Serre Chevalier aktuální report z 25. - 30.01.2015

Sjezdovky:

Téměř 1 500 m převýšení je zárukou dlouhých sjezdů pro milovníky "dlouhých" sjezdovek. Protože je procento technicky zasněžovaných sjezdovek ve středisku nižší, tak na konci ledna jsme měli otevřených asi jen 80 % sjezdovek. Ale i tak to z celkových 250 km byla dostatečná porce.
Nad pásmem lesa je většina těch pohodovějších sjezdovek s mírnějším sklonem (i když i tady se najdou prudké černé). V nižší poloze jsou pak s výjimkou "zelených" spojovaček sjezdovky s prudším sklonem. Mně osobně se nejvíce zamlouvaly sjezdy v okolí hory Clot Gauthier. Ale nezapomenutelný byl i sjezd v čerstvém sněhu na sjezdovce GDE Gargouille směrem do Brianconu.
Nižší pokrytí technickým zasněžováním má tu výhodu, že na mnoha sjezdovkách se lyžuje na přírodním sněhu, což je oproti pistám na technickém sněhu přeci jen větší zážitek. V lednu nebyl problém s kvalitou a úpravou, ale nevím, v jaké kvalitě jsou tyto sjezdovky když přijde výraznější oteplení. Ale relativně vysoká nadmořská výška asi zajistí služný provoz až do dubna.

Sněhové podmínky:

Koncem ledna jsme si užili celkem dost sluníčka (4 ze 6 dní). Ale současně mrzlo (jeden den dost pod -10), takže lyžařské podmínky byly ideální. Poslední dva dny sněžilo. Kdo rád jezdí v čerstvém sněhu, tak si to jistě moc užil i přes horší viditelnost. I když nebyla mlha a sněžení nebylo extra husté, tak "bílá stěna" v horní pasážích alespoň mě dosti oslepovala, takže jsem se stáhl níže, kde člověk jezdil aspoň mezi stromy.

Komfort – lanovky, vleky a zázemí:

Lanovek dostatek. Z každého "ubytovacího centra" vede nahoru kabinová lanovka do druhého lyžařského patra. Hlavně v centrální části střediska (Serre Ratier) je hustá síť sedačkových lanovek obsluhující slušně všechny sjezdovky. Vše je doplněno několika "obtížnými" pomami, které lyžaře zavezou na pár ostřejších sjezdovek.
Serre Chevalier lze rozdělit do 4 lyžařských center. V každém z nich se lze bez problému pohybovat mimo vleky (pomy). Ale při přejezdech mezi jednotlivými centry se bohužel využití pom/vleků lyžař nevyhne. Bohužel propojení některých částí alespoň sedačkovou lanovkou chybí. Ale nutno podotknout, že propojovací pomy nepatří mezi ty "náročné", takže je bez problému zvládnou i méně pokročilí lyžaři.

Zalidněnost:

Lidí v neděli bylo celkem dost. Protože je však přepravní kapacita střediska hodně velká, tak jsme za celý pobyt jsme nemuseli stát fronty na lanovku či vlek. Snad s výjimkou jednoho rána při nástupu na kabinovou lanovku úplně dole. Ve všední dny se situace zalidněnosti sjezdovek celkem dost zlepšila. Plnější byl jen Serre Ratier a Grand Alpe, takové přirozené centrum celého střediska. Působí zde hodně lyžařských škol a nejspíš i lyž. kurzů, takže člověk celkem často potkával vláčky lyžařský učedníků. Ale jako všude ve Francii, tak i zde, nebyl problém najít si méně zalidněné sjezdovky... Možností zde bylo hodně.

Občerstvení a aprés-ski:

V každém centru byla nějaká menší restaurace, ve větších centrech i speciální kavárny, takže možností k občerstvení dostatek. Kvalita dobrá, ceny ve Francii spíše vyšší. Trochu mě chybělo více prostoru kde si mohl člověk sednout a dát si své vlastní občerstvení. Bylo spíše výjimkou, že někde bylo posezení, které "neobsluhoval" nějaký bar, kavárna či restaurace, s nápisy: Zákaz konzumace vlastního jídla!
Dole v údolí je to jako na lyžařském sídlišti. Ohromující množství ubytovacích kapacit, které jsou však dobře pokryta obchody s potravinami, ale i suvenýry a lyž. potřebami... a samozřejmě nezbytnými hospůdkami. My bydleli ve vesničce Villeneuve, a tam bylo vše co jsme potřebovali (vč. bazénu a bruslařského placu). Ještě větší bazén pak je v Le Monetier a samozřejmě i v samotném Brianconu (městečko na okraji střediska, s bohatou historií, termál. bazény, vojenskými pevnostmi).

Doprava do střediska a parkování:

Doprava do střediska je luxusní, poněvadž nástup je v údolí, kde je zbudováno mnoho parkovacích míst... Navíc ubytování je často v dochozí vzdálenosti od lanovek.