Serre Chevalier aktuální report z 07.02.2024

Sjezdovky:

Lyžařské terény jsou rozprostřené do čtyř sektorů nad ubytovacími středisky Briancon, Chantemerle, Villeneuve a Monetier, přičemž největší koncentrace sjezdovek (i lyžařů) je v prostředních dvou, naopak na okraji nad Brianconem a Monetier je síť tratí řidší a je tam klidněji.

Nad úrovní mezistanic se jezdí převážně v horských kotlinách a na holých svazích, níže se tratě vtěsnávají do řídkého i hustějšího modřínového lesa. Sjezdovky jsou rozmanité jak sklonem, tak profilem, přičemž většinou jsou dostatečně prostorné, ne však monotónně dálniční jako ve zmíněném Schladmingu. Plnohodnotné tratě se nacházejí v podstatě ve všech výškových patrech areálu od 1 200 do 2 600 m, což je pojistkou prakticky pro jakékoliv počasí či sněhové podmínky.

Kromě sjezdovek a volného terénu jsou v každém sektoru také freestylové atrakce jako crossové dráhy či snowpark.

Briancon
Nahoře pod vrcholem Col du Prorel (2 404 m) je malá horská kotlinka s mírnějšími sjezdovkami a dvěma pomalými sedačkami, odkud se lze vydat směrem do údolí řídkým lesem po místy subtilnějších, ale velmi dlouhých a klidných červených sjezdovkách, a to k mezistanici Pralong, nebo klidně až dolů do města.

Chantemerle
Sjezdovky stékají především do prostorné horské kotliny Grand Alpe (2 193 m), která má mírné dno s modrými a zelenými sjezdovkami a strmější okraje (prostorná červená trať Saludes podél expresní sedačky Prorel, členité červené podél vleku Bois des Coqs, velmi strmá boulová černá Mur Chevalier ap.), směrem k mezistanici Ratier a dále do údolí pak převažují náročnější tratě, jež prakticky vždy doplňují mírnější objezdové cesty.

Villeneuve
Mírné a přehledné sjezdovky se rozlévají v kotlině Mea (2 251 m) kolem horní stanice nové přístupové lanovky Pontillas, obsluhují je však jen pomy.
Svižné červeně a modře značené tratě obtékají rychlou 6sedačku Clot Gauthier na stejnojmenný vrchol, k níž se od Chatemerle sjíždějí další červené sjezdovky (škoda ovšem, že nepravidelně upravované).
Velmi oblíbená je také dlouhá dálniční červená Cucumelle směrem od Monetier s obrovskou freeridovou plání kolem.
Do údolí pak pokračuje úzká a nepřehledná červená trať Bez.
Úzké (tedy zdevastované a přelidněné) jsou bohužel i dojezdy sjezdovek z horní části areálu, zvláště ty směřující k 6sedačce Cote Chevalier, která je jedinou možností návratu do Chantemerle.

Monetier
Ve spodní polovině areálu pod mezistanicí Bachas (2 176 m) lesem rolují pohodové i sportovnější červené sjezdovky do údolí (mnohé varianty zavřené nebo nedostatečně vysněžené).
Od mezistanice vzhůru pak míří dvě staré a pomalé sedačky k vrcholům Cibout a Pic de l´Yret, odkud se vysokohorskou krajinou zpět vydávají náročnější červené sjezdovky, doprovázené neupravovanými černými variantami.
Hlavní tranzitní trasa od sedla Cucumelle (ze směru od Villeneuve) však vede po mírné, modře značené a prostorné sjezdovce Eychauda, obsloužené rychlou 6sedačkou.

Sněhové podmínky:

I po dlouhotrvající teplém počasí měly sjezdovky v horních partiích areálu příjemně kompaktní povrch s prašanem, za což vděčí kromě nadmořské výšky i převážně severní orientaci svahů. Níže se samozřejmě během dne vyjezdil místy ledový podklad, sníh měkl či se sypal. V nižších polohách bylo sněhu již málo, takže mnohé varianty tratí byly uzavřené nebo místy vydřené (Francouzi jsou však poměrně pečliví s upozorněním, že trať je neupravená nebo má málo sněhu). Celkově se však dalo lyžovat velmi dobře po celý den.

Komfort – lanovky, vleky a zázemí:

Lanovek a vleků je tu opravdu hodně, a to velmi rozmanitého stáří i výkonu.

Nejstarší "babičku" s titěrnými vejcovitými kabinkami letos nahradila moderní 10místná kabinka Pontillas, která zajišťuje přístup z Villeneuve přímo do centra tamní části areálu (Mea). Stanice však ještě nebyly zcela dokončené, takže nebylo ani WC - ta se ostatně v areálu vůbec nehledají snadno, jsou však značená v mapě. Hlavní tahy zajišťují především expresní 6sedačky, jak je ve Francii zvykem, doplňkově leckde fungují i známé rychlopomy. Zastaralá a nepohodlná je v současnosti hlavně kabinka z Brianconu nebo pomalé sedačky v horních partiích Monetier.

Propojení jednotlivých sektorů je poměrně rychlé a bezproblémové až na dojezdy k 6sedačce Cote Chevalier (nutné pro návrat od Monetier a Villeneuve do Chantemerle), které jsou úzké a příliš frekventované. Pomalé jsou i některé tranzitní lanovky na okrajích celého komplexu (Briancon , Monetier).

Zalidněnost:

Serre Chevalier je velké středisko s rušným provozem, který se však koncentruje jen do určitých míst a tras a mimo ně zbývá i mnoho klidnějších lokalit, zejména na okrajích areálu.

Občerstvení a aprés-ski:

Horských chat je méně, než je zvykem v Itálii nebo Rakousku - na posezení s obědem je tak potřeba rezervace, najdou se ale i samoobslužné restaurace.

Doprava do střediska a parkování:

Parkoviště u nástupních lanovek se nacházejí na asfaltových prostranstvích (Chantemerle, Villeneuve) i v krytých parkovacích domech (Briancon - pozor na omezení výšky max. 1,9 m) - některá jsou bezplatná, jiná za poplatek, záleží i na vzdálenosti k nejbližším lanovkám.