Sjezdovky:
Necelý kilometr dlouhá červeno-modrá sjezdová trať sjízdná po celé
šíři. Druhá strana při lepších sněhových podmínkách slouží spíše
jako freestyle zóna plná skoků, překážek a U-rampy - letos se vše jen
stěží povede uvést do provozu.
Sněhové podmínky:
Víc s tím asi v Rejdicích udělat nešlo. Něco přes čtvrt metru, po
deštích a přímrazku až přemrzlého sněhu, slušné hrany byly nutností.
Radši mám samozřejmě prašan či lehce měkčí sníh. Udávaná horní
hranice sněhové pokrývky 55 cm je jen zbožným přáním. Jen výjimečně
nějaký ten kamínek, dobře upravená trať. V horní polovině v provozu i
ski- a snowboardcross - vzhledem ke sněhovým podmínkám snížená délka na
cca 300 metrů, pár skoků a překážek, což zaslouží pochvalu.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Trochu již archaická, ale přece jen dvousedačka, v délce necelých 700
metrů. Je samozřejmě neodpojitelná a pomalejší. V místě půjčovna a
servis, lyžařskou školu jsem tam neviděl.
Zalidněnost:
Na jarní prázdniny velmi dobrá, a to přijely i dvě třídy na
lyžařském kurzu. Malá fronta nárazová - 0 až 3 minuty, tedy
spokojenost.
Občerstvení a aprés-ski:
Velká chata Panorama u spodního parkoviště, skibar u hlavní kasy, skibar
v horní polovině areálu, ten jsem vyzkoušel. Ceny slušné - káva a čaj
20,-, polévka instant 20,-, párek na tácku 30,-, hamburger 30,- atd.
Doprava do střediska a parkování:
Tentokrát pro změnu cesta na Zlatou Olešnici, je to o jednu třídu
nižší komunikace než na Kořenov, bez čar. Špatně značená odbočka na
Rejdice, lehce ji člověk přejede, pokud tam jede po několika letech.
Parkování zdarma, stejně jako nahoře.