Sjezdovky:
Kronplatz - všechny sjezdovky (s výjimkou Koreru a černé
části Col Toron) byly otevřeny. Nejpříjemnější byly svižné Belvedere,
Plateau a Sonne s tvrdým ranním sněhem. Příjemně překvapila i kratičká
červená Cianross.
Ratschings-Jaufen - přestože tento areál oficiálně
nepatří pod Dolomiti Superski, rád bych ho zde popsal. Jedná se přátelský
menší areál, ve kterém vévodí modré a červené členité tratě
(všechny byly otevřeny). Z Ratschingsu jsem byl opravdu nadšen, protože se
od každé lanovky spouští vždy několik variant sjezdů a celý areál tak
působí velmi prostorně.
Helm-Rotwand (Drei Zinnen) - stále ještě poměrně
neznámé a přitom výborné středisko nacházející se nedaleko hranic s
Rakouskem. Za zmínku stojí hlavně dlouhá červená Drei Zinnen a pěkná
černá Holzriese. I zde bylo kromě spojovacích tratí a svahu Raut otevřeno
vše.
Sněhové podmínky:
Už opravdu velmi jarní. Jak už jsem psal v úvodu, kdo si přivstal na
první lano, neprohloupil. Asi do 10 hodin se jezdilo po rychlém tvrdém
sněhu, po poledni byl však sníh rozbředlý. Otevřené tratě měly až na
výjimky (Kronplatz - Furcia, Piculin) sněhu dostatek. Úprava sjezdovek na
Kronplatzu by se dala označit jako katastrofální - hrboly, díry, výmoly,
hrudky. Ratschings i Drei Zinnen na tom byly o dost lépe.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Úroveň v hlavních areálech Dolomit je tradičně vysoká. Na Kronplatzu
si užijí milovníci kabinkových lanovek (jezdilo všechno kromě Koreru),
Ratschings zase zaujme superkomfortními sedačkami od Leitnera - nejnovější
je zároveň první 8sedačkou v Itálii a disponuje sedačkami Leitner Komfort
Chair (zde jezdilo vše). Drei Zinnen zase nabízí vyvážený mix kabinek,
sedaček a vleků s pozoruhodnou osmimístnou kabinkou Stiergarten, která
překonává hlubokou rokli. Kromě dvousedačky Raut bylo i zde vše v
provozu.
Zalidněnost:
Ve všech areálech se sice dopoledne ještě nějací lyžaři potulovali,
ale odpoledne zmizeli i oni a poslední dvě hodiny provozní doby jsem měl
sjezdovky jen pro sebe. 
Občerstvení a aprés-ski:
Řada pěkných hospůdek na svazích. Na Kronplatzu jsem navštívil
grilovací hospodu nedaleko 4sedačky Costa, v Ratschingsu Wasserfaller Alm a v
Drei Zinnen Lärchnerhütte a všechny tyto občerstvovny mohu doporučit. 
Doprava do střediska a parkování:
Tentokrát jsem vyrazil na autobusový zájezd. Cesta z Prahy do Brixenu sice
s přestávkami trvala deset hodin, ale byla vcelku pohodlná. Parkoviště
prázdná, silnice suché.