Sjezdovky:
Říká se, že nejzajímavější sjezdovkou je 6 km dlouhá A1 z vrcholu
Aineck. Já jsem ji sjel jen z povinnosti pouze jednou. Na vině není vlastní
sjezdovka, ale katastrofální dvousedačková lanovka z údolí ze St.
Margarethen. Vystál jsem si u ní asi 20 min. frontu, jedinou za 6 dnů
lyžování v Rakousku. Pro mne byla nejzajímavější 4,5 km dlouhá červená
s černým koncem z Ainecku do Katschbergu podél třísedačkové lanovky. Tato
trať není nějak přehnaně široká, ale několikrát se pěkně zatáčí,
tak dělá dojem "nekonečné sjezdovky". Dále pak na protějším Tschanecku
1,75 km dlouhá široká černá s převýšením 420 m u šestisedačkové
lanovky.
Sněhové podmínky:
Na jižních svazích Ainecku bylo po poledni hodně ledových ploten, naopak
na severním sjezdu do Katschbergu byl sníh vynikající až do odpoledne.
Zřejmě to je také nižší kapacitou třísedačkové lanovky, na které
také hodně fouká vítr.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Jediné, čemu je potřeba se vyhnout, je dvousedačková lanovka ze St.
Margarethen. Daleko lepší je vyjet autem až do Katschbergu a pak buď
třísedačkou na Aineck nebo jezdit na protějším Tschanecku. Mezi oběma
částmi se dá po mostě přejet na lyžích. Třísedačka na Aineck sice
vypadá archaicky, proto mnohé odrazuje, ale je kupodivu docela rychlá a
ježdění na ní bylo celý den bez front.
Zalidněnost:
Na to, že byla sobota a v Rakousku začínají prázdniny, tak kromě
zmíněné dvousedačky, bylo vše bez front.
Občerstvení a aprés-ski:
Na obědě jsem byl v restauraci přímo na Ainecku a nezažil jsem od stolu
nikdy krásnější výhled. Protější, nádherně sluncem osvícený
Tschaneck byl prostě nádherný. 
Doprava do střediska a parkování:
V Katschbergu se musí přijet na parkoviště zavčas, pak se přejde jen
most přes silnici a jste u lanovky. Toto nejbližší parkoviště má docela
malou kapacitu a z ostatních je to pěkná procházka.