Jedním z nejžhavějších témat ve světě sportovních nápojů je v posledních letech otázka, zda jsou lepší hydrogely nebo izotonika, které pomáhají rychle vstřebat sacharidy do organismu. Tato debata je jen jednou z dlouhé řady průlomových objevů typu pomalu spalující superškrob, kokosová voda plná draslíku, theanin posilující mozek a vůbec celý koncept elektrolytů jako něčeho, co je třeba během sportovního výkonu pít a tak dál.
Je možné, že některé z těchto věcí vám skutečně poskytnou určitou výhodu – ale bylo by velmi přehnané tvrdit, že některá z nich je v tuto chvíli pevně podložena výzkumem. A to je problém, který neunikl kritikům tohoto odvětví. V roce 2012 zveřejnil časopis British Medical Journal zdrcující recenzi výzkumu sportovních nápojů, v níž poukázal na obecný nedostatek důkazů o tvrzeních tohoto odvětví o zvyšování výkonnosti a na četné problémy, které provázejí existující důkazy: nekvalitní design studií, nerealistická výsledná měření, potenciální zkreslení v důsledku financování ze strany průmyslu atd.
Coby kritický skeptik celoživotně odmítající přefukovaný – natož lživý – marketing těmto druhům demontáží a priori fandím a kdykoli můžu, podílím se sám na prorážení děr v přehnaných nebo neopodstatněných tvrzeních. Ale článek v BMJ ve mně zanechal nepříjemný pocit z druhé strany, protože jeho celkový dojem vyzníval, že sportovní nápoje pravděpodobně vůbec nefungují – nejen poslední módní novinky, nýbrž celý koncept příjmu snadno stravitelných sacharidů během dlouhodobé sportovní zátěže. A to mi přišlo přehnané.
Základním tvrzením funkčnosti sportovních nápojů je, že při delším fyzickém zatížení, řekněme nad 90 minut, poskytuje konzumace sacharidů tělu palivo, které mu umožní udržet vyšší úroveň výkonu po delší dobu. Na základě poznatků, jež sportovní věda získává poslední půlstoletí o tom, jak tělo během sportovní zátěže funguje, dává toto tvrzení dokonalý smysl. Ve skutečnosti je to tak zdánlivě samozřejmé, že se vědci jen zřídkakdy obtěžují s testováním. A jak upozornil článek v BMJ, když se pozorně podíváte na staré studie, na které se všichni spoléhají, je snadné objevit v jejich metodice díry.
(Foto: Facebook)
Proto se domnívám, že stojí za to podívat se na nově publikovanou studii ve Scandinavian Journal of Medicine & Science in Sports zabývající se jednou z častých kritik výzkumu sportovních nápojů. Závěry prozradím hned: výsledky naznačují, že sportovní nápoje zvyšují vytrvalostní výkon. Není to žádná bomba, ale mohlo by to pomoci uklidnit skeptiky mého typu, že bez ohledu na to, co si myslí o hydrogelech a superškrobu, je základní princip sportovních nápojů správný.
Otázkou, kterou si studie kladla za cíl prozkoumat, bylo, zda jídlo před sportovním výkonem určuje účinnost sportovních nápojů. Vědci obecně rádi ve svých studiích kontrolují co nejvíce proměnných, takže při výzkumu sportovních nápojů často žádají své subjekty, aby se dostavily do laboratoře po nočním půstu, aniž by snídaly. Tím jsou sice všechny subjekty z hlediska výživy na stejné úrovni, ale není to příliš reálný scénář. Protože pokud by nám sportovní nápoje měly pomáhat pouze tehdy, když jsme napůl vyhladovělí, pak ve skutečnosti nejsou nijak extra užitečné.
Výzkumníci z Federální univerzity Pernambuco v Brazílii podrobili ve studii devět cyklistů sérii čtyř stejných testovacích protokolů: po 105 minutách středně náročné jízdy v konstantním tempu (kolem laktátového prahu) následovala časovka na 10 km. Tento plán zhruba kopíruje dynamiku dlouhého silničního závodu a dává výzkumníkům možnost porovnat metabolické reakce na předem stanovené tempo a také posoudit skutečný výkon v závodě. Čtyři podmínky byly následující:
• Bez snídaně, placebo (uměle slazený) sportovní nápoj • Žádná snídaně, pravý (s přídavkem 8 % maltodextrinu) sportovní nápoj • Snídaně, placebo sportovní nápoj • Snídaně, pravý sportovní nápoj
Snídaně obsahovala 824 kalorií, z nichž dvě třetiny tvořily sacharidy, a byla konzumována tři hodiny před výkonem. Sportovní nápoj byl konzumován v dávkách 2 ml na kg tělesné hmotnosti každých 15 minut během tempové jízdy a v polovině závodu na 10 km.
Několik podrobností o nápojích: placebo byla směs vody, pomerančového aroma, žlutého barviva a umělého sladidla. Skutečný nápoj byl totéž s přídavkem maltodextrinu, sacharidu většinou bez chuti. Vědci provedli pilotní testování, aby se ujistili, že lidé považují oba nápoje za nerozlišitelné co do vůně, chuti, sladkosti, barvy a viskozity – a opravdu, účastníci skutečné studie nebyli schopni odhadnout, kdy dostali skutečný nápoj a kdy placebo. Maltodextrin použili proto, že je ideální pro tajné přidávání do nápojů bez změny chuti, ale funguje v podstatě stejně jako glukóza, takže na receptuře nápoje není nic zvláštního.
Test nepřinesl výsledky zcela takové, jaké vědci očekávali. Předchozí výzkum (a logika) naznačovaly, že sportovní nápoj by mohl více podpořit výkon, když se cyklisté postí. Místo toho se zdálo, že mezi nimi není velký rozdíl: užívání sportovního nápoje pomáhalo se snídaní i bez ní. Naopak bez sportovního nápoje mělo vynechání snídaně jednoznačně negativní vliv. Takto vypadaly výkony během časovky na 10 km; FAST znamená bez snídaně, FED znamená snídaně, PLA znamená placebo nápoj a CHO znamená sacharidový nápoj:

Průměrný výkon se sportovním nápojem byl 198 wattů se snídaní, 197 wattů bez snídaně – takže žádný skutečný rozdíl. Se snídaní, ale bez sportovního nápoje to bylo 173 wattů; bez sacharidů to bylo 154 wattů.
Zajímavý je také průběh časovky. Na začátku časovky na 10 km je skupina se snídaní a placebem hned vedle skupiny se sportovními nápoji. Ale jak závod postupuje a zásoby paliva se pravděpodobně spotřebovávají, zaostávají stále více, protože jejich falešný nápoj nedokáže energii doplnit.
Samozřejmě, že v době, kdy začíná 10km časovka, už jedou na kole 105 minut. Údaje z této soustavné jízdy ukazují zajímavé (a předvídatelné) vzorce, jako je hladina glukózy v plazmě a oxidace tuků. Nejvýmluvnější jsou údaje o jejich subjektivním hodnocení vnímané námahy:

Jak se dalo očekávat, všichni začínají přibližně na stejné úrovni. Ale brzy se hranice začínají dělit. Skupina plně nasnídaná a plně natankovaná (černá kolečka) trvale hlásí nejnižší námahu: jízda se jim zdá lehčí. Skupina bez snídaně a placebo sportovního nápoje (bílé čtverečky) vykazuje zdaleka nejvyšší námahu: připadá jí těžká. Zajímavé je, že oba mezistupně: snídaně, ale bez sportovního nápoje, nebo sportovní nápoj, ale bez snídaně, sedí téměř na sobě. Při 105minutové submaximální jízdě se nezdá, že by byl velký rozdíl mezi tím, zda přijmete sacharidy před jízdou, nebo během ní – i když ani jedna z možností není tak dobrá jako obojí.
Tyto výsledky bychom mohli rozpitvat i podrobněji, ale nezdá se mi to užitečné. Jedná se o malou studii a nejpodrobnější závěry o výhodách a nevýhodách jednotlivých protokolů nevyhnutelně závisí na charakteristikách jezdců ve studii (jak dobře jsou trénovaní, co obvykle jedí atd.) a konkrétním testovacím protokolu (co se stane, když závodíte hned od začátku, nebo pokud jedete dvakrát tak dlouho atd.).
Místo toho se domnívám, že studie stojí za zdůraznění kvůli jednoduchému závěru s velkým rozsahem: konzumace sacharidů během dlouhodobého sportovního zatížení má význam. Tato studie má několik pozoruhodných silných stránek, jako je použití vhodného zaslepení a placeba, takže subjekty nevěděly, zda dostávají skutečný nápoj; test při závodním zatížení; realistický scénář doplňování paliva před závodem; a absence průmyslového financování (autor studie potvrdil, že nemá žádné finanční vazby na odvětví sportovních nápojů).
Celé toto neznamená, že komerční sportovní nápoje jsou pro sportovce jedinou možností. Možná si povedete srovnatelně dobře, když budete jíst banán nebo pít vyšumělou kolu. Rozhodně nic nedokazuje, že nutně potřebujete hydrogel nebo jinou formu upraveného sportovního nápoje. A pokud se chystáte jen na dlouhý tréninkový běh nebo vyjížďku, nikoliv na závod, žádné dogma netvrdí, že se musíte starat o maximalizaci svého výkonu tím, že s sebou budete tahat další kalorie.
Pokud však pomineme všechny výhrady a uznáme nedokonalost existujících důkazů, chystáte-li se na několikahodinovou sportovní zátěž a chcete skutečně maximalizovat svůj výkon, měli byste dostatečně tankovat takříkajíc za pochodu.