Madesimo | aktuální report z 28.02. - 07.03.2015

Sjezdovky:

Většina sjezdovek je červených a modrých, každý si zde najde to své. Sjezdovky jsou dobře upravené. Některé vedou lesem, jiné jsou na pláních. Jako příjemnou trasu můžu doporučit modrou sjezdovku č. 11 (Lago azzuro), která vede lesem, má příjemný sklon a končí trochu prudší částí u čtyřsedačkové lanovky v Madesimu. Pro náročnější se nabízí sjezdovka č. 20 (Interpista), která vede z vrcholu Cima Sole - nejprve jako černá a dále jako červená rovněž k výše uvedené čtyřsedačce, ovšem náročnější trasou. Sjezdovky ve Val di Lei jsou rovněž super, s nádhernými výhledy.

Sněhové podmínky:

Sněhu je zde dost, a to přírodního, takže poježděníčko super. Ačkoliv nám během pobytu sněžilo, Italové stíhali upravovat. Jen jednou se stalo, že na sjezdovce č. 23 (Vanoni) byly u dojezdu k vajíčku zmrzlé hroudy, ale dalo se to objet sjezdovkou č. 26 (Montalo).

Komfort – lanovky, vleky a zázemí:

Jak jsem psala výše, nejsou zde žádné vleky ani pomy. Kromě staré kabiny na Gropperu a staré sedačkové a velmi pomalé lanovky ve Val di Lei jsou všechna zařízení moderní a dostačující. V restauracích je čisté WC s toaletním papírem, tekoucí vodou a bez front.

Zalidněnost:

Lidí je tu poměrně málo, většinou naši krajané a Italové. Ti si zřejmě berou dovolenou, když je hezky a pracují, když není počasí nic moc. O víkendu je lidí víc, ale ne tak jako v Čechách. Občas zde potkáte lyžařskou školu.

Občerstvení a aprés-ski:

Na svahu je několik občerstvoven, asi nejlepší je Larici, kde dělají mimo jiné super pizzu průměr 30 cm od 8 €. Bombardino pořídíte cca za 4,50 €, kávu za 1 €, pivo za 4,50 €. My jsme si nosili v batohu termosky s čajem a svačinu. Batoh jsme nechávali u restaurace na sjezdovce Motta.
Jeden den se nám přihodilo, že byl silný nárazový vítr a nejezdily lanovky. Využili jsme této situace k návštěvě Chiavenny (13 km od Campodolcinna). Je to starobylé městečko s úzkými uličkami, malými obchůdky a romantickou řekou. Parkovat se dá u nádraží za 1 € na hodinu. Jinak moc vyžití kromě procházek a případného běžkaření tu není.

Doprava do střediska a parkování:

Jelikož jsme z Teplic, tak jsme jeli trasou: Teplice - Karlovy Vary - Mnichov - Insbruck - Martina - St. Moritz (zde jsme se na hodinu zastavili) - Chiavenna - Campodolcino. Jeli jsme sedmimístným vozem s vlekem. Cesta nám i s hodinovou zastávkou a malými přestávkami trvala 13,5 hodiny. Žádné zácpy po cestě nás nepotkaly.