Atomic Backland Tour je každoročním happeningem, setkáním lyžařských profesionálů a výpravou do neznáma. I letos jsme se zúčastnili a přinášíme report o tom, jak může pohyb po „backlands“ vypadat a jak snadné je propadnout jeho kouzlům.

Tatranské žleby

Že byla letošní zima byla v lecčems zvláštní si zřejmě každý lyžař všiml. Na druhou stranu mnoho skialpinistů, se kterými jsem letos mluvil, hovoří o sezóně nadprůměrné. Jde však téměř výhradně o lidi, kteří si umí pečlivě vybírat lokalitu a umí se přizpůsobit termínu podle počasí. To je obrovskou výhodou svobody skialpinismu, dopředu není potřeba kupovat ubytování ani skipasy, zvlášť letošní zima dokazuje, jak velké mohou být rozdíly mezi operativním přístupem skialpinistů a termínem a lokalitou svázaných lyžařů. Právě ti flexibilnější si totiž mohli užít opravdu kvalitní túry a sjezdy, například ve vyhlášených tatranských žlabech a dolinách. Extrémně důležité přitom je zvolit vhodný denní čas a expozici terénu, i letos koncem března lze velmi kvalitně lyžovat, ač množství skiareálů již provoz ukončilo.

V rámci společné túry s profesionály značky Atomic a rodilými „Popradčany“ z lyžařské speciálky Sport Rysy jsme takové žleby objevili na Predném Solisku a na Patrii – příjemný jarní firn se držel v půlce března asi do výšky 1 500 m. n. m., Mlynickou dolinou až na Štrbské Pleso jsme však zřejmě sjeli jako jedni z posledních. Nahoře však mezi obnaženými tmavými žebry mylonitické žuly bělavě svítí pro lyžařské oko velmi lákavé linie sněhu. Některé široké pro výstup a sjezd každého smrtelníka, jiné sevřeně úzké, které lákají jen extrémní lyžaře a v ostatních vyvolávají tíseň jako čtení knihy od E. A. Poe.

Právě díky této sevřenosti se zde však často drží nejlepší sníh. Zároveň však nebývá lehké takový žleb správně trefit a nezabloudit mezi skalními prahy – k tomuto účelu jsou nejvhodnější služby místních vůdců, kteří mají většinu tras slyžovanou za různých podmínek, a tak přinejmenším tuší, zda v daný den bude v tom kterém žlebu dobrý sníh.

Tip: Nejlepším dostupným východištěm na jarní túry je Štrbské Pleso, kam jezdí elektrifikovaný vláček (TEŽ). Údolím lze stoupat pod štíty jako Velké Solisko a Hrubý vrch, z vrcholů se pak otevírají výhledy na západu na Kriváň, na severu na Mengusovský štít a Rysy, na východě ční Gerlachovský Štít a na jih se rozprostírají teď už jarně zelenavé svahy Nízkých Tater. K inspiraci, jakou trasu zvolit, můžete použít třeba následující topo.

Lyžařské vybavení otestujte

K tomu skvěle slouží testcentra – jedno takové najdete v popradském Sport Rysy (více o Atomic Touring Experience Center). Já jsem tentokrát k osvědčeným botám Backland Carbon vyzkoušel lyže se sufixem UL – tedy ultralehké. Jde o takového agilnějšího bratříčka modelu SL (testovali jsme zde). Rozdíl mezi těmito dvěma modely je propastný – model UL se totiž vejde pod magickou hmotnostní hranici „lyže pod kilo“, a to s sebou nese mnoho výhod (zvlášť pro tak lehkého skialpinistu, jakým jsem já), ale také je nutné říct, že to už nejsou lyže pro každého, odlehčení je totiž potřeba vykompenzovat opravdu důslednou lyžařskou technikou. Model Backland 86 UL je však z celé ultralehké kolekce asi nejvhodnější volbou při přechodu na lehčí lyže, jelikož se šířkou 86 mm pod patou (R 16,2 při délce 172 cm a rocker 15/85/0) je běžným modelům přeci jen bližší, než nejlehčí "fitness model" o šířce 66 mm - před sjezdem na něm bych už méně zkušené skialpinisty opatrně varoval, naopak širší model považuji za podceňovaný, protože úspora energie přicházi s každým ušetřeným gramem, a mít dost sil na sjezd považuji za zvlášť důležitý parametr při jakémkoliv druhu skialpinismu.

Příklad vybavení, které si můžete zapůjčit v testcentru Sport Rysy - skialpové lyže Backland 86 UL jsou odlehčenou novinkou, které se nemusí bát naprostá většina lyžařů - váží méně než kilo, a to je na komfortu výstupu velmi znát. Milým a praktickým detailem je třeba zobáček na hůlkách, kterým snadno zvednete aretační páčku vázání, skialpová helma zase příjemně překvapí nízkou hmotností.

Do hor vlakem!

Obrovskou výhodou testcentra, jako je to v Popradu, je možnost zapůjčení kompletní výbavy. Do půjčovny vejdete jen v lyžařském oblečení, ven vycházíte kompletně vybaveni - skialpové hole i skialpinistická přilba s dvojí certifikací pro lezení i lyžování, lyže a pásy - zapůjčit si lze kompletní vybavení včetně lavinového. Z ČR tedy do Tater můžete cestovat nalehko vlakem, v Popradu vyzvednout vybavení a pokračovat úzkorozchodnou električkou nahoru do východišť túr. A pozor, jezdí také noční lůžkový vlak - z Prahy cesta trvá asi 7 hodin, což je příjemný spánek, s víkendovým přespáním na horské chatě zvládnete dvě plnohodnotné túry, kávu na náměstí sv. Egidía a domů přijedete zcela odpočatí, navíc s pocitem ekologické udržitelnosti tohoto šetrnějšího způsobu cestování do hor. Šťastnou cestu!