Jediná vitaminová pilulka, kterou v současnosti řada nutričně vědomých sportovců, jinak skeptických k doplňkům stravy, užívá, je vitamin D. Zejména těch, žijících ve Skandinávii – kde je to s přírodním zdrojem vitaminu D po většinu roku obtížné. Přinejmenším do doby, než tam přijdou na to, jak sluneční svit stáčet do lahví.

Možná je to předvídatelné, ale nová zajímavá studie publikovaná v časopise European Journal of Applied Physiology od Chrise Eastona z University of the West of Scotland naznačuje, že v dostatečném příjmu vitamínu D jde o něco víc. Vystavení slunečnímu světlu zřejmě může ovlivnit i hladinu oxidu dusnatého v těle, což může mít zajímavé důsledky jak pro zdraví, tak pro sportovní výkon.

Studie zahrnovala osvícení deseti dobrovolníků dvěma různými dávkami ultrafialového světla (konkrétně světlem UVA o vlnové délce mezi 315 a 400 nanometry) a následné měření jeho účinků na řadu parametrů, jako je krevní tlak, klidový metabolismus a hladiny dusitanů a dusičnanů. Právě poslední část vzbuzuje pozornost, protože vzestup obliby šťávy z červené řepy jako doplňku stravy podporujícího vytrvalost je způsoben právě vysokým obsahem dusičnanů. Tělo tyto dusičnany přeměňuje na dusitany a následně na oxid dusnatý, který zřejmě zajišťuje efektivnější práci svalů během vytrvalostního cvičení. Studie rovněž zjistila, že zvýšení hladiny oxidu dusnatého má další zdravotní přínosy, například akutní snížení krevního tlaku a regulaci hladiny cukru v krvi. (Jedna jiná studie dokonce zjistila, že používání ústní vody dvakrát denně nebo častěji, které likviduje ústní bakterie, jež přeměňují dusičnany na dusitany, je spojeno s 50% zvýšením rizika vzniku prediabetu nebo cukrovky.)

Předchozí studie prokázaly, že kůže obsahuje velké množství dusitanů, a když je vystavena slunečnímu záření, tyto dusitany se uvolňují do krve a nakonec (podobně jako šťáva z červené řepy) vedou ke zvýšení hladiny oxidu dusnatého. Cílem této studie tedy bylo zjistit, kolik UVA záření je potřeba k vyvolání takového účinku.

Vědci použili dvě dávky, 10 a 20 joulů na centimetr čtvereční, přičemž vyšší dávka byla zvolena tak, aby odpovídala přibližně 30 minutám středomořského letního slunečního svitu. Výsledky byly poněkud smíšené. Obě dávky světla úspěšně snížily klidovou rychlost metabolismu, která byla hodnocena měřením spotřeby kyslíku (VO2), ale pouze vyšší dávka výrazně zvýšila hladinu dusitanů. Ani jedna z dávek neměla vliv na krevní tlak, což je v rozporu s předchozími zjištěními. Tyto rozpory může vysvětlovat řada metodických detailů, například jak přesně bylo světlo podáváno a kdy byly výsledky měřeny.

Přesto celkové údaje podle autorů naznačují, že vystavení slunečnímu světlu má významný akutní vliv na metabolické funkce. To je zajímavé, protože existují různé sezónní zákonitosti v oblasti zdravotnictví, například zvýšený výskyt infarktů a mrtvic v zimních měsících. Tyto zákonitosti se běžně připisují nedostatku vitaminu D způsobeného slunečním zářením, ale souvislost mezi ultrafialovým světlem a hladinou oxidu dusnatého může nabízet jiné vysvětlení.

Když byl dotazován Easton, hlavní autor studie, zmínil se, že on a kolegové právě dokončují sběr dat, aby zjistili, zda u lidí žijících ve Skotsku dochází k sezónním výkyvům v biologické dostupnosti oxidu dusnatého, podobně jako je tomu u sezónních výkyvů hladiny vitaminu D. Vzhledem k sezónním změnám v oblasti srdečních a jiných zdravotních potíží „je možné, že snížená dostupnost oxidu dusnatého přispívá k tomuto dodatečnému riziku,“ zveřejnil Easton, „ale nevíme to jistě.“ Do té doby se domnívá, že je dobré zaměřit se na to, abychom v zimních měsících dostávali více zelené listové zeleniny bohaté na dusičnany než obvykle.

Další otázka, kterou Eastonovi položili, se týkala toho, zda UV světlo může zvýšit vytrvalostní výkon. Odpověděl, že možná. Množství oxidu dusnatého, které získáme ze slunečního světla, je malé ve srovnání s tím, které získáme z potravinových zdrojů, jako je řepa, a je také velmi proměnlivé v závislosti na faktorech, jako je barva pleti a předchozí vystavení slunci. Ale on a jeho kolegové provedli v roce 2015 studii, která kombinovala skutečné (nebo falešné) vystavení UVA záření se skutečným (nebo placebovým) nitrátovým gelem před cyklistickou časovkou na 15 km. V konkrétních podmínkách, které testovali, ani UVA světlo, ani nitrátové gely samy o sobě nezvýšily výkonnost statisticky významně – ale kombinace UVA světla a nitrátových gelů ano, což naznačuje, že dodatečný oxid dusnatý, který přispěl vystavením světlu, měl měřitelný účinek.

Vše výše uvedené není záhodno vykládat si jako doporučení, abychom si honem pořídili solárium. Zatím je v tomto typu výzkumu více otázek než odpovědí a k úvahám o praktickém využití máme ještě daleko. Pobyt venku je pro nás prospěšný způsobem, který teprve začínáme odhalovat.