Heiligenblut aktuální report z 18. - 22.12.2021

Sjezdovky:

Ve středisku se nachází celkem 55 km sjezdovek, vzhledem k právě skončenému lockdownu (bylo zakázáno ubytování a gastro služby) a slabé vrstvě přírodního sněhu byla ale v provozu jen část střediska, konkrétně svahy stékající z vrcholu Schareck, naopak zavřená byla druhá část střediska pod vrcholem Hochfleiss. Sjezdovky jsou převážně střední náročnosti, sportovnějšího rázu s různými zatáčkami, terénními rázy, vlnkami apod., takové mám osobně mnohem raději než svahy vedoucí rovně dolů. Středisko si zachovává komorní ráz, je tak vhodné pro ty, kdo má raději klid než přelidněné svahy.

Sněhové podmínky:

Na sjezdovkách bylo přibližně 60 cm technického sněhu, přírodní sníh byl ve velké míře odfoukán větrem. Jak jsme se dozvěděli od místních, toto středisko velmi trpí právě na větrné počasí, kdy vítr odvane sníh pryč. Což bylo vidět, že v závětrných místech se sníh krásně držel. Vzhledem k plusovým teplotám přes den sníh měkl a přes noc mrzl, další den pak už mrzlo celý den a sjezdovky byly přemrzlé, bez ostrých hran na lyžích to pořádně nejelo.

Komfort – lanovky, vleky a zázemí:

V provozu byla kabinková lanovka Rossbach vedoucí vedoucí z vesnice Heiligenblut, dále navazující kabinka Schareck a Panoramabahn vedoucí k vrcholu ze sedla Fallbichl, dále pak doplňující kotvové vleky pod vrcholem Tauernberg (ten byl v provozu pouze první den našeho pobytu) a Viehbühel. Mimo provoz byla pulzační tunelová lanovka Fleissalm (avšak viděli jsme ji několikrát v pohybu bez cestujících) a na ni navazující lanovky a vleky. Trochu kuriózně působila kontrola dodržování nošení respirátorů. Pouze jeden jediný lanovkář (bohužel měl službu zrovna v nejnevhodnějším místě na přestupní stanici a po celé dny našeho pobytu) vyžadoval mít nasazený respirátor i v případě, kdy jel člověk v kabince sám, zatímco jiní lanovkáři respirátor sami neměli vůbec, a to ani pod bradou...

Při nákupu skipasu na pokladně bylo nutné se prokázat očkovacím certifikátem (stačilo ukázat v mobilu naši Tečku), příp. potvrzením o prodělaném covidu.

Během druhého dne našeho pobytu foukal silný vítr, který vířil sníh a dovolil spuštění lanovek až od 11 hod. a i poté docházelo k častému zastavování a zpomalování kvůli nárazům větru. Kabinky se pak během pomalé jízdy docela nepříjemně houpaly do stran.

Zalidněnost:

Úplně prázdné středisko nebylo, ale i tak tam bylo lidí docela poskrovnu, převážně německy mluvící hosté, Češi a Slováci. Fronty nikde žádné.

Občerstvení a aprés-ski:

Otevřena byla restaurace na vrcholu Schareck, dále chata na mezistanici Rossbach a chata Spatzl Alm na sjezdovce, ale nevyužili jsme jejich služeb, takže těžko zhodnotit. Klasické aprés-ski party se prý v tomto středisku neprovozovaly ani před covidem. Ve vesnici se nachází krytý plavecký bazén, zda je teď v provozu, jsme nezjišťovali, měli jsme wellness přímo v našem ubytování. ;)

Doprava do střediska a parkování:

Jako centrální parkoviště slouží velká podzemní garáž s celkem šeti podlažími zbudovaná poblíž středu vesnice Heiligenblut, takže krajinu nijak nehyzdí betonové plochy a odstavená auta jsou tak zároveň chráněna před nepřízní počasí. Parkování v garáži je zdarma, příjezd k ní je dobře značený. Cesta z Uherského Hradiště směr Wien a Graz (640 km) nám trvala přibližně 7 hodin po prázdných dálnicích, posledních necelých 100 km se jede po okreskách. My jsme měli ubytování na svahu, kam je v zimě přístup pouze lanovkami, byli jsme tedy vázání na jejich provozní dobu. Lanovkáři jsou zvyklí a ochotně pomáhají naložit/vyložit bagáž do/z kabinek.