Sjezdovky:
Červená sjezdovka s příjemným sklonem v horní části, po které se
nám minule po ránu tak krásně jezdilo, byla tentokrát pokryta vrstvičkou
čerstvého sněhu, který se však hned po první jízdě odhrnul a pod ní se
ve spodní, prudké části sjezdovky začaly ukazovat zrádné ledové plotny.
Jízdu od jízdy to bylo horší a horší, po pátém sjezdu už jsme se proto
raději přesunuli na modrou Turistickou. Tam plotny nebyly, ale zase byla
docela hrbolatá. Dvakrát jsme projeli i Vodovodní cestu, v horní části
byla ve velmi pěkném stavu, ve spodní byl těžký mokrý sníh a byl
problém dojet k napojení na červenou. Kromě těchto dvou dlouhých sjezdovek
je zde ještě Tréninková, která se spodní části mění na černou – tam
jsme nejezdili. A pak se v areálu Horní Mísečky nachází několik
krátkých sjezdovek. V půl jedné jsme se autem přesunuli do areálu Svatý
Petr, kde jsme jezdili po modré Turistické. Ta byla tak zhruba do 2/3 délky
velmi pěkná, spodní 1/3 byla téměř nesjízdná – obrovské muldy jsem
překonávala jen s velkým vysílením. Dojezd po Hromovce k autu před druhou
hodinou odpolední byl v podstatě o život. Červená FIS byla z důvodu
závodů uzavřena.
Sněhové podmínky:
Sněhu stále dostatek, po několika málo jízdách se však začal měnit
na konzistenci písku. Ledové plotny ve spodní části červené se pod vlivem
teploty změnily na nahrnuté muldy. Obrovské muldy byly i odpoledne na
dojezdech modré a Hromovky ve Svatém Petru. Počasí nám zdaleka tak
nepřálo jako minule - po ránu byla v horních partiích mlha, která během
dopoledne ustoupila, sluníčko však vykouklo jen sporadicky. Mysleli jsme, že
když do sněhu nebude pražit slunce, vydrží alespoň déle pěkné, opak byl
však pravdou, celkově je musím zhodnotit hůř než při minulé
návštěvě.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Nová, pohodlná, vyhřívaná šestisedačka s bublinou ve Svatém Petru,
oproti tomu trochu prehistoricky působící lanovka na Mědvědíně, která je
alespoň rychlá. Protože však foukal vítr a nesvítilo slunce, synovi na ní
byla dost zima. Alternativou k tomu jsou dva kotvové vleky, které jsou však
zoufale pomalé, obzvlášť ten, který vede podél Tréninkové. Vůbec
nechápu, jak takové zařízení má v tak drahém areálu co dělat. Co se
týká zázemí, naprosto mě konsternovaly mrňavé a hlavně špinavé
záchody u spodní stanice Hromovky!
Zalidněnost:
Překvapivě velmi nízká, přestože byl první den velikonočních
prázdnin. Medvědín celé dopoledne bez front, taktéž odpoledne Svatý Petr.
Na šestisedačce jsme se synem jeli dvakrát dokonce úplně sami!
Občerstvení a aprés-ski:
Asi vzhledem k počasí nebyl otevřen venkovní kiosek Krmelec u horní
stanice Medvědína. Využili jsme proto bufetu u lávky přes Labe, kde jsme si
dali 3 bramboráčky za 45,- a pak párek v rohlíku za 25,-. Ve Svatém Petru
měli v restauraci na Pláních hovězí a česnekovou polévku. Vyvařit
česnek ve vodě a prodávat ho za 65 Kč je prostě kšeft ala Česko. Když to
srovnám s excelentním, poctivým hustým borščem za 35,-, který jsme měli
na běžkách v Jizerkách...
Doprava do střediska a parkování:
Suchá silnice až do střediska, obě parkoviště zdarma, to na
Medvědíně v dost hrozném stavu.