Sjezdovky:
Na Lysé hoře se mi líbí dlouhé sjezdovky a po té nejdelší -
Turistické jedničce - jsem jela většinu jízd. Červená FIS pětka je
druhá nejdelší, pěkná, oblíbená, ale právě i kvůli blížícímu se
jaru je nutno v její spodní části projet úzkým ledovým korytem, po jehož
projetí jsem skončila na zemi, tak tamtudy jsem už o další jízdu
nestála.
Sněhové podmínky:
Udávaná výška sněhu je 60 cm. Ráno se jezdilo chvíli po zmrzlých
vlnkách, což bylo nejlepší. S každou další jízdou se terén v různých
výškových partiích měnil. Hladké tvrdé plochy byly nakonec lepší než
mokrá kaše před polednem na většině trati. Na svazích Lysé hory se již
objevují holá místa.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
O komfort je ve skiareálu dobře postaráno. Lyžaře přepravují dvě
lanovky, několik vleků, o zázemí přesný přehled nemám, ale je tam vše,
co má být.
Zalidněnost:
Hodně lidí využívá možnost lyžování ve všední den. Největší
fronta byla samozřejmě na lanovku, která jezdí skoro až na vrchol Lysé
hory. Kdo se dokáže osamostatnit a nevadí mu cesta nahoru s neznámými
lidmi, vyjede vícekrát. A třeba se i seznámí s někým jiným.
Občerstvení a aprés-ski:
Občerstvení je možné koupit kromě horní stanice na hodně místech na
svahu. My jsme si dnes vybrali kiosek u Křížku, vlevo ve směru jízdy dolů
naproti Kaprunům. Já měla klobásu za 60 Kč.
Doprava do střediska a parkování:
Doprava je po holých silnicích rychlá. My jezdíme do Rokytnice přes
Semily, Vysoké nad Jizerou, Tříč a Jablonec nad Jizerou.
Parkujeme zdarma na P2, odkud je to 400 m k lanovce Horní Domky. Když je
sníh, dá se dojet zpět na lyžích. Dnes to už nešlo, přesto někteří
borci jeli, to měli určitě lyže z půjčovny.