Sjezdovky:
Nachází se zde cca 250 km sjezdovek všech barev, takže i těch zelených.
To jsou převážně jen cesty v modřínových lesích, ale jsou dosti dlouhé.
Na odpočinkovou a vyhlídkovou jízdu párkrát za den se to dá skousnout.
Nejvýše dosažitelný bod střediska vrchol Leychauda leží ve výšce 2 659
m n. m., odkud je nejdelší sjezd, který míří až do údolí a měří
celkem 9,5 km po sjezdovkách od černé až po zelenou cestu.
Sjezdovky nejsou zrovna moc široké, za to jsou slušně dlouhé a velmi
členité.
Sněhové podmínky:
Dole v údolí žádný sníh není. Hranice sněhu je o dost výše, ale co
je velké plus, tak že je většina střediska na severních svazích. Takže
slunce moc nelikviduje sníh, co zde ještě zbývá a dle předpovědí má
každý den něco připadnout.
Areál udává 20-90 cm.
Dojezdy do údolí jsou jen bílé pruhy sněhu. Ten do Brianconu je dokonce
před koncem sjezdovky již úplně bez sněhu, a tak se musí posledních cca
200 metrů jít po svých s lyžemi na ramenou. To bylo velké překvapení.
Ráno je to upravené, ale v tom teplém počasí to není žádná
hitparáda.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Lanovkový park je velmi rozmanitý, ale není uplně nejnovější kromě
kabinky Pontillas. Ta je super moderní 10kabinka. Páteřní tratě jsou
obslouženy šestisedačkami bez bublin a je jich zde dost a jsou celkem
dlouhé, až mě to překvapuje. Okrajové části areálu obsluhují dosti
pomalé a neodpojitelné 3- až 4sedačky. Také je zde velké množství pom.
To je francouzská specialita.
Zalidněnost:
Fronta v neděli byla jen na pár minut dopoledne, a to kolem středobodu
areálu pod vrcholem Serre Chevalier. Jinak to bylo v neděli bez front.
Občerstvení a aprés-ski:
Zatím toho moc nebylo, protože zásoby oschlých řízků z domu se přeci
nevyhodí. Takže jen něco k pití: pivo 8-10 euro, horká čokoláda 5 euro,
presso 3-5 euro. Ceny jsou dosti vysoké.
Doprava do střediska a parkování:
Je to sem pořádná porce kilometrů. Od Rumcajse přes Prahu, Rozvadov,
Mnichov, Bregenz, průsmyk San Bernardino, Como, Turín, Montgenevre až do
Brianconu to bylo 1 250 km. Naštěstí všude po suchých silnicích a
dálnicích.
V Brianconu jsme celkem dlouho hledali nějaké bezplatné parkoviště.
Neměl jsem dát na rady delegáta z CK a měl jsem si zajistit parkování
přímo u apartmánu na týden za 35 euro. Stání v ulicích města je
zpoplatněno daleko vyšší částkou. Kdo hledá, ten ale najde.