Sjezdovky:
Celkově vysoké procento černých a červených sjezdovek se značným
převýšením je výzvou pro opravdové sportovce. Samozřejmostí jsou i
modré a zelené sjezdovky. Více než 80 % všech sjezdových tratí se
nachází v nadmořské výšce nad 2 000 metrů. Naleznete zde nepřeberné
množství členitých červených a modrých sjezdovek vhodných pro carving.
Špičková závodní sjezdovka v Chantemerle nese jméno místního rodáka
Luca Alphanda, ta byla ale pro nedostatek sněhu zavřená a to mě moc mrzí!
Za zmínku však stojí i další unikátní černá sjezdovka Casse de Bœuf.
Mým tajným tipem byly sjezdovky ze sedla Col de Léychauda do vesničky Le
Monetier-les-Bains, kde bylo minimum lidí a sjezdovky jsou zde hezky členité
a převážně červené barvy, takže mají hezky sportovního ducha.
Středisko nabízí i několik snowparků pro rozdílně zkušené vyznavače
freestylového lyžování a snowboardingu a zároveň i mnoho svahů
ideálních pro freeride.
Francouzským Alpám byla přidělena zimní olympiáda v roce 2030 a ve
středisku Serre Chevalier by se měly odehrát soutěže ve freestyle
lyžování a snowboardingu!
Sněhové podmínky:
Severní a severovýchodní svahy předurčují dobré sněhové podmínky po
celou zimní sezónu, nyní ale až od nadmořské výšky 1 600 metrů. Údolí
je totiž úplně bez sněhu. Nám od neděle až do středy vždy připadlo
několik centimetrů sněhu, naštěstí přes noc, a tak to byly hlavně v
pondělí a úterý super podmínky pro freeride. Sníh se mění s nadmořskou
výškou od prašanu až po těžký mokrý firn na dojezdech sjezdovek do
údolí. Většina tratí byla vždy po ránu celkem dobře upravena, ale v
těchto teplotách to dlouho nevydrželo a dělaly se zde dosti velké boule,
že by z nich měla velkou radost Nikola Sudová.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Lanovkový park je velmi rozmanitý, ale není uplně nejnovější.
Páteřní tratě jsou obslouženy šestisedačkami bez bublin a je jich zde
dost a jsou celkem dlouhé a naštěstí rychlé. Okrajové části areálu
obsluhují dosti pomalé a neodpojitelné sedačky. Z vesnic v údolí
většinou šplhají nahoru kabinkové lanovky doplněné sedačkovými.Také je
zde velké množství pom a doporučuji je občas využít. Ty sjezdovky u nich
jsou velmi dobré a hlavně vydrží v dobré kondici daleko déle.
Zalidněnost:
Kromě nedělního dopoledne, kdy se trošku čekalo v hlavní části
areálu pod vrcholem Serre Chevalier to bylo po celý týden bez front. Jen
někdy nárazově se čekalo na cca na 5 sedaček. Kabinky byly úplně bez
čekání. To samé bylo skoro po celý týden na pomách kromě jediné, a to
pomy Eychauda, která byla vždy po ránu v obležení nadšenců, co provozují
freeride.
Občerstvení a aprés-ski:
Unikátní je možnost grilování na svahu na určených místech. S
klobáskou nebo steakem v batohu můžete směřovat přímo k připravenému
nažhavenému grilu. Škoda, že jsem to objevil až předposlední den, takže
jsme se vždy na něco malého stavili v místních horských resturacích. Ceny
jsou celkem dosti vysoké: pivko 8-10 euro, malá coca-cola 4 eura, velký
párek v rohlíku 8 euro, dobrý burger s hranolkami a salátkem za 22 euro.
Víc jsem raději nezkoušel.
Doprava do střediska a parkování:
Jičín, Praha, Plzeň, Rozvadov, Regensburg, München, Bregenz, Chur, San
Bernardino, Como a dále Novara, Torino, Susa, dálniční sjezd Oulx Est,
Montgenèvre, Briançon - to bylo 1 250 km. Co bylo nepříjemné, tak placení
mýta v Itálii. Těch bran jsem projeli celkem devět a na jedné cestě
zaplatili 40 euro.
Cesta tam i zpět byla bezproblémová a hlavně bez kolon a dalších
nepříjmeností. Je to dost daleko a hlavně přes dva vysoko položené
průsmyky, kde vás může potrápit počasí. Doporučuji si s sebou vzít
sněhové řetězy.