Sjezdovky:
Jezdili jsme po sjezdovce jedničce Turistické. Raději jsme nezkoušeli
jinou, aby se nám nestalo, že nedojedeme dolů.
Sněhové podmínky:
Je to už bída se sněhem. Ani ráno nebyl zmrzlý. K turniketům jsme se
dostali v 8:14 a naše první jízda po vlnkách nebyla. Někde byl sníh po
celé šířce sjezdovky, někde se projíždělo po úzkém pruhu. Sníh byl
mokrý, v úzkých partiích se hromadil, nejhorší to bylo na dojezdu.
1. dubna jsem byla lyžovat na Lysé hoře v roce 2009, to bylo také nádherně
a k tomu sněhu ještě dost. Toho roku jsme byli v Rokytnici na posledním
lyžování za 100 Kč na Velikonoční pondělí 13. dubna. Byly roky, kdy
kvůli nedostatku sněhu se myslím taková akce ani nestihla konat.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Lanovky jezdily obě dvě a z vleků jeden Kaprun. Lanovky vyvezly i hodně
běžkařů a pěších. Spousta lidí měla namířeno na Dvoračky, zřejmě
kvůli akci Never Summer.
Zalidněnost:
Lyžařů bylo málo. To jindy jsme při lyžování za 100 zažily davy.
Jaké by to bylo asi dnes na velmi úzkých místech... to by nebylo vůbec
dobré. U turniketů bylo prázdno, což mám moc ráda, na nástupu na lanovku
nebyl ani sníh. :)
Občerstvení a aprés-ski:
Občerstvovacích míst je na úbočí Lysé hory hodně, už ale nejsou
všechna v provozu. My jsme si poseděli nad Kapruny u Majáku.
Doprava do střediska a parkování:
Doprava byla v pohodě. Parkování taky. Z P2 po svých, po lyžování jsem
si nechala z auta donést boty, abych nemusela pracně čistit přezkáče od
bláta a klopýtat v nich po kamení.