloukům v pluhu, které umíte jezdit v docela slušné rychlosti, a bezpečně tak sjedete i krapet strmější modrou sjezdovku a na jejím konci zastavíte. Přesně k tomuto bodu snažení vede prvotní touha všech začátečníků. Nějak sjet kopec a dole zastavit. Jenže pak začne každému v hlavě hlodat otázka: "Nešlo by to i nějak líp?"

Jistěže šlo. Proto se dnes naučíme oblouk z přívratu vyšší lyží (dále přívratný oblouk), který nás nakonec velmi jednoduše dovede až k paralelnímu vedení lyží.

Ještě předtím si ale zkusíme traverzovat šikmo svahem. Postavte se tedy na jednu stranu sjezdovky, srovnejte lyže do paralelního postavení, jako byste chtěli stoupat nahoru svahem, a snažte se je udržet na horních hranách. Kotníky, kolena, boky jsou pokrčené a uvolněné, trup mírně nakloněný vpřed, paže před tělem. Tedy jako v základním sjezdovém postoji. Jen s malou změnou. Tento postoj se během jízdy neustále vyvíjí. Jakmile jedete šikmo svahem nebo zatáčíte, tedy mohli bychom říct, kdykoliv křižujete spádnici, náš základní postoj se změní. Horní lyže (v oblouku je to ta vnitřní) se mírně předsune, což určí sklon svahu a pohyblivost kloubů vašich dolních končetin, a s ní se stejně automaticky předsune i vnitřní koleno, bok a rameno. Snažíme se tedy o udržení téměř stejných, paralelních os spojujících špičky lyží, kolena, boky a ramena (obrázek č. 1). Připraveni? Odpíchnout a jedeme šikmo svahem. Snažte se udržet více zatíženou spodní lyži (v oblouku je to ta vnější) a navíc obě lyže na hranách. Pokud za vámi zůstanou dvě koleje, a dokonce malý oblouk směrem ke svahu, máte ode mne jedničku s hvězdičkou. Pokud ne, nevadí. Jestli jste udrželi více zatíženou spodní lyži a traverzovali více či méně na hranách na druhou stranu sjezdovky, pořád je to za jedna, byť bez hvězdičky. Zkuste si to vícekrát na obě strany, a pokud vám to jde, vrhneme se společně na přívratný oblouk.

Umíme zatáčet v pluhu, umíme ze spádnice pokrčovat vnitřní nohu, takže základní kámen je položen. Zkuste se rozjet v pluhovém postavení rovně dolů, tedy po spádnici, a až naberete trochu rychlosti, postavte se více na vnější lyži. Jak? Přeci povolíte kotník a koleno vnější nohy, tím přenesete velmi snadno více váhy svého těla na vnější lyži. A která je vnější? No přece levá, pokud chcete jet doprava, a pravá, pokud doleva. Vím, tohle už přeci víte od minule, ale pro jistotu :-). Postavili jsme se tedy třeba na levou lyži a začínáme zatáčet doprava. Stejně jako v obloucích v pluhu. Začínáme pokrčovat pod svým tělem i vnitřní nohu (obrázek č. 2), opíráme se o vnější lyži, která je teď rozhodně o mnoho více zatížená než ta vnitřní, a tu vnitřní začínáme pomalu přisouvat až do paralelního postavení lyží. I po přisunutí se ale snažíme stále ještě trochu zatáčet. Má to jen jeden háček. V pluhu jsou lyže na vnitřních hranách, zatímco na konci oblouku, v paralelním postavení, jsou již na stejných nebo tzv. souhlasných hranách. Říkáme také na horních hranách a vy už toto postavení znáte z jízdy šikmo svahem. Jak toho docílit? Při pokrčování vnitřní nohy je potřeba také pohybovat vnitřním kolenem mírně dovnitř oblouku, tedy ke svahu. Tím se nám podaří uvolnit hranění a vnitřní lyži při přisouvání pokládat postupně z hrany na plochu a posléze opět na hranu, ale tentokrát již na opačnou, tedy souhlasnou či chcete-li horní. Zvládli jste oblouk na jednu stranu? Zkuste i na druhou a nezapomeňte i na otáčení lyží chodidly v průběhu celého oblouku, jak jsme si ukázali v minulém díle. A nezbývá než vše spojit dohromady. Rozjeďte se ze spádnice v pluhovém postavení, začněte zatáčet a plynule přisouvejte vnitřní lyži až do paralelního postavení. Až vám to téměř nepojede nebo budete směřovat skoro nazpět do kopce, začněte přisunutou lyži zase pomalu a plynule vysunovat až do pluhového postavení a zároveň uvolněte zahranění a zatížení lyží mírným pohybem těla směrem nahoru, vpřed a jakoby do směru budoucí jízdy. A dál už to známe z oblouků v pluhu. Těžiště, které bydlí u vás v břiše, se přesune zpět přímo mezi lyže do stejné pozice, jako bylo předtím při vašem rozjezdu ze spádnice, zahranění vnější lyže se zmenší a obě lyže a hlavně vy, přitahováni gravitací, začnete putovat směrem dolů ke spádnici. Nic nedělejte, jen počkejte, až lyže samovolně doputují do bodu, kde váš pohled směřuje přímo do údolí. Říkáme tomu driftování. A odsud už to znáte. Uvolněte a pokrčte kotník a koleno vnější nohy, tím přenesete váhu na vnější lyži a za pomoci otáčení chodidla zatáčejte. Zároveň plynule pokrčujte pod svým tělem vnitřní nohu a přisunujte vnitřní lyži. Oblouk pak dokončete již v paralelním postavení. To vše je dobře vidět na obrázku číslo . A pak už nezbývá, než přidávat další a další oblouky, zvyšovat rychlost, měnit poloměr a zkusit i strmější svah. Tím začnete také zatěžovat vnější lyži již před spádnicí, přisouvat vnitřní lyži rychleji a udržovat tak stále větší část oblouku lyže v paralelním postavení. A když to budete takhle provádět stále dokola, za chvíli zjistíte, že už ani nepotřebujete vnitřní lyži tolik vysunovat a postupně dojdete až k paralelním obloukům. Ale i ty je dobré si vyzkoušet pěkně od začátku.

Rozjeďte se v paralelním postavení přímo dolů, tedy ve spádnici, přeneste více váhy na vnější lyži a mírným pohybem kotníků směrem dovnitř tvořeného oblouku mírně zahraňte lyže. Začínáte zatáčet, plynule pokrčujete vnitřní nohu, a tím postupně více zatěžujete vnější lyži. Vaše těžiště se pohybuje stále více dolů a dovnitř oblouku. Nezapomeňte přitom na otáčení lyží pohybem chodidel a ukončete svůj první základní paralelní oblouk zatáčením až zpět do svahu, tedy zatáčejte, dokud se vám lyže samy nezastaví. Vlastně tohle už znáte z přívratného oblouku, takže hurá na to a zkuste si paralelní oblouk i na druhou stranu. Vidíte, že mé popisy se stále zkracují, neboť principy zatěžování a otáčení lyží jsou pořád stejné. Takže nezbývá než ty dva paralelní oblouky opět spojit dohromady. Rozjedeme se opět ze spádnice, zatěžujeme vnější lyži a zatáčíme. Tentokrát ovšem ne až ke svahu, aby nám zůstala nějaká rychlost pro navázání dalšího oblouku. Na konci přichází již známý pohyb těla směrem nahoru, vpřed a jakoby do směru budoucí jízdy, který má za následek přesun těžiště zpět přímo mezi lyže do stejné pozice, v jaké jste se nacházeli předtím při svém rozjezdu ze spádnice. Zahranění lyží se zmenšuje a obě lyže se postupně za pomoci kotníků překlápí na plochy a postupně i přehraňují. A vy, přitahováni gravitací, začnete putovat směrem dolů ke spádnici. Během tohoto putování již plynule přenášíte váhu na „novou” vnější lyži, což vám putování značně usnadní. No a ze spádnice již stačí opět jen plynule pokrčovat vnitřní nohu a vytvářet tak větší tlak na vnější lyži, neboť vaše těžiště putuje díky pokrčování vnitřní nohy velmi snadno dovnitř oblouku a vy se tak můžete i v závislosti na trochu větší rychlosti o vnější lyži krásně opřít.

A nakonec přidáme zapíchnutí hole. To nám pomáhá udržet rytmus oblouků a slouží jako stabilizační a orientační prvek. Hůl vždy zapichujeme na začátku a dovnitř nového oblouku. Zároveň s pohybem těla nahoru a vpřed do směru budoucí jízdy se připravuje zápěstí vaší, v tuto chvíli ještě vnější ruky, a s dokončením pohybu nahoru hůl zapichujete. Ne jako tyčky k rajčatům, ale velmi jemně, jako byste se chtěli pouze dotknout sněhu. Pak se hůl vrací pohybem zápěstí opět do základní polohy a následuje přenášení váhy a pohyb těžiště směrem dolů a dovnitř. To vše jistě najdete na obrázku č. 4.

A nezbývá již než naše známé: Zkraťte oblouky, vydejte se na strmější sjezdovku, zvyšujte rychlost a navíc – zkuste udržet rytmus.

TIPY pro začátečníky

Pořád si nejste jisti, jak a kam přenášet váhu? Dejte na chvíli hůlky obsluze dole pod sjezdovkou, ať vám je pohlídá, a zkuste kouzelné tlačítko. Rozjeďte se ze spádnice, dejte mírně pokrčené paže vedle a před sebe, jako byste drželi hole, jen dlaně nasměrujte dolů. Pod vašimi dlaněmi se nyní nachází dvě kouzelná tlačítka. Když zmáčknete to pod pravou dlaní, začnete zatáčet doleva, když to pod levou, zatáčíte doprava. Tlačítko jde ale velmi ztuha, proto je potřeba se o něj opřít celou dlaní. To nasměruje vaše tělo na správnou stranu a s tím i jeho váhu, která se přesune zrovna na tu lyži, na které budete zatáčet. Takže nebojte, nedopadnete dle odpovědi jednoho mého žáka, který na mou otázku: „Zmáčknu magic button a…?“ jen tiše dodal „… a zmizím.“

TIPY pro pokročilé

Synchronizovat zapíchnutí hole s oblouky není ze začátku vůbec snadné. Důležitý je vlastní pocit ze správného načasování. Těm hudebně nadaným by snad mohl pomoci známý valčík. Alespoň já to s oblibou při vysvětlování správného „timingu” často používám. Zpívejte si v duchu: „Pádádádádapa­papapa”, přičemž na pádádádá se připravuje zároveň s pohybem těla nahoru vaše hůlka, na da se zapichuje, na papapapa se vracíte zpět do základního sjezdového postoje a začínáte putovat směrem ke spádnici. Zároveň přenášíte váhu a přehraňujete lyže. Pak následuje dlouhé ticho, neb zatáčíte a navíc někdo zřejmě polil ranní kávou několik řádků notové osnovy. Na konci oblouku, kdy je vaše těžiště nejníže, se ale notová osnova zpod kávové skvrny opět vynoří a známý motiv se opakuje: „Pádádádádapa­papapa”…


P.S.: Díky Zdendovi Černíkovi za magic button (kouzelné tlačítko) a Johannu Straussovi za valčík.


Všechny díly seriálu Skiwithme najdete na www.snow.cz/skiwithme



Projekt Ski with me

Teorie a praxe – sestry, z nichž každá vlastní klíč od pokladnice jménem lyžařská dovednost. Doposud se SNOW – tak jak to časopisy mívají ve zvyku – kamarádil s teorií. Projekt Ski with me ale propojuje teorii s praxí a nabízí přednostně čtenářům SNOW na vlastní lyže vyzkoušet to, o čem čtou, pod dohledem autora celého projektu, předního odborníka na výuku lyžování, Ondřeje Nováka.



*Ondřej Novák je instruktor lyžování s dlouholetou praxí v ČR, Rakousku a Austrálii.


*Možná je to házení flinty do žita, neb všichni vědí, všichni už nějak lyžují, tak proč se na stránkách lyžařského časopisu dívat na to, jak se učí začátečníci. Ale ani těm největším profesionálům neuškodí, když se na začátek sezóny trochu „rozpluží". V následujících pěti dílech malé fotoškoly lyžování bychom se měli společně prolyžovat až k vyspělé formě dlouhých a krátkých oblouků, racecarvingu i hravým zdokonalovacím formám.*
Náš seriál je zacílen na dvě světové strany. Na jedné stojí ti nedotčení, kterým by naše malá fotoškola měla přinést jednoduchý návod, jak se naučit lyžovat, na druhé pak ti ostřílení, kteří hledají souvislosti, kladou si otázky a v návaznosti na naši rubriku nám doufám nějaké další otázky položí nebo si nejlépe přijedou na hory vše ověřit v praxi.

Takže pojďte si se mnou zalyžovat... Ski with me!