Sjezdovky:
Dá se zde najít velké množství modrých, zelených a červených
sjezdovek. Dále je zde ale také obrovský prostor pro freeride a každý, kdo
má rád čerstvý prašan nebo si to aspoň chce vyzkoušet, si zde může
vybrat z různých náročností i délek.
Sněhové podmínky:
Během prvních dní našeho pobytu napadlo až 50 cm, takže pro
vyzkoušení místního freeridu naprosto dokonalé. Den po sněhové nadílce
byla většina svahů upravena, takže i pro milovníky čerstvého sněhu na
sjezdovce také naprosto parádní.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Kromě kabinky ze Chantemerle nečekejte žádné technické zázraky,
prostě jen obyčejně sedačky (bez bublin). Takže v hezkém počasí, na
které jsme měli štěstí, pohoda, při silném dešti nebo sněhu by to ale
bylo asi o dost horší. Stará (žlutá) kabinka z Villeneuve je spíš
záležitost do muzea, ale kdo má rád nostalgii starých let, asi ho i toto
potěší.
Zalidněnost:
Povětšinou všude bez front a bez většího počtu lidí na svahu. Při
hezkém počasí byly sjezdovky v Monetier plné kvůli skupinám lyžařských
škol, které tam vzali místní instruktoři.
Občerstvení a aprés-ski:
Francie - je tedy potřeba počítat s vyšší cenou jídla i pití.
Standard je hlavní jídlo a pivo za cca 20 € na osobu. Co jsme si ale užili,
jsou grily přímo na svahu, které jsou ve středisku dva, jsou volně
přístupné a každý si na nich může udělat, co si doveze. První gril je
pod vrcholem Prorel s výhledem na údolí a druhý je na vrcholu Col de la
Cucumelle.
Doprava do střediska a parkování:
Přece jen, více než 1 200 km je už hodně. Cesta přes Německo,
Rakousko, Švýcarsko a Itálii byla naštěstí po suché silnici až do
střediska. Parkování je všude placené - my jsme využili parkování
přímo u residence za 50 €/auto na týden.